16 blokov

„Caroline. Volala sa Caroline.“ Ja si neviem pomôcť, mne sa to fakt páči. Viem, že tie 4* môžu pôsobiť prestrelene. A asi aj také sú. Ale už keď som 16 blokov videl prvý raz (v roku 2006 na DVD), páčili sa mi. Odvtedy som ich v televízii pri nekonečných reprízach videl veľakrát a zakaždým som musel skonštatovať, že je to dobré. Jasné, akcie je fakt minimum, ak to chcete pozerať kvôli nej, tak to ani nepozerajte. Napriek jej (schválnemu a vedomému) nedostatku je to však nesmierne dynamický film: jednak sa odohráva ako keby v reálnom čase (v podstate behom niekoľko desiatok minút) a jednak sú postavy neustále v pohybe, meniac jednu atraktívnu lokáciu (bar) za druhú (unesený autobus). Bruce Willis s fúzmi je tu vynikajúci. Unavený, opitý, krívajúci, ale zároveň si stále ešte pamätajúci dôvod, pre ktorý sa pred rokmi dal k polícii. Ukecaný Mos Def (chvíľková hviezdička daného obdobia – Lúpež po taliansky, Stopárov sprievodca po Galaxii) mohol byť veľmi ľahko otravný, ale on je viete čo? On je sympatický. A s Willisom mu to pristane, sedia si, ladia spolu, každý je iný a veríte im, že sa postupne medzi nimi stierajú trecie plochy a začínajú si viac a viac dôverovať, čo môže viesť dokonca až k priateľstvu. David Morse (Zelená míľa) už viac klišé postavu mať napísanú nemohol, na strane druhej je to David Morse: stačí mu žuť žuvačku a nahodiť tie svoje úsmevmi (prípadne spýtavo nadvihnuté obočie) a je to. Páčia sa mi drobné chuťovky, ktoré to príjemne osviežujú (hádanka o autobusovej zastávke, pustenie policajtom do metra, „nemý“ spôsob, akým sa Willis dozvie, že do baru práve vošiel zločinec), prípadne prehlbujú postavy (realistický pokus Morsea snažiaceho sa Willisa v bare v poslednej chvíli presvedčiť, aby sa díval inam, lebo veď sa poznajú dlhé roky a snáď by nešiel proti vlastným). V kinách to rozhodne žiadne terno nebolo. Film, hoci na to príliš nevyzerá, stál 52 miliónov. Vzhľadom na svoju relatívnu komornosť vyzerá skôr na o 20 menej. Na celom svete nezarobil ani 66. Hoci legendárny Richard Donner (Smrtonosné zbrane, Superman, Prichádza Satan!, Jastrabia žena) zomrel až o 15 rokov neskôr, jednalo sa o jeho posledný film. (20.01.2007)

Z té pouti přes 16 Bloků na člověka dýchne kouzlo starých časů. Konkrétně těch, ve kterých se třeba Gene Hackman válel po podlaze v háčkovém absťáku a objednával si čokoládu. A to kouzlo, podobně jako onen dech - není-li ovšem přizdoben tláčou s cibulí nebo kartonem "stařen" - zase potichoučku polehoučku zmizí. Něco tomu totiž chybí. Něco jako třeba uvěřitelnost nebo přesvědčivost dvojice "kladných" hrdinů. S Davidem Morsem nemám nejmenší problém, ale Bruce i Richard se tak soustředili na to, aby první jmenovaný vypadal co nejvíc odkecaně, že ten druhý nějak zapomněl věnovat se svému řemeslu. A tím utrpěla i logičnost scénáře, respektive ta výše zmiňovaná přesvědčivost. Zatímco Friedkinova Francouzská Spojka člověka strhla, Donner získává kladné body leda tak za ten pokus vrátit se "ke kořenům". Pravda, Spojka je naprostý majstrštyk a 16 Bloků evidentně jen další z filmů nižšího řádu, ale i v této kategorii nenápadných stylovek máme lepší kusy na vybranou. Nebylo to špatné, ale víc než 60% nedám. (23.06.2008)

Tak si to představte. Sestavuju si večerní televizní plán a bída se přitom snoubí s nouzí. Škrtám Odvážnou hyenu na TV Barrandov, protože Jackie Chan nepatří mezi mé oblíbence, a už už spouštím dvoudílnou Záplavu na Nova Cinema, když v tom... Co to na tom Barrandově je? Tenhle chlapík vypadá jako David Morse a ten druhý, když přimhouřím oči a odmyslím si knírek, připomíná Bruce Willise! Nikde žádný šikmooký, natož Jackie Chan. Co to má být? Zuřivě listuji filmografií Bruce, volám =woodymu=, ten pátrá po teletextu, až se nakonec dopátráme filmu s názvem 16 bloků. Bravo bravo, tango echo, Záplava se přesouvá na období dešťů a do pokojíčku vpouštím Donnerovu akci. Vchází však poněkud rozpačitě, jako by se Richardovi snad ani nechtělo. Jako by snad i on sám raději viděl Ohavnou hyenu. Čert vem, že děj je předvídatelný, to asi neměla být jeho největší přednost. Horší je, že určité průhledné finty se v něm hned několikrát opakují, přičemž se ovšem nedostavil efekt toho, že bych si snad řekl; "Aha, podruhé to bude asi jinak!" Ne ne, podruhé i potřetí to bylo pořád stejně. A co slovutný Bruce Willis? Pajdá, s knírkem vypadá jako ´esesák´ ve výslužbě, a co je nejvíce znepokojující - nehláškuje! No, ale na druhou stranu; pěkně se stará o černého mladíka, dovede řídit autobus, i když leží na podlaze a všechna skla překrývají noviny, a ve finále se zachová jako správný čestný polda. Čili všechno dobře dopadlo a já jako bonusem stihnu i druhý díl oné Záplavy. Něco mi říká, že k dosažení vrcholného zážitku mi to bude stačit... :-D (06.10.2011)

Celkom fajn na nedeľné popoludnie. Proste Willis je Willis a to čo tu zahral starého ochlast policajta vyditeľne na konci síl odpadávajúci po desiatich krokoch (agent: "Ste v poriadku", Willis: "Bežal som.") A keď struhne ten svoj die hardovský pohľad proste nedá sa mu odolať. Richard Donner na staré kolená odviedol dobrú prácu - prvý výstrel vo filme a ide sa ... (29.12.2006)

// Bruce Willis opět na špatném místě ve špatný čas. Klasika, který by za jiných okolností mohla klidně být regulérní pokračování Smrtonostné pasti a zároveň poslední ryzí akční film, natočený ve stylu devadesátek. Čemuž se vlastně ani nejde moc divit, když se o to zasloužil bůh akčních buddy filmů Richard Donner. Jackovo "probuzení" střelbou na ulici je dodnes jedna z nejlepších scén, jaké jsem kdy viděl. 9/10 (08.12.2012)