Pánu učiteľovi z lásky

Každý filmový žánr – potažmo i subžánr má své silné želízka v ohni a stejně tak i kupu hnoje a sraček. Toto drama ze školního prostředí však patří k tomu lepšímu, co nám toto odvětví nabízí a ač je příběh do jisté míry trochu naivní, tak v sobě skrývá potřebné emoce – které z něj dělají slušnou podívanou. Sidney Poitier si vyzkoušel roli nezbedného žáka ve filmu Blackboard Jungle a teď dostal příležitost postavit se na druhou stranu „barikády“. No a této příležitosti se chopil velmi dobře. Je to dobrý herec a hlavně díky němu jsem si tento film dokázal užívat, co to jen šlo. Přece jenom já jsem hlavně na hororové filmy, ale dokážu ocenit i kvalitní filmy z jiných žánrů. Co se žáků týče, tak ti byli o něco slabší odvar, než tomu bylo v již zmíněném filmu Džungle před tabulí, ale ani zde nebyli vyloženě zlí. Navíc Judy Geeson byla neskutečně sexy a získala si u mě body navíc (v hororovém scifi filmu Inseminoid toho totiž kromě svého poprsí moc nepředvedla…). Takže ve finále jsem spokojený. Lehce nadprůměrná záležitost. 70% (09.12.2017)

Predstava problémovej triedy s viacmenej bežnými žiakmi, ktorí maximálne ak zvýšia hlas, hovoria ľúbozvučnou mäkkou slovenčinou a najnebezpečnejšou zbraňou sú boxerské rukavice alebo kúsok dreva, je naozaj naivná, ale celkom príjemne. Výchova problémových žiakov netradičným učiteľom sa vo filme premlela už veľakrát, ale toto bolo asi prvé známejšie spracovanie, na ktoré si matne spomínam už z dávnych čias. Premena žiakov je nakoniec zvláštna, očakávaná, ale veľmi príjemná. (15.02.2015)

65%. S Dead Poets Society se To Sir, With Love srovnávat nemůže, Peter Weir dokázal problematiku společensko-školského systému vyjádřit mnohem silnějším, emotivnějším a zábavnějším dojmem a i navzdory značné dramatičnosti na mě pořád působí Dead Poets Society víc než tento jako feel-good film. Přesto lze obě díla srovnat v jednom bodě, a sice hereckých výkonech hlavních hrdinů; jak Robin Williams, tak Sidney Poitier se svými paranormálními výkony dotýkají nebeských hranic. Škoda hluchých míst a slabého scénáře, s trochou sofistikovanosti navíc by byl snad i zapamatovatelnější; jako peaceful movie na hezký večer ale více než dostačující. (20.01.2016)

„On vás neučí. JA vás učím. Kritizovať môžete mňa, ak nedodržím úroveň, ktorú žiadam od vás.“ Matka školských drám, kedy ešte učitelia nemuseli byť mariňáci (Michelle Pfeiffer – NEBEZPEČNÉ MYŠLIENKY), psychopati s kušou (Samuel L. Jackson – PARAGRAF 187), ani Chandler Bink (Matthew Perry – TRIUMF: PRÍBEH RONA CLARKA). Film stojí na charizmatickom, presvedčivom výkone fantastického Sidneyho Poitiera, jedného z najdôležitejších afroamerických hercov vôbec. Scenár sa s odstupom desaťročí javí skôr ako štandardný, pretože od neho všetci nasledovníci spotene opisovali (nástup učiteľa do pekelne líčenej triedy, z ktorej sa nakoniec vykľujú správni študenti, ktorí len potrebujú vidieť, že na nich niekomu naozaj zálež). Plusom je poctivá, staromódna réžia s dôrazom, kladeným na psychológiu, dialógy, vzťahy a herecké výkony a parádne zostrihaná/ozvučená Návšteva múzea. (16.04.2009)

Opravdu sladce zidealizované (kéž by svět byl lepší) :-) ... ale třeba se někdy podaří ten drsný a nezohledný svět "opravit". Jan Ámos byl velký učitel, ... možná i proto, že používal k výchově hulvátů i rákosku. Osobně bych rákosce ve škole vřele doporučoval "comeback" a žákům bych přál v řadách učitelů více autoritativního mužského pokolení. (16.08.2007)