Motýlik

Jestliže Velký útěk byl veden v až podivně pozitivním a "pohodovém" duchu, Motýlek je naopak velice tíživá a depresivní podívaná, jenže ne po celou dobu trvání, čímž se dostávám k takřka jedinému záporu - nevyrovnanosti, resp. fragmentaci dojmového působení. Film má části, kde to vypadá, že McQueen všechny uhrane svým charizmatem, jindy je beznadějně ztracen, pak zažívá přímo cestovatelská dobrodružství (btw nezvládnuté masky lidí zasažených leprou!), do toho má šílené sny a u konce nás čeká němá, skoro až poetická sekvence. Každá pasáž je výborná, ale také trochu povrchní (např. kdyby se řeklo, že McQueen byl na samotce jen měsíc, divák by nepoznal rozdíl apod.), ovšem možná právě ten kontrast mezi nimi bude pro někoho to nejlepší pojítko komplexního filmu. Tak jako tak, moc pěkných 8/10 (14.02.2009)

Abych pravdu řekl, musel jsem to sledovat nadvakrát, protože mě to už před polovinou začalo hrozně nudit. Celý Motýlek je nevýrazně zpracovaný, absolutně bez gradace, děj nemá nejmenší šanci zaujmout, celkově prostě hrozné zklamání. Přišlo mi to jako televizní film, kterému se zázrakem podařilo sehnat hvězdné obsazení, což dalo tvůrcům mylný pocit, že již nic dalšího dělat nemusí. Nuda, šeď. (23.01.2009)

Jednoduše skvělé! Je opravdu těžké napsat sem něco, co by tu už někdo jiný nezmínil, takže se pokusím snímek popsat tak, jak jsem jej viděl svýma očima. Samotný začátek filmu již navozuje přísnou, syrovou a chmurnou atmosféru. Nelidské zacházení na lodi jen ukazuje, že s těmito vězni se nikdo "párat" nebude. V okamžiku, kdy se děj přenese na ostrov, můžeme být svědky událostí, které běžným člověkem musí zákonitě otřást. Konkrétně mám na mysli scénu, kdy si jeden z vězňů půjčí nůž od Motýlka a způsobí si zranění. Působivé je, když velitel věznice promlouvá k nováčkům shromážděným na nádvoří. Gilotina uprostřed jen zesiluje ono zlověstné mrazení v zádech. V celém filmu se toho děje příliš mnoho nato, abych tu jednotlivě rozebíral další scény, takže to trochu zkrátím. Jedním z nejdrsnějších a nejsugestivnějších okamžiků je pobyt Motýlka na samotce, kdy viditelně chřadne. Velmi poutavý a napínavý je celý útěk, který vám nedovolí si odskočit od televize, ba ani uhnout pohledem. Samotný závěr filmu nám ukazuje drsnými podmínkami zničené muže. Možná, že šlo jen o můj subjektivní pocit, ale zdálo se mi, že ani jeden z hlavních hrdinů již není v psychicky dobré kondici. Oba se chovají částečně šíleně. Musím vzdát obrovskou poctu Steve McQueenovi, který nám potvrzuje, jak dokonalý herec byl. Ten ušklebený chlapík má tak silné charisma, že může hrát jakoukoli roli a stejně si jej oblíbíte!! Dustin Hoffman je vynikajícím parťákem Motýlka, ovšem troufám si tvrdit, že jeho roli by srovnatelně zahrál i jiný herec. V případě Charriéra si nejsem ani trochu jistý, zda by to někdo ztvárnil tak přesvědčivě a dokonale jako Steve. Nezapomenutelný snímek, který krom milionu dalších věcí ukazuje i na přátelství, odhodlanost, zarputilost a nepoddajnost. Legenda, film s velkým F! (08.03.2009)

Kdyby film byl o nějakou tu půlhodinu kratší, šel bych možná na plný počet. Takhle se snímek neubrání nudným pasážím, které zachraňují především Steve a Dustin. Skvělá hudba, skvělí herci, ale Shawshank je stále o jeden stupeň lepší a jeho celkový dopad je mnohem silnější, než zde. (27.08.2010)

Zatím co ze Shawshank Redemption vyzařuje poetismus a vitalitu, Motýlek ukazuje věci bez příkras, s notnou dávkou surovosti. Násilí, či snad brutalita tu není přímo vidět, ale díky mistrně budované atmosféře a šikovné kameře, budeme pociťovat, jako bychom tam byli s vězni. Film ani po letech neztratil nic ze své působivosti a stále patří k tomu nejlepšímu, co v daném žánru vzniklo. To, že se Steve McQueen pro roli doslova obětoval je věc známá a jeho proměna ve vězení je skutečně silná záležitost. (02.01.2006)