Réžia:
Franklin J. SchaffnerKamera:
Leon ShamroyHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Charlton Heston, Roddy McDowall, Kim Hunter, Maurice Evans, James Whitmore, Linda Harrison, Robert Gunner, Lou Wagner, Woodrow Parfrey, Jeff Burton (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc... (Magic Box)
(viac)Videá (1)
Recenzie (788)
Cornelius (čte z posvátných svitků opic): "Varuj se bestie Člověka, neboť on je spřeženec Ďábla. On jediný mezi božími primáty zabíjí ze sportu, pro potěšení nebo z chamtivosti. Ano, on zabije bratra svého, aby získal půdu jeho. Nedopusťte, aby byly jeho počty vysoké, neboť obrátí v poušť domov svůj i váš. Střeste se ho; zažeňte ho zpátky do džungle, neboť on jest poslem smrti." Dr. Zaius: „Lidská moudrost jde ruku v ruce s idiotstvím. Je hrozba. Chodící morová nákaza." ()
Dnes už tomu samozřejmě schází ta potřebná působivost a s přibývajícím věkem se objevují i čím dál větší vady na kráse, ale na co v tomhle filmu nestačily triky a scénář, to bylo napraveno inteligentním zpracováním a hlavně závěrečnou pointou, která v mých očích apeluje na titul nejlepšího filmového zakončení vůbec. Úvodní část snímku mě vážně nadchla- podmanivá a zvláštní hudba Jerryho Goldsmithe na pozadí znepokojivého prostředí neznámé planety vytváří kulisu typickou pro klasicé sci-fi z let 60. a 70. Opičí společnost je sice načrtnuta poměrně jednodušše, ale jejich hrdost a nadřazenost vůči člověku čpí doslova z každého slova a je dalším silným motivem, který udržuje diváckou pozornost i ve chvílích, kdy se zdánlivě nic neděje a jen se povídá. Navíc vše je podáváno tak přesvědčivě a obratně, že každý je nucen skutečně přemýšlet, kde vězí skrytá pravda a kdo je tím pravým pánem tvorstva. Ocenit se ale musí i masky, které jsou dostatečně přesvědčivé a živé, herecký projev hvězdného Hestona, který dodává své roli velké charisma, a já oceňuji i překrásnou Lindu Harrison, kvůli které bych na takové planetě i docela rád ztroskotal. Tenhle snímek zkrátka drží status fenoménu absolutně po právu, doufám jen, že jeho vize budoucnosti se nikdy nevyplní:-) 90% ()
,, Tak přece to udělali! '' ------- Knihu jsem četl ještě před viděním filmu a myslím si, že na svoji dobu bylo toto filmové zpracování odvedeno velmi důstojně. Je to zlatá klasika sci-fi filmů, podobně jako Vesmírná odysea nebo Vetřelec... Sedmdesátky byly ideálním časem, kdy Boullovu knihu natočit. Byla to taková vlasatá a ochlupená doba a tak nějak si myslím, že v kostymérně nebyl zas takový problém ty herce do podob goril a orangutánů líčit :-)! Ale teď vážněji. Tohle opravdu zasluhuje plný počet hvězd! * * * * * ()
Jak lehce se dá stvořit kult. Stačí navléknout herce do masek primátů a nechat je pobíhat po Utahu a Californii:) Při zhlédnutí jsem ani příliš neměla pocit, že se jedná o sci-fi. Nadčasové pro mě byly rozhovory o rase opic a lidí. Co vše dokáží lidé způsobit a vůbec celkový popis její, vlastně naší, existence. Závěrečnou pointu, která byla v televizním programu citována jako "šokující závěr, který jen těžko vymažete z paměti" jsem odhalila zhruba půlhodiny před koncem, takže u mě se žádný šok nekonal, ale "Socha..." byla i tak skvělou apokalyptickou tečkou. ()
Už od prvého strmého vrhnutia sa kamery v ústrety morskej hladine, na ktorú s hukotom narazí povrch pristávacieho modelu raketoplánu, posádky za zvukov melódií Jerryho Goldsmitha bojujúceho o život v uzavretom priestore a hrôzostrašného pohľadu na mŕtvolu ženy a ukazovateľ dátumu je jasné, že toto je trochu iná sci-fi. Tak inteligentná, zaujímavá, s uveriteľnými hereckými výkonmi a technickou stránkou spracovania (kamera, hudba, výprava) tak vybrúsenou, že sa postavila do priameho súboja s Kubrickovým 2001: Space Odyssey a najtuhší boj s ňou zviedla v otázke čo najvernejšieho napodobenia opíc ľuďmi v kostýmoch (zvíťazil síce Kubrick, ale ani Schaffner si na dobu vzniku rozhodne neviedol zle). Príbeh je ľahko uchopiteľnou, ale pritom dostatočne nepríjemnou alegóriou ľudskej civilizácie a všetkých jej neduhov - nerovnosti, pochybnej demokracie, tmárstva a brzdenia či už náboženstvom alebo diktatúrou jedinej pravdy vládnuceho, drsnej reality zaobalenej v kabátiku sci-fi. Perfektný film, ktorý nie je prostý vád, ale momentálne sám, ohúrený podobne ako Charlton Heston svojim deziluzívnym odhalením v závere, na ňom žiadne nenachádzam. Od prvej do poslednej minúty úžasné zábery, hudba, kostýmy, triky, lokácie, dialógy, po všetkých stránkach funkčná premisa a presah. Vlastne by som pokojne prijal aj dlhšiu verziu. 100% ()
Galéria (224)
Zaujímavosti (119)
- Autorovi knižní předlohy (Pierre Boulle) se závěr filmu vyloženě „hnusil“. Z tohoto důvodu napsal dopis producentovi (Arthur P. Jacobs), ve kterém výrazně vyjádřil svůj nesouhlas. (PaTeXx)
- Příběh, o kterém je film, si v knižní předloze čte milenecký pár Jinn a Phyllis, který tráví dovolenou ve vesmíru. Narazí totiž na láhev, ve které je dopis a v něm celý příběh zaznamenán. Autor závěr knihy vystavěl opravdu nápaditě, protože teprve na poslední stránce se dozvídáme, že Jinn a Phyllis jsou opice a příběh považují za fikci, protože kdo to kdy viděl, že by existovali inteligentní lidé. (sator)
- Ve chvíli, kdy po pádu posádka raketoplánu zjistí, že astronautka Stewart (Dianne Stanley) nepřežila hibernaci, má ruce na prsou. Hned v dalším záběru, kdy do lodi vnikne voda, má ale ruce podél těla. (infected)
Reklama