Noční motýl
Nachtfalter
Nocturnal Butterfly
Réžia:
František ČápKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrajú:
Hana Vítová, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Gustav Nezval, Marie Glázrová, Eduard Kohout, Elena Hálková, Jaroslav Marvan, Rudolf Hrušínský, Marie Blažková (viac)Obsahy(2)
Marta Dekasová pracuje jako vychovatelka v posádkovém městě. Krásná dívka je středem pozornosti řady mužů, touží však pouze po nadporučíku Vargovi, který je ženatý a odmítá ji. Zoufalá Marta se vrhá do náruče nejdotěrnějšího ze ctitelů, a poté je s hanbou propuštěna. Odchází do Prahy ke kamarádce Kiki, stává se barovou zpěvačkou a pokračuje v cestě po šikmé ploše. Naděje na nový život jí svitne, když se do ní zamiluje mladý student, jenomže právě tehdy se v baru objeví Varga a znovu rozjitří nevyhaslé city... NFA archivuje německy namluvenou kopii o délce 2238 metrů. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. 8. 1941. Film byl uveden na IX. MFF v Benátkách v roce 1941. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (104)
Červená knihovna naruby. Říkal jsem si, fajn, konečně z toho depresivního válečného období žádná oddechová komedie, ale syrové drama, jenže ono to má všechny postupy ne realistického nebo realitě se přibližujícího dramatu, ale právě té červené knihovny. Co pak s tím, že herci se snaží, když jim z pusy padají fráze? Docela by mě zajímalo, jestli byl úmysl, že stejné věty, které říká student Štefi, tedy Martě, říká pak ona snad úplně stejně Vargovi, nebo zda šlo spíše o náhodu, když berete jako mustr klišé promluvy červených knihoven? Prostě ty věty jsou stejné, jen podané s dramatickým nádechem nevyslyšenosti. Jako jinak téma ona ho má ráda - on ji nemá rád, on ji má rád - ona ho nemá ráda, v lepším případě se oba mají rádi, rozebrali podle mne daleko ústrojněji a věrohodněji Šimek s Grossmannem. Na druhou stranu ale musím přiznat, že ústřední písnička Noční motýl podle Straussovy melodie je tady velmi dobrá. ()
Noční motýl je velmi realisticky zpracovaným příběhem o tom, jak snadno se člověk může dostat na scestí, když potká ty (ne)správné lidi. Kromě nádherné Hany Vítové a skvěle jí sekundující Adiny Mandlové v roli životem zkušené dámy, mě zaujal především výborný scénář alias "tak to prostě chodí, holka..." Mladý Rudolf Hrušínský zde ztvárnil poněkud tragickou postavu mladíka, jehož city a vášeň zcela zaslepí. ()
Klasická zápletka neobětované lásky je pro mě zajímavou především povedenou atmosférou a hereckými výkony. Vše nakonec ústí v dosti sentimentální tragédii, kterou já zas tak moc nemusím. Vtip se tu najde v konverzaci a z dnešního pohledu i ve starých doslovných způsobech vyprávění, například v podobě dlouhých pohledů. Snímek je v lecčems na svou dobu odvážným, ať už scénami nebo tématem "padlých" dívek. ()
Musím se přiznat, že už dlouho jsem neviděl tak nesympatickou hlavní hrdinku, která mi hodně lezla na nervy. Vítová jakby byla po celý film duchem někde jinde, linii s vojákem jsem vůbec nevěřil, celé to bylo vlastně takové nijaké, nevýrazné. Aspoň, že to zachraňovala Adina, které její role naprosto sedla. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (12)
- Po zákazu Baarové dostala nabídku na roli Marty Adina Mandlová. Ta však roli přenechala Haně Vítové, protože měla sama zájem o roli Kiki, pro kterou následně napsala všechny dialogy. (kenny.h)
- Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. srpna 1941. (Cucina_Rc)
