Muži bez křídel

Pamětní film natočený rok po válce, který se zabývá odbojovou skupinou mechaniků, kteří pracují na ruzyňském letišti v době, kdy byl spáchán atentát na Heydricha. Já teda nevím, ale mně se to líbilo. Mělo to ještě nádech té válečné doby. Délka filmu byla tak akorát, žádné zbytečně zdlouhavé dění. Od začátku do konce jsem byl napjatý a celkem překvapený. Navíc si nemyslím, že to herci nějak odflákli. Třeba Eduard Linkers v roli Ullmanna byl výborný. Jasně, bylo rok po válce a někdo musel vyzdvihnout český odboj, ale na tu hodinku mě to příjemně zabavilo. (03.01.2011)

O tomhle filmu mi vždycky babička říkala, že je tu první filmová ukázka vypálení Lidic a že se mám na film určitě podívat, když budu mít možnost. Scéna s Lidicemi byla velmi sugestivní. Z chování Němců mě mrazilo v zádech. Hlavně si na ně vybrali skutečně dobré herecké tipy. Totéž platí i o rolích dělníků odbojářů. Byla jsem s filmem spokojená a můžu ho doporučit. (09.12.2013)

František Čáp opět dokazuje, jak perfektní režisér umí být, a to i v případě válečného filmu. Perfektně psychologicky jsou vykresleny především ženské postavy - sekretářka, která vyzvídá v táboře Němců pro Čechy (neobvykle půvabná Petrovická) a pošťačka, donášející gestapu (rovněž půvabná, později v zahraničí hrající Vrbenská). Scénář mě zaujal, má tempo, dynamiku, spád, zápletku a určitý patos filmu odpouští, protože se natáčelo ani ne rok po válce. Jediné co nechápu, je nízké hodnocení!? (13.10.2014)

Klasické válečné drama. Děj v souvislostech trošku pokulhává, ale není to nějak výrazné. Herci výborní, hudba pana Kalaše a kamera nevím koho rovněž. Není co dodat. 201312216201/6202+++++Klasika pana Čápa jako více jeho filmů. Natočeno je to dobře, herci umí, má to dokonce i svěží děj. Ničím to sice z řady nevybočuje, ale jako film pro pamětníky naprosto dostatečný. Tedy, dostačující. 20170516 7203/7221 (30.01.2014)

Skvělý film, který díky tomu, že vznikl pouhý rok po osvobození, je velice autentický. Všichni herci věděli, co hrají a proč. Bylo to patrné z každého jejich pohledu. Stejně tak František Čáp měl přesnou představu, co bude točit. Vznikl tak velký film o nenápadném hrdinství, které kapku po kapce ztěžovalo okupantům jejich situaci. Postava Gustava Nezvala je nešťastná, napadá mě německé slovo Pechvogel. Ale dnes víme, že byla řada bojovníků za svobodu, která rychleji konala, než přemýšlela.... samotný konec filmu se vztyčováním československé vlajky je velmi emotivní. Za normálních okolností by mi asi už vadil, ale v tomto případě (rok 1946) je zcela namístě. (04.04.2012)