Vejár lady Windermerovej

Tohle není Oscar Wilde! Je to jen pozvánka do překrásné Itálie, její exteriéry na sebe strhávají veškerou pozornost! Helen Hunt promine, ale do femme fatale má na míle daleko. Scarlett je příliš sexy na to, abych ji uvěřila tu naivitu. Jenom ta skupinka aristokratických "důchodců", která jízlivě prahne po každém drbu, je v roli. Všechno je vlastně jinak - a jediný, kdo je v pohodě a tak jak má být - Tom Wilkinson. On a čarokrásný vizuál může za to shovívavé hodnocení. Ale tohle není Oscar Wilde! (06.11.2014)

Není to velké dílo, ale hraje si na to, že zná spoustu složitých společenských pravidel a zákonitostí, ze kterých se mi vždycky hrozně točila hlava a nikdy jsem v tom nebyl dobrý - asi nikdy nebudu, protože trapasy si ušetřuji neustále :) Každopádně je to pohodová komedie, která plyne jako voda a brouká si jako Francouz, co si vykračuje po bouleváru. Pusť si to :) (25.11.2011)

Velmi nešikovně zpracovaný Wilde, nebo středně dobře zpracovaný hloupý příběh od téhož. Jediné, co tam září je Scarlett Johansson, která hraje neobyčejně věrně naivní novomaželku. Celá konstrukce tohoto filmu mi připadá jaksi poškozená v základech, volba Huntové do hlavní role, nešťastná. Wilde jistě plánoval, že uslintaní staříci budou vynášet moudrosti a bude to především moudré a zároveň vtipné. Staříci jsou skutečně uslintaní a odporní, moudra vynášejí ale vyznívá to velmi trapně. Jako divadelní hra by to myslím ušlo, film je zklamání. (28.03.2009)

Čakal som kostýmovú exibíciu a nudu pre dámy v stredných rokoch (ktorú by som pretrpel kvôli Scarlett:) a dostal som nesmierne inteligentnú, vtipno-dramatickú a príjemnú romantickú oddychovku. Obsahuje parádne hlášky, myšlienky a bonmoty, za ktoré by sa nehanbil ani maestro W. Allen. Prakvapenie, ale veľmi príjemné... (24.06.2007)

Jelikož nejsem zrovna cílovou skupinou romantických filmů, tento film jsem shlédl víceméně omylem – nechtělo se mi zvednout z divanu. Důkazem, že i lenost může přinést jistá positiva, nechť je konstatování, že tak příjemný film jsem už hodně dlouho neviděl. Pravda, Scarlett Johansson mne permanentně štvala (vždy když se objevila mi naskočila jistá desetiletá holčička, kterou bych (a nejen já) s potěšením roztrhl jako hada), neustále dělala divné xichty... Lámu si hlavu, co na ní atraktivní, bohatý finanční poradce viděl. Trochu mne otravoval několikrát použitý vtípek, kdy si maminka (Milena Vukotic) půjčovala dalekohled své dcery, která ho měla na řemínku okolo krku a ta se vždy musela k mamince naklonit, aby ho tato mohla přiložit k očím. Opakované užití, byť čehokoli kvalitního, aby snad nebylo přehlédnuto (Václav Havel opakováním sledoval úplně jiné cíle), ukazuje na ješitnost tvůrce (zde režizéra), či prozrazuje povznesený názor na diváctvo, kterému je nezbytné skvosty servírovat přímo pod nos... Trochu jsem byl nesvůj, když jsem si uvědomil, že postavy pronášejí citáty slavných (některé mám v profilu) coby moudra (těšil jsem se, že si v titulcích ověřím, zda scénáristou náhodou nebyl Michal Viewegh – těsně vedle!), ale brzy jsem si na ně zvykl a bral je jako ilustraci úrovně komunikace v lepší společnosti. Film byl plný nedorozumění, záměn, nepodložených domněnek a lásky (jak se na dívadle sluší), ale bylo toho tak akorát a proto byl (co do vztahů) dost poučný. Tuto dobu mám rád a tak celkový umělecký dojem je velmi dobrý a byl jsem potěšen, že jsem film (byť omylem) viděl. (25.08.2016)