- Hlavnú úlohu mala hrať Lída Baarová, ale prišiel zákaz filmovania od nemeckého riaditeľa Barrandova na popud samotného Adolfa Hitlera. (Raccoon.city)
Film Noční motýl je jedním ze vzácnějších českých filmových dramat tehdejší doby, která dokáží strhnout diváky na svou stranu uhrančivou přesvědčivostí. A romantika lásky je, oproti většině romantických škvárů, skutečnější a pravdivější. Láska zde není trvalou hodnotou, je pouhou iluzí a snem, který pod vlivem reality mění životy jednotlivců a ničí naděje. Láska je sebetrýzněním a příčinou pádů morálního standardu. Láska je omamný jed, který probouzí temné stránky člověka. Láska zde dochází ke svému naplnění v nestálých okamžicích, které dávají zapomenout na peklo všude kolem. V těch několika málo vteřinách se odráží celá ta neopakovatelná krása velikosti života a splněných snů. Osud je zvrhlý cynik. Po technické stránce je tato filmová balada pečlivě vytříbenou podívanou. Vše je korunováno podmanivou hereckou výpovědí, které s citem dodávají otisk osobité atmosféry výslednému filmovému výtvoru. Moralizování, tíživé prostředí existencionální nejistoty, společenské předsudky a odsudky, citová a milostná zneužívání i destruktivní dopady chaosu neopětované lásky jsou s životem lidí v neustálém propojení. I dnes by za podobné situace byla žena hanlivě urážena a ponižována ve jménu puritánské mravní etiky. Hlavní postavou příběhu je mladá a atraktivní vychovatelka Marta Dekasová (velmi dobrá Hana Vítová) ve své baladické cestě lásky. Je zostuzována pro svůj přirozený půvab. Padá a zvedá se a nikdy nepřestane věřit v osudovou lásku, aby za mihotavý okamžik štěstí zaplatila jakoukoliv cenu. Hlavní mužskou postavou je zasmušilý nadporučík královské gardy Varga (dobrý Gustav Nezval) ve své odtažitosti, beznaději manželství a s dobře míněnou radou. Druhou hlavní mužskou postavou je lehkomyslný poručík královské gardy Rudolf Kala (výtečný Svatopluk Beneš) ve svém neodbytném žadonění milostného toužení a nezodpovědné ctižádosti na poli tělesných rozkoší. Druhou hlavní ženskou postavou je Martina ochotná kamarádka Anča alias Kiki (velmi zajímavá Adina Mandlová), protřelá osůbka ve světě nevázané noční zábavy. Poslední důležitou postavou je student filozofie Michal Lary (pozoruhodný Rudolf Hrušínský) ve své naivitě zmateného mládí, zastrašovacím manévru při stavbě vzdušných zámků a přízemnosti přivlastňování vznešenosti lásky. Z dalších rolí: Vargova povrchní manželka a obletovaná herečka Helena (dobrá Marie Glázrová), žárlivostí sžíraná a pokrytecká zaměstnavatelka Marty (velmi zajímavá Elena Hálková), její rozmazlená a panovačná malá dcerka Mášenka (Renée Lavecká), přívětivá hospodyně Katynka (příjemná Marie Blažková), šlechetný pravidelný návštěvník noční městské zábavy pan Leopold (sympatický Eduard Kohout), vrchní madam nočního podniku (Anna Steimarová), bezstarostný šéf baru (Čeněk Šlégl), či precizní houslista (Vasil Truchlý). Láska je myšlenka, polibek a objetí, na které nedočkavě čekáme. Láska je nebezpečný sobec, který bere a jen málokdy dává. Pád do moralistického bahna společenského pokrytectví a životního údělu není výjimečný a těžký. Kde se nachází lidskost a empatie, když ctihodná společnost sama toto spodní patro lidského odsuzování využívá a zneužívá?! S touto formou romantického dramatu jsem nadmíru spokojen. A noční motýl může rozevřít svá smutná křídla poslední sily naděje. () (menej) (viac)