Základný inštinkt 2

Po 14 letech přichází konečně druhý díl. Jednička je výborná a je to film, který z herečky vedlejších rolí udělal hvězdu. Vynikající kombinace psychologie, thrilleru a erotiky se dočkala pokračování. Bohužel druhý díl je mnoho horší. David Morrissey nahradil Michaela Douglase tím nejhorším způsobem. Druhý díl ničím nepřekvapí a už úvodní scéna, velice přehnaná, naznačuje, že se to jedničce nevyrovná. Trapné dialogy se prvnímu dílu nemohou ani přiblížit. Přesto to taková hrůza zase nebyla. Je to klasický dvojhvězdičkový film, ale já mu jednu * přidávám za erotické ztvárnění stále ohromě sexy Catherin Tramellové (Sharon). (07.05.2006)

Základní problém Základního instinktu 2 není pouze jistá, kulantně řečeno nevkusná přezrálost hlavní femme fatale (jistě, Sharon Stone je stále velmi půvabná a elegantní žena, ale na sexuálního predátora tohoto ražení už prostě nemá věk), ale především může za jeho špatnost celková příběhová plochost a bezvýraznost tvůrčího přístupu. Je zde patrné fundamentální nepochopení mechanismů, jež dělaly z jedničky tak skvělý film. Jistě, hlavní linka je stále stejná – muž je neodolatelně přitahován ženou, u níž je až znepokojivě vysoká pravděpodobnost, že je to psychopatická vražedkyně – což se ostatně stává průměrnému muži minimálně třikrát za život (tedy ne, že bychom se nutně museli všichni zaláskovat do sériového vraha, ale ženy, jež nám mohou velmi snadno zničit život, jsou pro nás extrémně neodolatelné). Jenže pro Verhoevena byla tato nezdravá (a nepochopitelná) masochistická tendence pouhým začátkem práce s divákem, s napětím v důmyslné hře na kočku a myš, přičemž mnohdy nebylo vůbec zřejmé, kdo že je vlastně tou kočkou a kdo myší. Krom vytvoření extrémně husté a hutné atmosféry, přeplněné živočišností, kopulací a smrtí, bylo v jedničce hrozně důležité neustálé matení a balamucení diváka – ten si nikdy nebyl jistý, zda je Sharon vrah či ne, zda ji Douglas zavře nebo se s ní vyspí, co jen bude u Douglase silnější, jestli jeho rozum nebo jeho... hm, no prostě ten druhý nejmenovaný orgán. Všechna ta hromada napětí, strachu, vzrušení, potu, mrazení v zádech a nekonečné nejistoty dělala ze Základního instinktu film, jež je dodnes jedním z nejlepších thrillerů vůbec. A všechno tohle druhému dílu chybí. Divák už od začátku ví, co je Sharon zač, takže žádné napětí se nekoná, druhak zde chybí sympatický hrdina, s kterým by se člověk mohl sžít a pochopit jeho chápání (a na němž by mu tím pádem i záleželo) a ke všemu film jako takový postrádá jakékoliv charisma nebo atmosféru. (22.04.2018)

Natočení druhého Základního instinktu provázela řada potíží, problémy s obsazením počínaje a výběrem režiséra konče. Vzhledem ke slabému scénáři, který pouze recykluje jedničku (bohužel však postrádá onu rafinovanou strukturu) je až s podivem, že se nakonec k natočení dvojky nechala z původního týmu ukecat alespoň Sharon Stone. Ani její snaživý výkon však nemůže tenhle nudný erotický thriller zachránit. Režie je mdlá a herecké výkony, krom samotné Stone (na které se však již viditelně podepsal zub času) jsou zoufale nevýrazné. Hřebíčkem do rakve je především Morrissey coby psychiatr, který charisma neviděl ani z rychlíku. Mezi ním a Stone je takové prázdno, že by ho nevyplnilo ani tisíc sekáčků na led... (22.10.2006)

Dvojka legendárního thrilleru Basic Instinct už byla o poznání slabší. Sharon byla sice pořád sexy, i když už o dost starší a měla nové vylepšené „nárazníky“ (silikony), ale i tak byla tím nejlepším, co nám toto pokračování nabídlo. Bohužel byla smůla, že si to bylo s původním filmem až moc podobné a novým tvůrcům se nepodařilo napodobit Verhoevenův styl. Nemyslím si však, že by šlo vyloženě o špatný film. (25.11.2018)

Tak předně, první díl jsem viděl a ohodnotil plným počtem, k dokonalosti moc nechybělo. Jenže u tohoto filmu jsem se snažil být tzv. "nad věcí" a nevnímat fakt, že jde o 2 (poněvadž hodně uživatelů hodnotí horším hodnocením jen proto, že je něco až 2., 3. apod.). Já se nato díval hlavně z hlediska thrilleru. A v tomto bodě u mě film uspěl na výbornou, byl hodně propracovaný. Co se týče herců, samozřejmě Morrissey není Douglas, ale u Hannibala jsem si taky za chvíli zvykl na Moorovou, ikdyž Fosterová byla ta "první" (a určitě jsem nebyl sám). Slušná akce, napětí, hudba a koncem jsem byl relativně překvapen (fakt jsem čekal, že ten psychiatr skončí pod kytkama). A btw, Sharon je pořád sexy. (04.05.2008)