Star Trek II: Khanov hnev

Velká legenda mého dětství a rozhodně jedna z nejpovedenějších hvězdných štrapácí pro velké plátno. Po "seriózněji" pojatém startu, který byl z velké míry tematicky i stylisticky ovlivněn Kubrickovou Vesmírnou odyseou (jako mnozí další), takže místo epických bitev předvedl relativně filozoficky orientovaný zážitek v kombinaci s hypnotickým opájením se krásou vesmírných lodí (v rytmu božské Goldsmithovy hudby) a mysteriózní atmosférou, zacílil takřka kompletně obměněný tvůrčí tým na plnokrevné dobrodružství, na spektakulární space operu se vším všudy. Nový režisér Nicholas Meyer přinesl do druhého ST celovečeráku esenci toho nejlepšího ze seriálové produkce, kvintesenci hardcore ST a ukázal, že dokonale rozumí jejím postavám i interakcím mezi nimi. Khanův hněv je vtipnější, napínavější, emocionálnější a melodramatičtější. Avšak rozhodně nejzajímavějším specifikem je to, že se inspiroval jednou ze svých dávných čtenářských lásek a "oficiální" dění na Enterprise i vesmírná klání s Reliantem vymodeloval podle života a způsobu vedení bitev v námořnictvu za dob napoleónských válek. Nutno podotknout, že velmi věrně! James Horner (v počátcích své kariéry) navíc zkomponoval nádherně pompézní, dynamickou partituru, která je zaslouženě počítána k vrcholu ST hudby a naopak trikaři z ILM odvedli úžasně poctivou práci na tricích, které ani dnes - v éře digitálního morfingu - neztratily nic ze svého nostalgického kouzla a "zemitosti". Jedním z důvodů, proč je Khanův hněv tak dobrý filmem, je v neposlední řadě i logicky odvoditelný fakt, že má naprosto výtečného a maximálně charismatického záporáka, jehož konflikt s admirálem Kirkem má ten pravý osobní rozměr (Hitchcock by mi jistě dal za pravdu). Zkrátka Khanův hněv je i po letech výbornou a nenudící záležitostí. Dokonce natolik, že jsem schopen mu odpustit i jisté "osmdesátkové" neduhy a recyklaci záběrů z jedničky ze scény v "suchém" doku. (08.08.2007)

Že byl předcházející film neakční bylo omluvitelné a pochopitelné vzhledem ke zcela neakční, spíše filosofické zápletce. Že však není akční Khanův hněv, který se však po celou dobu akčně snaží působit, je neomluvitelné. V konečném výsledku Khanův hněv nepůsobí jinak, než jako ultralevný a nudný plnometrážní televizní film ani ne na nedělní večer, jako spíše podvečer. A mám dojem, že přesně v tomhle čase jsem v televizi Khanův hněv před lety viděl poprvé. Abych pravdu řekl, silně to otřáslo mým odhodláním postupně shlédnout všechny startrekovské filmy. (15.06.2011)

"Khanův hněv" jsem bohužel shlédl v televizi s "nováckým" dabingem a musím říct, že scénáristické zabití Spocka není nic proti českým dabérům a jejich brutální vraždě kultovního filmu. Podle mne jde jednoznačně o trestný čin, který ale bohužel není uveden v našem trestním zákoně :-(( Ale "režie českého znění" by měla alespoň dostat nějakou mastnou pokutu za "Znečištění kulturního prostředí". (01.11.2010)

Popravdě řečeno, od legendárního Khana jsem čekal o mnoho většího frajera - kromě jedné scény (hned té první, v níž se objeví) ve mně nevzbuzoval žádný velký respekt (ta jeho údajná superinteligence mi přijde poněkud pochybná). Vlastně mi ze všech startrekovských hlavních padouchů, s nimiž jsem se zatím setkal (momentálně mám za sebou 5 z 12 filmů), přišel asi nejslabší. Už jen ta "amazonská" stylizace jeho posádky je dost cheesy (holt 80. léta a jejich záliba v nevkusné módě a účesech). O akci tu divák moc nezavadí, rozjezd poměrně pomalý (stejně tak tempo celého filmu) a zápletka dost jednoduchá (což není nutně zápor, spíše varování, aby někdo marně neočekával složitý děj s hromadou zvratů a šokujícími pointami). Napětí sice funguje, ale opravdu znatelné je jen v klíčových scénách. Rozhodně mě potěšily na svoji dobu výborné triky, zato nepříjemně mě překvapil emoční chlad v sekvenci, kvůli níž se film tak proslavil. 70 % (09.06.2013)

Po prvním Star Trekovém filmu přišla změna režiséra, změna hudebního skladatele a všechno se obrátilo vzhůru nohama. Změna to ale nebyla ani k horšímu, ani k lepšímu, prostě vznikl naprosto odlišný film. Akčnější, dobrodružnější, zábavnější, ale také zase méně filozofický a hluboký a ani tak veliký. Výborného Jerryho Goldsmithe nahradil rutinér James Horner (který se ale snaží a výsledek není sice výborný, dobý ale ano), znovuobjevení záporáka Khana, který se objevil už kdysi dávno v seriálu bylo na druhou stranu velmi zajímavým tahem a dobrou volbou. Smrt na konci filmu (je tu snad ještě někdo, kdo neví, pro koho si tady přišla zubatá?) musela být pro fanoušky opravdový šok a vlastně i mě pořád ještě dojímá. Velmi dobrý ST film. (11.07.2009)