Pusinky

Scénář: Petra Ušelová, Karin Babinská .. Tři holky na neznámé cestě do Holandska bloudí a nalézají něco zcela jiného než plánovaly aneb naivita dívčího snu narazila. Zlá kráva, frigidní lesba, všepřitahující poběhlice. To je hrubý nástin jejich charakterů, které se na prahu dospělosti začínají profilovat a slečny teprve začínají poznávat samy sebe a realitu všedního dne. Pomocí kamery, světelných hrátek a hudby Muchowa vytváří Babinská dosti proměnnou až skličující atmosféru, která jde často do velkých intimit. Po obrazové stránce pracuje režisérka a její tým na vysoké úrovni, zato obsahová rozkolísanost a nevyváženost je ještě patrná. K představitelkám nemám vážných výhrad (Sandra Nováková a její lesk na rty rulezzz), v rámci možností se tu ve většině situací prezentují jako reálné postavy. 75%. (24.04.2007)

„Lesbická křížová výprava“ Upřímné jako plivanec do tváře, přitažlivé jako záchodky v knajpě třetí cenové kategorie, dotěrné jako zasmrádlý ochlasta od vedlejšího stolu… . O pusinkách se nějakou dobu tradovalo, že budou další velehloupou teen‘ komedií; pak vyšlo najevo, že nikoliv a všichni možní kritici začali nadšeně jásat, přitáhli do kin spoustu jedinců, jež nepřestali doufat v kvalitní český film, aby ti následně prozřeli a zjistili, že taková pecka to zas není. Nevzpomínám si, kdy naposledy u nás vzniknul podobně syrový snímek – z tohoto hlediska nelze nepochválit odvahu tvůrkyň. Pusinky se především nebojí podívat pravdě do očí, zalézají hluboko pod kůží a nechtějí být další konzumní komedii na jedno zkouknutí a brzké zapomenutí, i když… Znásilnění, lesbický sex či močení na podlahu ještě nedělají z filmu otevřeného film silný a nezapomenutelný. Chladnost, bezemočnost, odtažitost, pochybná dramaturgická výstavba, jistá ledabylost v zacházení s mužskými postavami, vztahová chaotičnost a občas i snaha šokovat za každou cenu devalvují Pusinky na pouhé vykročení správným směrem, jež za sebou nezanechá příliš hlubokou šlápotu. Ale další film Karin Babinské by mohl. Poučen z debutantských chyb, stejně obsazen a třeba pojmenován Pusinky 2. Apendix: Ruppert a Blažek, dva nadržení zoufalci = Rafťáci po dvaceti letech. 70% Zajímavé komentáře: pshimi, Brygmi, uzzi, cross, iNKa 1104 (18.08.2008)

tri kamarátky, ktoré skončili strednú školu a majú pred sebou posledné letné prázdniny, sa rozhodnú stráviť leto spolu prácou v Holandsku - znie to ako česká tínejdž komédia, znie to ako prázdninová letná road movie tínejdž komédia, čo môže zavádzať, pretože AJ KEĎ to má prvky road movie, prvky letného filmu a prvky tínejdž komédie, je to veľmi dobre urobená, vybudovaná a ZAHRANÁ dráma - a pomerne citlivá; téma dievčenského priateľstva v čase dospievania - to je SAKRA zložitá téma, ktorá poskytuje naozaj veľa háklivých nástrah, ale ak sa urobí citlivo - a to je vďakabohu tento prípad - vypáli to nad očakávania dobre! Pripomínalo mi to trochu anglický snímok "My Summer Of Love" a veľmi ma to prekvapilo (príjemne); (03.04.2008)

