Mildred Pierceová

Nezvyklý noir (vracení se do minulosti, voice over, vražda, chiaroscuro), který jde v rozkladu harmonické rodiny tak daleko, že proti sobě staví dceru (femme fatale) a matku, která se provinila svou snahou dosáhnout amerického snu na vlastní pěst. Sdělení je jasné a stejně jako u jiných noir filmů k osobám něžného pohlaví nepříliš milostivé: během války opuštěné ženy by měly přestat blbnout a vrátit ke svým mužům. Oproti Cainově předloze není akcentován sociální rozměr Mildrediny situace – děj byl z období hospodářské krize přesunut do 40. let a spíše než ženu beznadějnou představuje ženu dravou, ženu vamp, u které jsme po většinu vyprávění na pochybách, zda spáchala, či nespáchala vraždu, jež film otevírá. Rozuzlení nemění nic na tom, kdo je vinný, nýbrž pouze, čím se kdo provinil. Tradiční noirová nezvratnost výchozího stavu je dvakrát podtržena. Náš soucit film nežádá, melodramatická idylka je v něm vždy jenom zdánlivá a vyztužená postranními zájmy, přesto můžeme Mildred Pierce, ženský film noir, brát jako ukázku neuchopitelnosti tohoto žánru (žánru?) poválečné americké kinematografie. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, Radek99 (27.09.2011)

Noir filmy mám rád, ale tenhle mě spíše zklamal. Postava starostlivé matky, která své dceři dává všechno, co vyžaduje a potom se diví, že je rozmazlená, mi nepřišla nijak moc zajímavá. Neposedná dceruška byla ale povedená a dobře zahraná, stejně jako mi byla sympatická postava obchodníka Wally Faye (Jack Carson). Možná bych čekal, že mě příběh jakožto noir vice vtáhne, ale tíživá atmosféra se nekonala. Od Curtize mám radši Casablancu. 3,5* (24.02.2008)

Kam až může vést nekritická láska matky k dceři, to ukazuje tento film. Joan Crawfordová dostala za svůj herecký výkon Oscara, nicméně můj dojem je, že mohla své postavě dodat větší věrohodnost. To Ann Blythová v roli její dcery se do role položila více a předvedla dokonale, co je to rozmazlený spratek. Jejich mužští protějšci nejsou nijak zvlášť výrazní a i scénář mohl více načrtnout psychické rozpoložení všech zúčastněných, aby divák dokázal lépe pochopit jejich počínání. (24.09.2002)

Výtečný film, nápaditě variující základní noirový vztah hlavního hrdiny a femme fatale. Hrdinou je tentokrát matka a její osudovou ženou vlastní zkažená dcera. Výborní herci (Mildred sebou nechá nechutně zametat, ale díky výkonu Joan Crawford ji vlastně i chápete), úžasná kamera (práce se stíny jednotlivých postav je fantastická) a nominace do mé soukromé noirové top 10 zaručena. (10.02.2008)

Velký emancipovaný film z roku 1945! To je nádherný doklad toho, jaký začala Amerika ve dvacátém století nabírat civilizační náskok před Evropu a zbytkem světa... Co se jen v té době točilo u nás... Neotřelý příběh silné postupně se emancipující ženy, jejíž jedinou velkou slabinou bylo selhání jejího rodičovství... Jako zástupce vyhraněného žánru noir mne sice snímek příliš nenadchl, znám mnoho silnějších a působivějších, jako velké ženské drama s fatálním koncem ovšem ano... Ta rozmazlená dcera byla skutečně ukázková... :-( Navíc ta krásná práce se světlem a stíny...černobílé filmy mají prostě své nezaměnitelné kouzlo... (18.09.2008)