Život v siedmom nebi

Tenhle snímek reprezentuje všechno, co mám rád na filmech. Radost v očích Ala Fountaina, zakusujícího se do čerstvého rajčete, stejně jako nostalgie při pohledu na smutný osud kdysi životem kypícího lunaparku, to všechno v člověku vyvolá takový příval emocí a vzpomínek, že se po dojezdu závěrečných titulků možná (alespoň na chvíli) stane někým lepším. Bez legrace. (10.05.2007)

tady budu jeden z mála, kdo tuto vysoce hodnocenou komedii nebude chválit. Nevidím důvod, protože mi na ní nepřišlo nic světoborného a nezávislých filmů na podobné téma jsem už pár viděl. Pro mě to je průměrný film o životě a hledání jiného smyslu než práce - vyjetí ze zaběhnutých kolejí vždy zabere a když přidáme trochu jemného humoru a maličko mystiky, tak film je na světě. Ve výsledku mi přišel zbytečně utahaný a ne tak záživný a podnětný - pro mě to jsou slabé 3 hvězdy. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (04.12.2015)

Člověk si kolikrát si ani neuvědomuje jak žije, má partnera, s kterým se vzájemně přetvařují, má děti, kterým místo aby přinášel radost, tak jim ubližuje, má práci, které dává přednost před osobním životem a zároveň má prázdný život, jehož smysl je v tom, že má zažitý určitý stereotyp z kterého neumí, nebo spíš nechce vybočit, strachuje co si o něm pomyslí ostatní, neumí být sám sebou, neprojevuje své skutečné pocity, chybí mu láska. Život pak utíká a člověk najednou zjistí, že děti odrostli a nechtějí ho vidět, je závislý na partnerovi, práce ho nebaví a on je v podstatě sám...Tento film je o tom, že pokud člověk chce, jde to změnit, jen musí sám chtít. (28.09.2008)

John Torturro hraje šílenýho suchara, který svým podřízeným nedopřeje trochu zábavy ani pět minut před sirénou, plechovky s barvou musí lícovat a když už nemá koho buzerovat, zavolá domů a vycuká aspoň manželku a syna. Neni divu, že když dělníci z jeho party pořádají mejdan, on sedí v motelu sám a volá na sex po telefonu. Jednoho krásného dne ale potká chlápka, který jako kdyby si odskočil z komparsu na kovbojku, a který mu jeho "hodnoty" obrátí naruby. Al Fountain se začne chovat jako utržený ze řetězu a pod "vedením" svého nového přítele pozná, o čem je život. Parádní, u nás bohužel málo známý film (jako většina DiCillových) a první film, ve kterém jsem viděla (a žasla) Sama Rockwella. (08.01.2005)

Nenápadně se tvářící úvod do sucharské existence jménem Al Fountain nepřeje nejmenšímu tušení, že od chvíle, kdy si hrdina najde svůj první stříbrný vlas a doslechne se něco nelichotivých přívlastků o své osobě, ohlásí nástup dobrodružná linie, u které nebude tak docela jasný žánr, kterým se bude ubírat - od matoucích a krajně podezřelých situací se dá čekat cokoli, počínaje nějakým tím nadpřirozenem, přes úchyláckou komunitu a brloh bestiálního maniaka, až po možnost onoho světa, aby vykrystalizovala do nevážně-vážné, vzrušující výroby nových vzpomínek, protože ty dětské častým používáním vybledly jako staré fotografie a bdělost přítomnosti náhle nestačí. Na podivném místě, kde složení obyvatelstva připomíná U-Turn v umírněné podobě, může začít Alova cesta k znovuzrození, provázená bezednou studnicí inspirace - chlápkem, co přestřihl dráty, aby se stal nezávislým a kterému jsem lehce uvěřila, že ve staré šperkovnici vězní měsíční svit - aby ne, když mu prodej kradených zahradních kýčů vystačí na pohodlné vyžití a půl domu k tomu... John Turturro a Sam Rockwell jako skvělý a skvělejší. (28.11.2013)