Tragický je marketingový omyl s klamným názvem filmu, díky němuž jsem se do kina skoro nevypravil. Byl jsem přesvědčen, že jde o další přiblblou teenagerovskou komedii typu Snowboarďáků (napomohla tomu i další mystifikace v médiích, třeba v Reflexu byl článek o tomhle subžánru komedií a byly sem zařazeny i Pusinky). A přitom je to jedna z nejlepších generačních výpovědí v kontextu českého filmu za velmi dlouhou dobu, film o přelomové životní etapě, o hledání - svého místa v životě, svého vlastního já, o nejistotě, o stereotypech vnímání ženského a mužského světa, o konci dětství a počátcích něčeho, čemu se ještě hrdinky bojí říkat dospělost, o ztrátě ideálů, ale i o odpovědnosti za své jednání a uvědomění si tíhy života... Škoda jen zmateného začátku a velmi neumně vytvořené expozice a několika nevěrohodných replik. Jinak byl ale celý snímek plný autentických obrazů, dějových zvratů, psychologicky věrně motivovaného lidského jednání, výborné hudby (standardně vynikající Jan P. Muchow), syrových až naturalistických obrazů a scén (převážně při těch sexuálních mi na mysli vyvstával americký nezávislý Shortbus) a zvláště úžasných hereckých výkonů (hlavně herecký výkon Marie Doležalové mě doslova dostal). Karin Babinská, klobouk dolů! Pusinky jsou pro mě jedno z největších a nejpříjemnějších překvapení, svou otevřeností a odvahou popisovat problémy, kterých se jiní bojí sotva dotknout... (12.06.2007)

Nejvyspělejší český film posledních let paradoxně natočila debutující režisérka Karin Babinská. Tři naprosto obyčejné holky a jeden mladý chlapec se vydávají na cestu, při které krom dosažení cíle každá z nich odkryje kousek ze svých tajemství. Citlivě napsaný scénář, pečlivá atmosféra a hlavně velmi dospělá režie tvoří velmi kompaktní celek, který funguje. Karin Babinská, jak se zdá, má smysl pro detail, ve snímku je několik scén, které se obejdou naprosto beze slov, přesto si však divák dokáže přesně domyslet, na co hrdinky myslí, zná je a prožívá příběh s nimi. Jasně zřetelný je důraz na co největší přirozenost, veškeré scény působí autenticky (jak po stránce dialogů, tak i po stránce obrazové). Pusinky se neskrývají za pastelovými barvami filtrů, ale odhadují všechny nedostatky i klady. Krásně je to vidět zejména na nočních scénách, jež jsou pečlivě nasvícené vykazují opravdu vysokou míru autentičnosti - jinak řečeno tma vypadá jako tma. Velmi sympatické jsou i zlomy v ději, ať je to již zcela nečekaná a drsná scéna znásilnění u benzínové pumpy nebo zásadní zlom mezi postavami v půli filmu, kdy se celý snímek vrhá do depresivní atmosféry absolutní bezmocnosti a je zcela jasně zřetelný úbytek sil u všech postav. Dokreslovat atmosféru se tu pak daří i pomocí neskutečných lokací, které jsou většinou velmi přírodní, ale přesto nesou jisté prvky nepříjemné průmyslové oblasti - nevím přesně jak své pocity popsat. Navíc mám sám pocit, jako bych na těch místech někdy sám byl. Nejsou to však místa něčím příliš výrazná, přesto však mají své kouzlo. Přesně tak aby na sebe nestrhávala pozornost, ale zároveň dokázala zaujmout - většinou jsem si říkal něco ve smyslu: "Aha, tady jsem také byl"; jsou jistým způsobem povědomá. Zajímavý pohled je na ojedinělé mužské postavy, které sice nemají tolik prostoru jako dívky, přesto se však jedná o velmi výrazné postavy (zejména skvělý Matěj Ruppert). Pusinky působí velmi sebevědomým dojmem a rozhodně nemají nouzi o silné, ani zapamatování hodné scény (např. gymnastické kousky u železniční dráhy), přesto však nejsou snímkem dokonalým, ano i ony mají své mouchy. Největší problém jsem měl s intermezzi (čekání na autobus, smích u vody...), kterých je v ději spoustu a pak s postavou Maria Kubaše, ovšem nepopírám, že posouvala děj. To že snímek stojí zejména na hereckých představitelkách, které předvádějí opravdu herecký koncert (a Filip Blažek je obrovský herecký talent!) nemá asi ani cenu zmiňovat, na čem jiném by také snímek o silných osudech mohl stát, že, přesto si však myslím, že i tato zmínka musí v komentáři být. Takže Karin, gratuluji Vám, ač Pusinky dokonalé nejsou, s přihlédnutím na fakt, že se jedná o jeden z nejlepších českých filmů (ne-li ten nejlepší) přimhouřím obě oči a plné hodnocení musím dát. Mám velikou radost, že česká kinematografie má i takovéto talenty. (06.01.2008)