Zrcadlo nenávisti

Zrcadlo nenávisti aneb Kocour v čižmách po moravsku. V tomto kúsku nevyšlo autorom asi nič z toho, čo pôvodne zamýšľali. Azda až na rafinovaný spôsob popravy jednej z obetí. Tá dostala megapuchíř potom čo sa zašprajcovala s párom čézetpé (Čeljabinské gumárenské závody) o veľkosti 58 v posteli, z čoho následne chytila na hlavu a zomrela. Mal som dojem, že dejová línia sa odohrávala v rovine fantasmagorických preludov za striedania pseudohalucinácii, v ktorých dominovali zábery "zoomujúce" gigantizmus ortopedickej pomôcky. Keby ju recyklovali, získali by dva nafukovacie člny, 20 párov pneumatík na celý seriál veľkej ceny či nepreberné množstvo pršiplášťov. Prostredie tv-inscenácie tiež nedodalo na hodnovernosti snímku a ak pripustíme, že malo ísť o krimi, tak čo potom v príbehu hľadali tie topánky a s nimi súvisiace žlté zábery navodzujúce atmosféru starých čias. Až tak starých, že snímok môže konkurovať najslávnejšiemu filmu Karla Zemana. Trhavé pohyby topánok a šialené ručanie obete pripomínajúce scény bitiek z konkurenčného snímku dodávali deju nádych komédie, ak nie paródie. Ide jednoznačne o štúdiovku s prvkami amaterizmu na každom kroku. Jediná hviezda za Rudolfa Hrušinského, ktorý dúfam nemal poňatia o čom je reč a hral si svoje. (07.06.2011)

Tenhle film mi po shlédnutí před mnoha a mnoha lety v živé paměti vězel ještě pěkně dlouho. Možná jako žádná jiná detektivka... Po novém shlédnutí po těch dvaceti letech se mi zároveň potvrzuje původní dojem, že jde o nadprůměrnou, velmi slušně napsanou, zrežírovanou a zahranou záležitost a zároveň jsem trochu zklamán. Výprava je vskutku zoufale televizní, i když je fajn, že poměrně výrazná část je točena v reálných exteriérech a interiérech. A pak mi taky šíleně lezlo na nervy, jak všichni mluví naprosto a předpisově spisovně. Celkový dojem: 70% (28.07.2008)

Solidní televizní kriminálka s detektivem amatérem a téměř mysteriózním obsahem, která se zaměřuje na psychologickou stránku zločinu a otázku, nakolik může justice postihnout všechny formy zločinu a nakolik jsou otázkou svědomí. Jeden z případů, kdy příslušný žánr nebyl zasažený ideologií reálného socialismu. Celkový dojem (s ohledem na televizní charakter dílka): 70 %. (08.06.2011)

Příběhově sice docela zajímavá detektivka, ale zpracování značně pokulhávalo. Smutný životní příběh dvou sester a jejich ještě tragičtější konec je však k zamyšlení. Bohžel mi dost vadil nejen Bartoškův způsob vyšetřování a dedukce zde ztvárněné domněnkami ve stylu až halucinogenního a hlavně rozmazaného pohledu do inkriminovaných momentů – co se tam mohlo odehrát – to se mi moc nelíbilo a bylo to velmi chabě zpracované. Jinak se ale herecké výkony většiny zúčastněných dali překousnout. Obyčejný průměr nic víc. (31.12.2020)

Nelze popřít zvláštní kouzlo těchto malých televizních detektivek osumdesátých let, jako je Panenka a další podobná dílka. Zrcadlo nenávisti je velmi tajuplným a zajímavým příběhem, se skvělým hereckým obsazením, kde se Jiří Bartoška, co by malíř Horác, prodírá mystičnem záhadného úmrtí dvou osamělých starých sester. (08.07.2013)