Saw 2

Druhá pila je od své starší sestry odlišná. Pár minut po tom, co v coolózně sestříhané úvodní scéně sklapne maska smrti na Michaelově hlavě, totiž policie namíří své zbraně přímo do obličeje pana Skládačky. Tím je řečena nejdůležitější odlišnost od prvního dílu, protože zde máme smrtelně nemocného trýznitele téměř od začátku na očích a také jsou jasně vytyčeny dvě zásadní dějové linie. V jednom dějství sledujeme psychologickou hru, kterou rozehrává pokašlávající Jigsaw s detektivem Matthewsem, jenž bojuje o život svého nezbedného syna, a to druhé nás zavádí do důmyslnými léčkami napěchovaného domu, ze kterého se osm různých lidských trosek snaží dostat dřív, než jim nervový plyn rozežere vnitřní orgány...ale že se tedy podařilo sehnat inteligenty!...vůbec se jim nedaří zahrát pocit odsouzení a nemohoucnosti, nedodržují stanovená pravidla, lezou do pastí úplně bezmyšlenkovitě a pak se diví, že jim něco ustřelí hlavu nebo udělá z rukou krvavé pahýly...záliba scénáristů v mučení lidstva nezná mezí a chrlí jednu hroznou past za druhou(po jedné takové už možná nikdy nepůjdete na odběr krve)..zdá se, že pokud bude existence série Saw záviset na vymýšlení originálních a strastiplných cest vedoucích k přežití, dočkáme se po jedné odřízlé noze, dvou ulomených prstech a třech vytržených zubech také čtyř prasklých žeber, pěti stržených nehtů atd...to, co udělalo ze Saw úspěšný fenomén je ojedinělý vypravěčský styl, působivost lidského utrpení a bezmoci a bezpochyby diskutabilní pointa. Pakliže jste neskousnuli tu v jedničce, bude Vám tahle připadat jako nestravitelné sousto. Ona je totiž ještě umocněna na druhou. Jakoby nás chtěl Darren Lynn Bousman první pointou načít a druhou šokovat...navíc je tu příjemné propojení se Saw 1 a jistě postřehnete i Final Theme Charlieho Closera...v roli rakovinou stiženého Jigsawa alias Johna Kramera se podruhé objevil Tobin Bell a předvedl přesně to, co měl - zvráceného, brutálního, ale zároveň chladnokrevného a chytrého testovače a soudce lidského odhodlání, železné vůle a prahu bolesti. 4 milióny dolarů(rozpočet)/144 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (19.09.2006)

Snesitelné pokračování velmi dobrého prvního dílu, bohužel jsem se už nebál tak jako tehdy. Nápad s dopadením Jigsawa na začátku příběhu (přes působivý herecký výkon jeho představitele) nebyl š'tastný, protože tím snímek ztrácí tajemno svého předchůdce. Jako u (skoro) každého sequelu přibylo množství, ubylo kvality - překombinovanost není ničím zakrývaná, brutalita ničím opodstatněná, motivace postav nejsou pochopitelné. Nebylo to sice úplně špatné, ale na trojku se fakt netěším... (07.01.2006)

První díl je opravdu snadno zapomenutelný mix násilí a režijní invence. Pokračování je na tom podobně, avšak zde ještě k tomu všemu ubyla relativní originalita a nápaditost předchůdce. Zbyly tak jen brutální (sebe)vražedné akty na všechny možné i nemožné způsoby, jakž takž solidní herecké výkony a překvapivý (což ještě neznamená nějak extra dobrý) závěr. Za klad považuji zapojení do příběhu hlavní zápornou postavu a spoustu nových do detailu promyšlených pastí. Za zápor pak naprosto stejnou strukturu vyprávění, jako tomu bylo v prvním díle. Bohužel se tak Saw 2 stává v podstatě kopií. Nic moc pokoukání - jednoduše jednou a dost. (05.07.2006)

Mhmm. Já mám pro tuhle zubatou sérii jednoduše velkou slabost, což je zvláštní, neb jsem velikým odpůrcem násilí a při pohledu na krev (a vůbec jakékoli řezání a kuchání a bodání a (z větší části i píchání...)) se mi dělá trochu šoufl. Snad je to v tom, že krom spousty nezbytných umíračů má tři ohromně propracované postavy, které je potěšení rozebírat (psychologicky, nikoli fyzicky). Které? Kdo viděl, ví, kdo neviděl, nebudu mu kazit, že.. Možná je to tím, že dokáže dokonale překvapit. Nebo jsou to ty nezodpovězené otázky, co mě láká dívat se na další a další díly, i když ostatní už Saw splachují do záchodu? Nejspíš to bude všechno dohromady. Dvojka je pro mě navzdory nízkému hodnocení výborný thriller, který při znalosti celé mytologie tvoří jeden z těch nablýskanějších, ale paradoxně dějově trochu prázdnějších dílů. Nicméně je to napětím nabušená jízda a když zazní první tóny "Hello Zepp", nemusím pro husí kůži daleko. (14.05.2007)

Saw II trpí syndromem druhých dílů. Je třeba něco více dodávat? Ano? No dobře. Více krve, více pastí, více postav, více místa, větší rozpočet... více nelogičností, více stupidního chování zavřených postav, více střihu... Nesedlo mi to tak, jako jednička, která byla prostě první, originální. Dvojka má sice několik hodně rafinovaných pastí, ale způsoby, jakými se do nich postavy chytají, ztrácejí na hrůzostrašnosti a vy jen hercům přejete, ať co nejrychleji zmizí z obrazovky. Sympatické bylo setkání s Jigsawem hned na začátku a jeho setrvání na obrazovce po téměř celou dobu bylo příjemné překvapení. Rozuzlení bylo nakonec to nejlepší, co film nabídl, propojení s prvním dílem bylo provedeno skvěle. O hercích se zmiňovat nebudu, to byla jedním slovem hrůza. Jak je vidět, divákům tohle všechno vyhovuje a tak se budou pokračování točit do aleluja. (05.11.2006)