Posedlost

Tak čo k tomuto napísať? Snímok mi poriadne prečistil dutinu lebečnú a len ťažko sa komentuje. Snáď len toľko, že patrí k filmom, ktoré diváka zasiahnu a duševne rozleptajú. Slovami bizarné, ťaživé, náročné, deprimujúce, psycho, únavné.... Jednou vecou som si však istý, nikdy predtým som vo filme nevidel tak geniálne zahranú ženskú posadnutosť, úžasný výkon, úžasná Isabelle Adjani. Ani vlastne neviem prečo som snímku nedal plný počet, asi to chce ešte druhé, prípadne tretie pozretie. 89/100 (23.06.2014)

Neobľubujem tento druh filmových fantasmagórií, tváriacich sa ako sofistikovaná forma umenia. Mám rád uletené body horory, aké točili Cronenberg, Henenlotter či Yuzna, Zulawskeho Possession je však smrteľne vážne sa berúca kravina, absolútne postrádajúca nadhľad tvorby vyššie menovaných režisérov. Keď už nič iné, tak hlavným protagonistom sa tu aspoň naskytla jedinečná možnosť si v praxi odskúšať najafektovanejšie pózy a výrazy, aké herecký repertoár vôbec pozná. (30.01.2012)

Těžký film. Těžký pro režiséra a herce, ale i pro diváky a jejich ochotu šáhnout si hluboko do mysli a poslouchat tu bizarně znějící písničku, kterou jim Andrzej Zulawski nevesele prozpěvuje. Těžké jen tak kliknout myší a udělit hodnocení něčemu tak umělecky vyspělému, ale díky své otevřenosti a myšlenkové náročnosti zároveň nepříjemnému a odstrkovanému. Jak ohodnotit snímek, kde se prolíná mrazivý mysteriózní horor s celkem reálným zobrazením rozpadající se rodiny, kde se postavy často chovají, jako by vypadly ze snu Davida Lynche, a kde je příběh vystavěn takovým způsobem, že navzdory normální chronologické kompozici divák ještě 10 minut před koncem vůbec neví, která bije? Odpověď zní ..... Jednoznačně kladně. Žádný komentář ani hodnocení totiž nenastíní preciznost a deprimující účinek Zulawskiho režie, ponurou a dokonale podbarvující hudbu, neúnavnou kameru kroužící hladově po místnosti a konečně famózní herecké kreace Isabelle Adjani a Sama Neilla, bez kterých by něco takového nikdy nemohlo vzniknout. Possession je jedním z filmů, které už nikdy nemusím vidět znovu, ale jsem moc, opravdu moc rád, že tu jednu projekci mám úspěšně za sebou. Přijít o tenhle zážitek by byla přeci jen velká škoda.. (31.07.2013)

Velkej psychologicko-hororovej bizár. Místy divadelně přepjaté, občas trochu nuda, chvílemi absolutní peklo (scéna v metru může směle kandidovat na největší filmový hysterický záchvat všech dob). Vlastně moc nevím, co si o tom myslet, ale zhlédnutí nelituji. Každopádně ale jeden z nejšílenějších filmů, co jsem viděl. 50 - 60 % (27.10.2014)

Docela psycho evropský film se Samem Neillem a Isabelle Adjani. Celé se to odehrává v Německu. Manžel zjistí, že je jeho žena nevěrná a snaží se to řešit. Není ale moc schopný ji pochopit nebo přimět ke změně. Mezi nimi ještě figuruje jejich syn. Časem se věci začnou měnit a celá situace se dost vyhrotí. Ženě hrábne a manžel se jí snaží pomoct. Pak už jen přibývá mrtvol a vše se blíží k šílenému konci... Výkon Isabelle Adjani je vážně strhující. "Naperte to do těch policajtů." (04.10.2019)