Výkrik do tmy

Citlivě dokumentárně podané drama jedné australské rodiny, která zažila hrůzu ze ztráty malé dcery, což byl ale teprve začátek. Meryl Streep v jedné ze svých nejzanícenějších rolí matky a Sam Neill bravurně sekunduje v roli otce rodiny. Tenhle případ poukazuje nejen na to, jak může být pravda někdy nudná, podivná a prostá, zatímco lži si prorazí cestu do myslí lidí mnohem rychleji a snadněji. Pravda, rodiče brali smrt dítěte tak trochu s nadhledem, nicméně ani ne o století dříve na tom nebylo nic divného. Jednoduše proto, protože lidé brali život takový, jaký byl a víra v tomto velmi pomáhá. Drama jsem prožíval s nimi. Skvěle natočeno. 85% = 4/5 (06.07.2014)

Velmi zvláštní film, snad jediný, kde má Meryl černé vlasy. Úsměvné kulisy let - nevím kterých, osmdesátých, sedmdesátých? A drsné drama, kde pravda je - kdovíkde. Nejde to jen tak odkoukat bez toho, že by u sledování člověk neprošel plejádou podivných a silných emocí, nad kterými visí otázka: tak jak to teda všechno bylo? (18.10.2010)

Smutný a cielene chladný film o strate toho najcennejšieho v živote. Meryl pri svojej návšteve v Prahe spomenula práve A CRY IN THE DARK (a IRONWEED) ako tie, o ktorých sa málo vie, ale ona je na ne obzvlášť hrdá. Filmársky nijak objavné, herecky veľmi veľmi dobré. VERDIKT: Vinní nech sú tí, ktorí málo plačú. (29.05.2009)

Další variace na téma, jak se nevinný člověk dostal za bohatého přispění medií do vězení a naštěstí i ven. O případu, podle kterého byl film natočen, jsem kdysi pár článků četla a musím přiznat, že výkon Meryl Streep byl úžasný. Celé je to hlavně o tom, jak "hlas lidu - hlas boží" dá převážně na vnější zdání a když je někdo nesympatický, bude i automaticky vinen a když se matka při zmínce o mrtvém dítěti nehroutí, automaticky má s jeho smrtí něco společmého - a navíc jsou to adventisti! (15.06.2010)

Nemůžu si pomoct, dokument o tomto případu byl mnohem zajímavější a emotivnější. Jakkoliv mám ráda Meryl Streep i Sama Neilla, v tomto filmu mě zanechali chladnou a nezúčastněnou, nedokázala jsem s nimi soucítit a jejich takřka netečný přístup ke ztrátě dítěte přímo vybízel k pochybnostem, zda maličkou Azariu skutečně unesl dingo, nebo to celé bylo úplně jinak. Možná šlo o záměr filmařů, ale mě ta odosobněnost docela iritosrala. 59% (17.06.2010)