Odpočítávání

Velmi vydařené ztvárnění naší současné posedlosti násilím, na které jsme schopni se ale dívat pouze na televizní obrazovce, a tak vůči němu otupět. Přestože jsme dennodenně zahlcováni informacemi o teroristických útocích nebo válečným zpravodajstvím, jsou tato data natolik odosobněná (televizní noviny k večeři proložené "zvířátkem nakonec" nebo strohá čísla mrtvých v novinách při ranní kávičce), že nejsme schopni si naplno uvědomovat jejich dopady. Války, a koneckonců i terorismus, se staly něčím, co je spíše realitou "tam někde", v bezpečném světě za obrazovkou a my sami spíše pociťujeme na vlastní kůži opatření (omezování svobod), která z nich vyplývají. Tuto absenci násilí a vzrušení v našem životě si pak musíme kompenzovat sledováním akčních filmů a seriálů, které nám alespoň zprostředkovaně umožňují stát se na chvíli buď lovcem, nebo lovenou obětí (případně obojím najednou), a zažít tak příval adrenalinu. Jenže tato náhražková forma prožívání vede k tomu, že v našich skutečných životech přestáváme rozlišovat mezi realitou a filmem (11. září i Armageddon většina z nás "prožila" na obrazovce, jsme si jisti, že mezi tím zpětně opravdu dokážeme najít podstatný rozdíl?), a tak fikci až příliš zabudováváme do našeho světonázoru, a naopak skutečnost podvědomě zasunujeme do pozadí jako další díl nekonečného seriálu na pokračování. Násilí, mučení, agrese, vraždy - to vše je sice v nějaké povrchní formě součástí našich životů, ale je to pro nás nemyslitelné, dokud se s tím nesetkáme na vlastní kůži. Zdá se, že léčbou šokem může dojít ke konečnému prozření ("We're fucking human beings!") a uvědomění si nesmyslnosti brutality. Jak snímek naznačuje, náprava celku musí začít od jedince a jeho osobní zkušenosti, nikoli veřejným prohlášením hlavy státu, které sice dosáhne najednou k milionům, ale v hromadě tisíce bezvýznamných zpráv zapadne jako součást jednoho velkého virtuálního mýtu, o kterém si vyprávíme na dobrou noc, abychom mohli klidně spát. _____ P.S.: Provokativní (myšlenkově i politicky) je také vyobrazení "hlavního teroristy" jako původně amerického občana; skoro jako kdyby ten "terorismus" měl původ v našich řadách a v naší kultuře, že? (02.08.2010)

Čtyř hvězdičková podívaná, která je založená na mučení a snaze získat informace. Samuel L. Jackson nezklamává, je to tu opět on ve svojí ryzí podobě a skvělé formě. Chvílemi mi bylo Yusufa líto, ovšem po jiných scénách jsem byl opět se vším všudy na straně vyšetřovatelů. Škoda, že poslední 3 minuty filmu mi blbly a já neměl ze závěru zhola nic. (02.09.2010)

S.L.Jackson si střihnul jednu z nejodpudivějších rolí ve svojí dosavadní kariéře. Sledovat ho, jak řádí, je fascinující a znechucující zároveň, bohužel pro mě jediná věc, co mě opravdu zaujala na tomhle filmu. Jacksonovo počínání je možná brutální, ale omluvitelné tím, co se chystá Michael Sheen udělat. Ke konci ale možná i Jackson překročil mez únosnosti a samotný konec je dost mrazivý. Hlavním problémem je nuda, protože se tak skoro nic jinýho než mučení Sheena neděje a furt na to koukat omrzí. Ani Carrie-Anne Moss mě moc nevzala, i když jí jinak mám moc ráda. (30.12.2010)

Samuel L. Jacksona pôsobí svojimi výpočúvacími metódami ako drsnejšia varianta Jacka Bauera a film má v jeho postave ozajstnú oporu, trochu si však ubližuje béčkovým spracovaním a predvídateľnostou. Obmedzený rozpočet je vidieť, talentovanejší muž za kamerou chýba a s výnimkou scén výsluchov viac napätia poskytne takmer ľubovoľný lepší diel 24. A nič, čo by nebolo predtým k videniu tam (ešte aj viacerí herci si zopakovali účasť), už Unthinkable nemá. Slušný nadpriemer. (10.06.2010)

[imdb: 7.3/10] | me: No, na počudovanie nič extra. Podľa ústredného tria som čakal oveľa viac, ale nestalo sa. Vedľajšie postavy (, ktoré sa typovo moc nehodia) sú B-čkové (pravdepodobne preto, že 90% rozpočtu zhĺtli Jackson, Moss a Sheen) a je to na ich výkonoch aj vidno. Ale to by nebol hlavný dôvod toho, že film nepatrí do prvej ligy. Proste nemá šťavu a celý čas sa drží v takej priemernej rovine. Snaží sa o vygradovanie atmosféry, ale množstvo rušivých faktorov (mnohokrát hlúpe dialógy, morálne polemizovanie, zmeny postojov) to neumožňujú. Jackson-Moss-Sheen (no hlavne Sheen) odvádzajú dobrú prácu, ale "vďaka" celkovej atmosfére plnej rozpačitých dialógov, hádok a príkazov to proste nestačí na to, aby som po filme neostal úplne chladný a nehodil ho za hlavu na kopu nevýrazných priemerov. (02.06.2010)