Vyháňač diabla: Nadvláda zla

"Šutr sem, skála tam, puklina se otevírá... Co jen s knězem udělám, bez Boha mu duše zmírá." Co je peklo, to vím. Dvakrát ženatý... Ale nevím, co je to harlin. Rostlina, minerál, živočich? Hárající hyena, ďáblem posedlá? Nevím ani, jak se má správně vymítat, natož jak správně točit filmy o vymítání. Do náboženství jsem na základce nechodil a z geometrických útvarů to nad složitým pentagramem u mě na celé čáře vyhrává jednoduchý kosočtverec. Navíc, o film jsem v tv zakopl náhodou a očekával válečné drama o partyzánském odboji. Čili vymítáním nepolíben, ďáblem neinformován, bez náboženského zanícení a očekávání nějakého zázraku. Asi proto jsem si film užil na pohodu. Včetně křováka s oštěpem, vraždícího ve škole děti, aby "zastavil šíření křesťanského zla". Taky dobrý. Zkrátka černoši kvalitně černí a zaostalí až běda, bílí muži bílí, přímo sýrově bledí a konzervativní až pánbů brání, jak se na správné Angličany sluší. Nakonec nejlíp mi z toho vycházel náš Kníže temnot. Jako obvykle vlezlý (byť andílkovskou holčičku s gumovým krkem nepochopitelně vyměnil za ošklivého domorodého mentála), ale v podstatě ďábel hodný a sympaticky empatický. Morálně nezpůsobilého kněze niterně rozebral na mentální součástky, líp než psycholog a pak poskládal zpátky, jako nějaké flanďácké puzzle. Za to o jednu ateistickou hvězdu nadhodnocuji. Hyenám všeho druhu zdar! (17.07.2020)

Upřímně řečeno moc nechápu, co vedlo Schradera k tomu, aby natočil prequel k Vymítačovi rok po Harlinovi. Jasně, bylo by něco jiného, kdyby ho pojal úplně jinak, ale tady se nejenže jedná o stejně prostředí, ale i o takřka stejný příběh a stejné herecké obsazení. Takhle jsem věděl, jak to bude probíhat a nepřidaly tomu ani mizerné triky. Od Harlina se to vlastně liší jen vtělením samotného Satana, přičemž jeho vymítání bylo velice bídné. Kdybych tohle viděl jako první, nejspíš bych tomu pár procent přidal, ale takhle je to jen za 30. (12.06.2014)

Schraderova verze vymítače je oproti verzi Harlina velice střídmá, neobsahuje zdaleka tolik akce ani speciálních efektů, je méně krvavá, trochu zdlouhavá a celá tak nějak tíhne ke stylu 80.let. Kamera a kulisy jsou pěkné. Základní myšlenka obou filmů je stejná, ale rozdílů je móře. Harlinově překombinovanější verzi jsem dal *** a této, po všech stránkách jednodušší, ale o něco sympatičtější, dávám stejně. (13.02.2007)

Když jsem na tento film narazil v televizi, myslel jsem, že se dívám na VYMÍTAČE ĎÁBLA: ZROZENÍ - mladého Merrina hraje Skarsgård, odehrává se to na vykopávkách, atd... Až ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že Izabella Scorupco se tu prostě neobjeví, mě to cvrnklo do nosu - tohle je úplně jiný film, jen má stejného představitele jedné a též hlavní postavy, odehrává se ve stejném prostředí a má i stejné dějové úmysly! A přeci nejde o dva konkurenční projekty a zjednodušeně za vším stojí (klasicky) tvůrčí neshody. Podle dostupných informací je vlastně tento snímek režiséra Schradera původní verzí VYMÍTAČE ĎÁBLA: ZROZENÍ, verzí, která se studiu nelíbila, následkem čehož byl povolán Renny Harlin, dotáčeny záběry, doobsazeny role (např. právě Izabella Scorupco) a díky čemuž vznikl vlastně jiný stejný film :-) Když si obě verze porovnám, Harlinova mi ale nakonec vychází líp. Výprava je pěkná u obou (jak by také ne), Schraderova verze ale těžce hapruje v závěru, ze kterého vyprchává jakékoliv napětí a v němž se hlavního slova ujímá laciná krotkost. Nechci říct, že za každou cenu potřebuji obvyklé vymítací atrakce jako zvracení nebo protáčení údů, v tomto směru už to Harlin snad i přeháněl, přesto je Schraderovo pojetí hloupě odevzdané a kompromisní. 50% (25.02.2012)

historia vzniku filmu je dost znama (ak nie staci si precitat recenzie na okolo) a pocit producentov potom co videli vysledny schraderov film, ze dominion by nemal sancu uspet sa ukazal ako opodstatneny. cely film sa nesie v pomalsom duchu (obcas to pomaha atmosfere, ale vacsinou to len nudi) a viac ako o sokovanie divaka, ide tvorcom o budovanie vnutorneho boja otca merrina so svojou stratou viery (tema podobne ako v last temptation of christ, ktore schrader adaptoval pre scorseseho). z tohto tematu by dobry reziser dokazal vykresat silne drama, alebo hrozostrasny horor, vysledny film je vsak len nuda a to i vdaka schraderovy ktory ma za sebou niekolko vynikajucich fiilmov tu vsak totalne zlyhal. stellan sa opat snazi (ako i v harlinovej verzii), ale zvysok hereckych vykonov je ako z ochotnickeho divadla a v momentoch ktore by mali vyvolat pocit uzkosti a strachu z pritomnosti samotneho diabla a zla film nedokaze nic vytazit a posoby miestami smiesne (cele zaverecne vymietanie a prepojenie ostatnych liniek ktore sa tiez odohravaju su ako vtip, alebo i merrinov sen ktory je ako z nejakej televiznej show zo 70. rokov )... (03.04.2013)