Krv ako čokoláda

Takhle jsem se už dlouho u odpadního vlkodlačího filmu nezasmál. Romantická zápletka se občas prolínala s krvavým masakrem nebohých obětí ( ovšem bez krve), vlkodlaci skákali jak opice a jejich proměna byla naprosto trapná. Ona většina speciálních efektů v tomhle snímku má hodně mizernou kvalitu a amatéřina z nich srčí ze všech stran. Jediné co se mi fakt líbilo byla hlavní herečka. Když už byl celý film o hovnu, tak tam mohli dát alespoň víc erotiky, když už tu měli pěknou ženskou. Jenom kvůli ní dám 30%. (12.11.2009)

Omletá filmová tuctovka o znesvářených rodech nepobrala ani špetku invence a dokola vykrádá podobné filmy pro teenagery, v nichž všichni chodí do půl těla a skákají z velkých výšek. Tady bohužel nejsou dobré ani ty skoky, protože Katja von Garnier absolutně postrádá orientaci v prostoru a zoufale se plácá v řemeslné nemohoucnosti ve chvílích, kdy chce vetknout do své červené knihovny špetku akce. Zbytečný a hloupoučký film, který by rád byl "cool" a "in", přitom je "gay" a "out". (07.04.2007)

nedávno jsme ten film našla na exteráku a vzpomněla jsem si na něho. Je blbý že před dvěmi lety, kdy jsem ho viděla se mi brutálně moc líbil a v té době to byl jeden z mých nejoblíbenějších filmů, když jsem na nho skoro zapomněla.. ale věřte, že ho vážně ráda mám. Ani ne tak pro jeho děj.. miluju ho hlavně v částech, kdy se lidi proměňují na vlky a běhají lesem.. jako normální lidé takovou schopnost nemáme, mě se to ale hrozně líbí, a kdybychom takovou schopnost měli, převtělit se do zvířete, nikdy bych nebyla člověk.. ty zpomalené záběry kdy ti vlci běží a skáčou mi nahazuje husí kůži a vždycky mi až vypětím vykopne noha sama od sebe.. nechápu jak to ten film dělá, ale dělá to.. (21.01.2011)

Konečně vlkodlačí film, který má vkusně zvládnutu proměnu člověka v bestii. Za to velký dík. A sice je Blood and Chocolate pouze jednoduchoučká romantika v dark, cool & in balení, ale jelikož není zároveň nadrámec pitomá, hrají tam ne úplně nejhorší herci a zní slušná muzika, tak se mi na to oproti původnímu předpokladu celkem hezky koukalo. (14.11.2008)

Spíš krev a limonáda. Že nechápu název, by tolik nevadilo (ano, krev i čokoládu jsem tam viděl). S příběhem zde podaným lze naložit různým způsobem. Jedním z nich je přiblblá mafiánská limonáda, což je tento případ. Tisíckrát obšlehávaná šablona, tentokrát ve vlkodlačím podání. Nepochopitelně deviantní příslušnice druhu jako propagace mezidruhové tolerance, vůdce tisícileté smečky – mafióso v kožené bundě s hubou plnou zákona a tradice, jeho dědic jako idiotský floutek, který si troufne na holku, ale neporadí si s mladým pomilováníhodným spisovatelem. Chcete vědět, jak to bude dál? Prostě jako vždycky. Aby bylo jasno, nemám vůbec nic proti tomu, aby se sympatická vlkodlačice zamilovala do člověka a vymanila se smečce i její tradici. Ale jestliže mi o tom chce někdo vyprávět, tak ať to má nějakou váhu, prosím. Kdyby si aspoň nízké pudy příšly na své, ale i v tomto ohledu jsem byl zklamán. Film pro mne zachraňují ženské postavy: všechny čtyři jsou nějak zajímavé, za což ovšem vděčí kráse a uhrančivosti svých představitelek. (Nejvýraznější postavou celého filmu je zakousnutá červená karkulka. Blbé, že?) Hvězdička za několik působivých obrazů. Autor titulků má asi zvrhlou zábavu v co nejméně adekvátním překladu. (29.08.2011)