Základný inštinkt 2

Sharon může mluvit o píchání, roztahovat nohy a vyhrnovat sukni, ale chybějící atributy zvané Verhoeven a kvalitní scénář prostě nelze nahradit (nehledě na to, že uspávající psychiatr D.Morrissey nesahá Douglasovi ani po Michaela juniora v klidovém stavu). Měla jsi Catherine zůstat v San Francisku a dál to dělat s Nickem frekvencí rezavého hlodavce, co rád papá ořechy.. (09.09.2008)

Znáte to, občas je film tak špatný, až u něj dostáváte záchvaty smíchu. Kdyby Caton-Jones ještě trochu přitlačil na pilu, mohla z toho být sofistikovaná parodie na užvaněné filmy s "promyšlenou" zápletkou, "božskou" sexy mrchou a nepřekonatelným "sexuálním napětím". Tohle všechno je tu podané tak levně (zvedněte ruku, komu Sharon připadala sexy) a neuvěřitelně, neuvěřitelně hloupě, že se u dialogů ústřední dvojky válíte smíchy. Jiný způsob, jak si tenhle film alespoň trochu užít, neexistuje. Záhadou mi je, jak se do filmu dostal šašek typu Davida Morrisseyho. Úplně slyším Sharon: "Ne ne ne, Harrison Ford je na mě moc starý, Liam Neeson vedle mě vypadá moc sexy. Pošlete mi sem toho anglickýho sráče z komparzu. Ne Rickyho Gervaise! Toho druhýho!" (06.12.2009)

Zklamání roku. Druhý díl nedisponuje ničím novým a víceméně tak sklouzává do laciné a prachobyčejné repliky dílu prvního. Herci jsou naprosto tragičtí, přičemž Sharon Stone je ve svém věku kapitola sama pro sebe. Na jednu stranu obdivuji její odvahu jít do takového projektu, na stranu druhou jí nezachrání ani úchvatná prace s makeupem. Scénář je jedna velká napodobenina dílu prvního, přičemž konec je tak připitomělý, že to snad tvůrci ani nemohli myslet vážně. Prostředí Londýna nudí, stejně jako obyčejné rozhovory mezi pacientkou (Stone) a Terapeutem (Morrissey). Sexu je velmi málo (nevím, kolik tvůrci vystříhali, to nám snad poví DVD) a když už nějaký je, tak se o nějaké odvážnosti snad nedá ani hovořit. Vše ve standartních hollywoodských kolejích. A tak je na tom vlastně celý film. Zbytečné pokračování, na které je nejlepší zapomenout a nebo si pustit první díl. (13.04.2006)

Něco tak nečekaně špatného jsem dlouho neviděl. První hodina filmu se vlekla jako dvě, druhá jako tři, Sharon Stone byla až lacině trapná a sexistické narážky, které pronášela v každé druhé větě, nudily. O nesympatickém panákovi, jenž jí byl co do neherectví rovnocenným protějškem, raději ani nemluvím. Michael Caton-Jones ten velkolepý průšvih bohužel nijak zachránit nedokázal, no a John Murphy by si bez Goldsmithova motivu ani "nevrznul". Zcela zbytečný snímek. (07.10.2012)

Dvojka legendárního thrilleru Basic Instinct už byla o poznání slabší. Sharon byla sice pořád sexy, i když už o dost starší a měla nové vylepšené „nárazníky“ (silikony), ale i tak byla tím nejlepším, co nám toto pokračování nabídlo. Bohužel byla smůla, že si to bylo s původním filmem až moc podobné a novým tvůrcům se nepodařilo napodobit Verhoevenův styl. Nemyslím si však, že by šlo vyloženě o špatný film. (25.11.2018)