Zlomené kvety

Teskná road movie s jedním geniálním a velmi osobním momentem, slušným počtem vtipných situací a lehce se pošklebujícím závěrem. Ten je narozdíl od zbytku snímku dosti nepředvídatelný a jediným režisérovým štěstím je, že osamělému poutníkovi nenadělil do vínku, byť jen o jednu, přítelkyni navíc. Epizodní putování plné rozkošných momentů (žárlivá lesbická sekretářka, perleťový telefon) tak naštěstí ztrácí lesk a spád až těsně před koncem, mj. i díky výtečnému obsazení. (04.01.2006)

Asi jsem hlupák, ale Zlomené květiny mě bohužel emociálně minuly. Celý film jako by sám o sobě "řval", že se tam jedná o něco víc, než je mi předkládáno na plátně. Že to má jednoduše hlubší myšlenku. Jenže já v záplavě oné prosté filmařiny nemohl rozkódovat o co tam vlastně šlo. Až ted po přečtení všech těch komentářů (zejména Kleopatry), mi začíná docházet, co že mi to ten film chtěl sdělit. Až ted se mi dostavujeten onen omračující pocit z celého filmu. Berte to jak chcete, ale pro mě je tento film sám o sobě za "hlupácké" tři hvězdičky. (22.08.2006)

"20 let je neviděl, ale teď mu od jedné z nich přišel dopis o tom že má syna a tak se zestárlý a unavený starý mládenec Don na nátlak svého souseda vydává navštívit své dávné milenky." V běžné americké produkci by tento námět skončil nejspíš jako stupidní romance, rádobyvtipný roadtrip či přeslazená vyprávěnka o cestě za minulostí, ale ne tak u Jima Jarmusche, který příběh spoulu s perfektním Billem Murrayem přetavil v pomalou a teskně melancholickou komedii která nabízí i prostor pro zamyšlení. (14.02.2007)

Osud květin ve váze u Dona doma, políbení ruky od Laury či úvodní chůze pošťáka mezi dvěma světy oddělenými živým plotem - to je převážně obrazem sdělující král nahodilosti Jarmusch. Tlumeně, lidsky a s humorem v černém saténu o nevyzpytatelnosti osudu a touze každého člověka hledat ve svém životě něco, co postrádá, přičemž mnohdy ani netuší, co to přesně je.. Melancholický nezbeda Bill Murray tou otráveností sice připomínal jistého švába z japonského hotelu, ale lze mu to mít za zlé, když je v rolích vyhořelého hmyzu tak dobrý..? (17.06.2014)

Bezpochyby nejlepší road movie za posledních pět let. Bill Murray a jeho minimalistický projev, to od Ztraceno v překladu sedne jedno ke druhému lépe než prdel na hrnec. Bill natáčí jeden kvalitní film za druhým a poslední léta ho můžeme vidět excelovat v minimálně jednom filmu ročně (2003 - Ztraceno v překladu, 2004 - Život pod vodou, 2005 - Zlomené květiny, Ztracené město). Jeho herecký projev není z tohoto světa, vedle něj podávají solidní herecké výkony i ti, od kterých bych to nečekal. Sharon Stone vůbec nevadí a dokonce mi byla sympatická (i když ne tak, jako její dcera Lolita :)). Velice příjemná, pomalá "komedie" s bravurní kamerou, super detektivem amatérem a výborně zvolenou hudbou. A ten konec... (08.12.2006)