Pánu učiteľovi z lásky

Což o to, Sidney Poitier má charisma na rozdávání, je to sympaťák k pohledání a humanistické ideály z něj přímo vyzařují, přesto bych adepty studia pedagogiky důrazně varoval před pokusem pohlížet na učitelskou profesi přes zkušenost filmového hrdiny. Na příběh o tom, jak učitelský elév svým zápalem dokáže během několika málo týdnů zásadním způsobem zvrátit negativní atmosféru ve třídě a z ukázkových sígrů v nejobtížnějším věku, na kterých se podepsalo kdeco od nevýchovy v rodině přes absenci pozitivních vzorů v okolí až po rezignaci a profesní selhání předchozích kantorů, udělal zapálené studenty připravené vstoupit do života, se hezky kouká, jenže s reálným životem to nemá nic společného. Snímek je tak sentimentální, moralizující a především neuvěřitelně naivní, až místy působí nepatřičně - jako by se dotýkal hranic parodie. Význam filmu spočíval podle mého jinde. V době natáčení ještě ani zdaleka nebylo zvykem vnímat černochy jinak než jako příslušníky dělnických povolání. Poitier v roli nepřehlédnutelného, silnou osobností vybaveného, vysokoškolsky vzdělaného intelektuála pomáhal bourat stereotypy a emancipovat afroamerickou komunitu a černošské přistěhovalce v Evropě. Na vysokém hodnocení na ČSFD se podle mého podepsala nostalgie, je nutné je brát s určitou rezervou. Celkový dojem: 45 %. (03.10.2017)

Dneska už je to šíleně naivní. Nejvíc mě asi nudilo, že ten film neměl žádnou zápletku+vyvrcholení (aspol.), ale jen tak pořád plynul na tý vlně pravé poslání učitele je správně vychovat své svěřence. Navíc nechápu, co se zahazoval s tou třídní princeznou, když měl v kabinetu výstavní kolegyňku. (60%) (24.09.2016)

Opravdu sladce zidealizované (kéž by svět byl lepší) :-) ... ale třeba se někdy podaří ten drsný a nezohledný svět "opravit". Jan Ámos byl velký učitel, ... možná i proto, že používal k výchově hulvátů i rákosku. Osobně bych rákosce ve škole vřele doporučoval "comeback" a žákům bych přál v řadách učitelů více autoritativního mužského pokolení. (16.08.2007)

Dost slabý odvar Džungle před tabulí, který navíc místy působí jako prachsprostá tematická vykrádačka. Odhlédnu-li od charakterové hyperbolizace a přehnané sentimentality, které sice dost nudí, ale jsou pro splnění moralizujícího účelu zcela na místě, zůstává mi na place opravdu skvělý Sidney Poitier a jeho filmový protivník Christian Roberts, díky kterým jsem v polovině neusnula. Průměrný, zapomněníhodný snímek jehož 85% opravdu nechápu. (27.09.2009)

Tak jsem si kdesi na netu dělala test "what movie are you?" a oni potom na mě, že tenhle...neváhala jsem, druhý den si ho sehnala, natěšeně se na to podívala, že se o sobě něco dozvím...výsledkem je, že jsem přecitlivělá, naivní, všechny dojímající, trapné monology/dialogy povídající, na druhou stranu možná rozumná, umím jednat s lidmi, bez předsudků, nevznětlivá a líbí se mi Judy Geeson:)ten film mi zkrátka otevřel oči (25.09.2008)