Pusinky

Mé pocity při sledování filmu oscilovaly mezi třemi a pěti hvězdičkami, film zůstal ve všech záměrech tak na půl cesty, každopádně jistou hloubku má, takže je jasné, že kdyby takhle vypadali všichni ti "konkurenční" klučičí Raťafáci, vypálil bych jim bez váhání 80%. Moje výtky se týkají (hlavně ze začátku) poněkud nepřehledného scénáře a mužských postav, které byly všechny nesympatické (mačo, násilník, trouba), až na jednu čestnou výjímku, onoho čtrnáctiletého bratra, který však vypouštěl z úst věty, vlastní spíše o mnoho let staršímu jedinci. Trošku nevyrovnané, dámy, což? (10.05.2007)

Trojka kamarádek řeší svoje velké problémy, které zajímají osmnáctileté holky. A obávám se, že jenom osmnáctileté holky docení, o co se Babinská snažila, protože není tak dobrá režisérka, aby její film někoho jiného než pubertální slečny bavil. Naprosto rozumím, proč kolega Cival považuje Pusinky za uječený peklo (nedodal, že ten film vlastně nemá příběh a Sandra Nováková přehrává), přesto dávám dvě hvězdičky za snahu natočit v českých podmínkách film, kde holky pod dvacet nejsou jen roštenky pro Kotka s Mádlem. (01.12.2007)

tri kamarátky, ktoré skončili strednú školu a majú pred sebou posledné letné prázdniny, sa rozhodnú stráviť leto spolu prácou v Holandsku - znie to ako česká tínejdž komédia, znie to ako prázdninová letná road movie tínejdž komédia, čo môže zavádzať, pretože AJ KEĎ to má prvky road movie, prvky letného filmu a prvky tínejdž komédie, je to veľmi dobre urobená, vybudovaná a ZAHRANÁ dráma - a pomerne citlivá; téma dievčenského priateľstva v čase dospievania - to je SAKRA zložitá téma, ktorá poskytuje naozaj veľa háklivých nástrah, ale ak sa urobí citlivo - a to je vďakabohu tento prípad - vypáli to nad očakávania dobre! Pripomínalo mi to trochu anglický snímok "My Summer Of Love" a veľmi ma to prekvapilo (príjemne); (03.04.2008)

„Lesbická křížová výprava“ Upřímné jako plivanec do tváře, přitažlivé jako záchodky v knajpě třetí cenové kategorie, dotěrné jako zasmrádlý ochlasta od vedlejšího stolu… . O pusinkách se nějakou dobu tradovalo, že budou další velehloupou teen‘ komedií; pak vyšlo najevo, že nikoliv a všichni možní kritici začali nadšeně jásat, přitáhli do kin spoustu jedinců, jež nepřestali doufat v kvalitní český film, aby ti následně prozřeli a zjistili, že taková pecka to zas není. Nevzpomínám si, kdy naposledy u nás vzniknul podobně syrový snímek – z tohoto hlediska nelze nepochválit odvahu tvůrkyň. Pusinky se především nebojí podívat pravdě do očí, zalézají hluboko pod kůží a nechtějí být další konzumní komedii na jedno zkouknutí a brzké zapomenutí, i když… Znásilnění, lesbický sex či močení na podlahu ještě nedělají z filmu otevřeného film silný a nezapomenutelný. Chladnost, bezemočnost, odtažitost, pochybná dramaturgická výstavba, jistá ledabylost v zacházení s mužskými postavami, vztahová chaotičnost a občas i snaha šokovat za každou cenu devalvují Pusinky na pouhé vykročení správným směrem, jež za sebou nezanechá příliš hlubokou šlápotu. Ale další film Karin Babinské by mohl. Poučen z debutantských chyb, stejně obsazen a třeba pojmenován Pusinky 2. Apendix: Ruppert a Blažek, dva nadržení zoufalci = Rafťáci po dvaceti letech. 70% Zajímavé komentáře: pshimi, Brygmi, uzzi, cross, iNKa 1104 (18.08.2008)

Zmatené jako hysterická holka, v několika chvílích nepochopitelně vzdálené od diváka a plné všeho a zároveň ničeho. Přesto příjemná road movie s šancí dostat se citlivějším povahám velmi hluboko pod kůži. Tři pusinky se ale pod tu mou dostávaly velmi ztěžka. Hlavně na začátku totiž scénář plete jednu scénu neuměle do druhé, hrdinky jsou svým přehrávaným brebentěním protivné a nedokázal jsem pochopit, co mám cítit, když se holky po čtvrthodince vykoupou a jásají něco ve smyslu naprosté úlevy. Nic zvláštního se jim zatím nestalo, takže na nějaké očištění je trochu brzy. V tu chvíli bych nevěřil, že se sžiji s melancholickou režií miss Karin a že nakonec budu chápat Išku až do její nejhlubší podstaty. Nemám problém s hledáním orientace, netvářím se ublíženě, jen co na mě někdo promluví a psychické potíže se mi momentálně také zdárně vyhýbají, ale ta její něžná touha po vrcholných (byť prchavých) chvílích mě začala čím dál víc sžírat. Abych několikrát se objevivším chvílím prázdnoty propadl téměř úplně. Tomu nejvíc pomohla přesná Muchowova hudba do nálady. Připomínky nakonec při titulcích pomalu blednou, protože pocity převládly nad racionálními výtkami. Ano, Vendula je na proplesk, ta cesta do Holandska je celkem zbytečný symbolický cíl a poselství "Ecstasy of Freedom" mě také moc nebralo. Jenže reálnost někdy všechno přebije. (02.11.2007)