Výkrik do tmy

Měla jsem velký problém aspoň trochu sympatizovat s manželi, kteří ve filmu přišli o dítě. Jejich náboženský fanatismus a vskutku zvláštní chování, související s nenahraditelnou ztrátou, mě celou dobu stavěly spíše na stranu žalobců. Taky jsem nedokázala pochopit, proč vozit 9týdenní miminko do divočiny a nechávat je v noci na pospas. Dříve jsem z těchto důvodů nebyla schopna film ani dokoukat. Teď se to povedlo, rozpaky zůstaly a taky sotva průměrné hodnocení (za herecké výkony hlavních představitelů). (13.07.2011)

Takhle má vypadat perfektní drama! Je sice pravda, že mi rozhodně dech nevyrazilo a na druhou stranu ani nenadchlo na úplné maximum, ale výsledek je rozhodně mimořádně zdařilý. Velkou zásluhu na tom má rozhodně božská Meryl, která je prostě naprosto fenomenální a v Samu Neillovi má perfektního parťáka. Příběh, natočený podle skutečné události, je dramatem sám o sobě, takže na tom není co zkazit a nejistota toho, jak to celé ve skutečnosti bylo, je skutečně veliká, takže určitě doporučuju, minimálně po herecké stránce je to nezapomenutelný koncert. Trošku to bohužel kazí stopáž. Ke konci se to už trochu táhne a zkrácení o patnáct nebo dvacet minut by filmu určitě pomohlo. To je ale jen detail a já tenhle film, který jsem hledal opravdu dlouho, rozhodně doporučuji. 75%. (13.06.2021)

Další variace na téma, jak se nevinný člověk dostal za bohatého přispění medií do vězení a naštěstí i ven. O případu, podle kterého byl film natočen, jsem kdysi pár článků četla a musím přiznat, že výkon Meryl Streep byl úžasný. Celé je to hlavně o tom, jak "hlas lidu - hlas boží" dá převážně na vnější zdání a když je někdo nesympatický, bude i automaticky vinen a když se matka při zmínce o mrtvém dítěti nehroutí, automaticky má s jeho smrtí něco společmého - a navíc jsou to adventisti! (15.06.2010)

Mottom jednej knihy Alberta Camusa je: Kto neplače na pohrebe svojej matky, skončí na šibenici. Spomenul som si naň pri sledovaní austrálskej drámy Výkrik do tmy, nakrútenej podľa skutočnej udalosti. V nej ma nezaujala iba Meryl Streep, vynikajúco stvárňujúca postavu Lindy Chamberlain, ale aj proces vytvárania verejnej mienky, v ktorom vášne a predsudky zohrávajú porovnateľnú úlohu, ako neúplne a médiami účelovo upravené fakty. A v Austrálii, v ktorej vďaka prvým várkam imigrantov nemajú ich potomkovia ďaleko k skratovým a násilným alternatívam zdĺhavých a komplikovaných súdnych procesov, v tej Austrálii nepomôže pri hľadaní pravdy ani porotný systém. Film ako celok nebol síce ničím objavný, ale neľutujem, že som si ho pozrel. (20.07.2011)

Bohužel se tu setkáváme s velice opomíjeným kouskem z filmotéky Meryl Streep. Ještě si pamatuji, jak nám asi ve čtvrté třídě na základce naše třídní učitelka vyprávěla příběh, který se právě stal předlohou tohoto filmu. K filmu jsem se ale nakonec dostal velikou náhodou. Nebojte se toho, a puste si to. Meryl tady ukazuje úžasný výkon a nominaci na Oscara se ani nedivím. Ostatní herci jsou také velice příjemní. Je tu dokonce i velice hezká kamera Iana Bakera, který většinou točí jenom sh*ty. Chtěl bych, aby tento film vidělo více lidí, než kolik vidělo třeba Jack a Jill. Smutný osud tohoto filmu :-( (21.06.2015)