Samurai Champloo

Post Hip-Hopová moderní scéna, smíchaná se starou procházkou po Japonsku v období éry Eda, kterou nás po celou dobu budou provázet dva samurajové Mugen a Jin s dívkou Fuu za společnou honbou za Slunečnicovým samurajem při které dojde k nejednomu souboji. Rozdílné charaktery i styl boje, kterým oba samurajové bojují se mezi nimi obrací k vzájemné soupeřivosti i respektu. Akční anime, kterému se dá jen málo co vytknout, nechybí ani vtipné sekce. Úvodní Intro je geniální a patří vůbec k jedněm z nejlepších Openingů co jsem, kdy slyšel. Výběr hudby i animace, spolu s příběhem rozhodně nabízejí neopakovatelnou podívanou. Drsnost, Krev, Souboje, Vtip vše co jsem čekal jsem dostal a nezbývá mi nic jiného než doporučit. 10/10 (12.02.2009)

Jedno z mých prvních anime shlédnutých před dávnými lety. A i přes tu dobu, kdykoli jen vidím název, se mi impulzivně rozjedou koutky úst do stran a vyvolá se mi lehký úsměv. V okamžiku, kdy se rozpomenu na nějaké episody, se úsměv ještě prohloubí a mozek se zaplaví dávkou kvalitních hormonů spokojenosti, protože si uvědomím, že už jsem to dlouho neviděl a je načase se asi popáté opět kouknout :-) Bezvýhradně jeden z nejlepších seriálů pro ty, kteří mají rádi akci a zábavu a rychlý děj :-) 95% (30.09.2011)

Samurai champloo je krásně nakreslený, opravdu originální, má silné ústřední duo (trio, pokud máte rádi pěkná, milá, skoro až plyšová děvčata) je občas nevtíravě vtipný (takhle z první mi vyskakuje obrázek Jina v přestrojení za potulnou hudebnici nebo Mugenovu gamblerskou zálibu v broučích sumo zápasech) a... a má - minimálně na animé - hezký soundtrack... a... je povětšinou nudný. Marná sláva, když se začnu dívat na animé o dvou mistrech samurajského umění, rád bych viděl souboje. Když už se autoři rozhodnou, pojmout takhle představený seriál jako iniciaci do specifického období japonské historie (Edo) a začnou mě seznamovat s jeho uměním, vlivem křesťanství a západní kultury, měli by to dělat způsobem, který mě na to, že bych chtěl vidět více akce, přiměje zapomenout. Pokud máte jiný pocit, rád vám ho přeju, pro mě osobně - 60% (14.12.2010)

Největší chybou Watanabeho seriálu je to, že z velké části nehledí na historické skutečnosti a vsazuje do feudálního japonska lidi, kteří svou mentalitou odpovídají spíše dnešním Japoncům. Obdobnou chybu činí i tím, že v seriálu užívá mnohých hiphopových prvků. To vše je ovšem pochopitelné, přihlédnete-li k věkové skupině, pro kterou je seriál především určen, a k velké oblíbenosti hiphopu v dnešním Japonsku. I přesto zde však není nouze o zábavu a mnohé díly bych si odvážil ohodnotit i pěti hvězdičkami. Nejvíce na mě zapůsobil díl o japonských dřevorytech, v němž jistým způsobem figoroval i V. van Gogh, a také díl o dívce z ostrovů Rjúkjú, kde se na dané poměry vyskytla i poměrně hezká hudba. Velmi pozitivní je také používání mnoha vyprávěčských metod a příběhová bohatost. Několik dílů ovšem bylo takřka nesnesitelných, hlavně ty, které byly prolezlé hiphopem. Tyto díly srazily dolů můj celkový požitek ze seriálu. 8/10 (15.06.2008)

Pokud se vám pod slovem Samuraj okamžitě vybaví Akira Kurosawa, tak na něj hezky rychle zapoměňte. Jinak byste totiž nemuseli Samurai champloo vydýchat. Tady totiž nejde o nějakou historickou věrnost, ale zkrátka o to být "cool". Vzduchem létají gramofonové desky, šéfové Yakuzy nevylezou ven bez slunečních brýlí a v nočních hodinách ulice tajně zkrášlují sprejeři. Kýč? Ne, nehorázná zábava!!! Kouzlo Samurai champloo ale není ani tak v netradičním pojetí, jako v úžasné ústřední trojici. Charaktery všech tří hlavních hrdinů jsou (mimoto že jsou sakra "cool":)) totiž perfektně vykreslené - žijí svůj vlastní život, zamilovávají se, rozčilují se, spoupeří spolu, závidí si, chybují a navíc každá z nich disponuje nějakou to tajemnou minulostí, kterou v průběhu seriálu pomalu odhalujete. A i když některé díly slouží vyloženě k pobavení (Baseball blues), v jiných narážíte na až překvapivě hluboká a citlivá témata, která byste ze začátku od SCH rozhodně nečekali. Prostě špička mezi anime. (16.06.2007)