Pripútajte sa, prosím!

(1001) "Od té doby jsem začal mít problémy s pitím." Moji rodiče na tom vyrůstali a proto mi jako malému dítěti vtloukali do hlavy některé hlášky tak dlouho, dokud nezískaly svoje vlastní rýhy v šedé kůře mozkové. A mě samostatně ještě fascinuje kombinace suchosti a nonsensu. (Ale nutno zároveň dodat, že tam je víc než malé množství momentů, kdy všechno jako by naznačovalo, že se schyluje k nějakému gagu, ale žádný nepřijde.) (13.11.2014)

Když parodie ještě byly zábavné a když je točili lidé, kteří si je opravdu užívali. Na připoutejte se prosím jsem se poprvý díval jako malej kluk, někdy v jednadevadesátým na chatě, zakrytej i s hlavou a malou dírou mezi peřinou a matrací jsem koukal. Taťka se mě sice tehdy snažil přesvědčit, abych usnul, a to třeba tím, že mi na tu peřinu dával nohu, abych neviděl, ale já byl obratnej a dokoukal jsem to až do konce, aniž si to vlastně uvědomil. No a tehdy mě bavila stejně, jako dnes. Vlastně jsem si nikdy ani tu spoustu odkazů na starší válečný a katastrofický filmy neuvědomil, jen občas když dnes v nějakým dramatickým filmu vidím něco, co tihle kluci parodovali, tak se nedokážu neusmát. Například klasické rozloučení před akcí, když spolu leží v příboji (jasný Odtud až na věčnost). Nejlepší parodie, která navíc objevila komediální talent Leslie Nielsena a zničila mu tak na starý kolena jeho docela dobře vzešlou dramatickou kariéru. Dnes už chudák nemůže hrát nic, co není komedie. Přitom před Připoutejte se prosím hrál málokdy něco jinýho, než dramata. (20.01.2006)

Niektoré vtipy sú vtipné v každom desaťročí, niektoré sú bohužial poplatné iba svojej dobe. Neuveritelné množstvo nápadov bratov Zuckerových by si žiadalo aj rovnaké množstvo luxusných fórov. Ale to bude asi nakoniec najväčší problém, že ak chcú byť stále vtipní, zákonite to nejde nonstop. A pre súčasného diváka ešte menej často. Každopádne na druhý krát som tých fórov podchytil viac. (25.05.2012)

Jedna z nejlepších parodií, která dříve měla určitě hodně diváků, ale dnes již působí dost použitě a staře. Vytvořit nesmrtelnou komedii se tak Zuckerům a Abrahamsovi nepodařilo, ale sám Jim to pak zvládl ve Žhavých výstřelech a David Zucker zase se svou Bláznivou střelou. Tahle trojice přesto patří k elitě kvalitních parodií, které mají humor a z jejich filmů je cítit hrdost. Tohle byl první krok, k lepším zítřkům plných humoru a bezchybnosti. Robert Hays, Leslie Nielsen i další však i zde překvapili výjimečně trefnými a vybroušenými scénkami a vtipem, který bych v letadlo moc zažít nechtěl. Silné 4*, na rozdíl od následujícího dílu. (30.05.2004)

Airplane! je nielen úplná klasika žánru paródia, ale zároveň jeho krstným otcom, prababkou a spúšťačom jeho popularity a zlatým obdobím jeho najväčšieho úspechu - v taj čistej, krsštalickej podobe, ako v 80-tych rokoch (a najneskôr začiatkom 90-tych) sa už dnes buď nerobí, ale príspevky do tejto podivnej rodinky sú už iba čisto okrajová záležitosť nevzbudzujúca (celkom právom vzhľadom na ich "kvalitu") záujem či úspech u divákov. V podstate tá naozaj dobrá paródia bola naviazaná na pár mien, pričom spolu s najvýraznejším predstaviteľom Leslie Nielsenom (ktorý v Airplane svoju kariéru parodickej ikony naštartoval) sú bratia Zuckerovci s Jimom Abrahamsom najvplyvnejšie a najznámejšie. Napriek tomu Airplane už - aj vďaka špecifickosti daného žánru (jedného z najabnormálnejších subžárov komédie) - výrazne zostarol, mimo kontext USA a 90-tych rokov už mnohé fóry nefungujú či sú dokonca nečitateľné. Avšak silné, tvrdé jadro ostáva: Leslie Nielsen, autopilot, nekorektnosť a slovné hračky. (09.04.2016)