Hrabě Drakula

Tahle televizní inscenace si zaslouží pozornost fandů už jen z toho důvodu, že jde o jediného českého Draculu. A díky bohu to není jediná zajímavá věc. Černobílé zpracování se velmi věrně drží knihy a až na několik (někdy nutných) zkratek je tak dokonalou adaptací. Herci jsou správně strojení až toporní, což ale ke gotickému horroru prostě patří, Hrabě sám sice nemá Leeho charisma, ale Ilja Racek se s rolí popral s (vousatou) ctí. Atmosféru to má vynikající, exteriéry u televizní inscenace vyloženě potěší a jedinou výtku bych mohl mít ke zkratkovitému závěru. Ovšem jinak všechna čest. (23.07.2009)

Velice sebevědomý debut, nepřeceňující dané možnosti, vyznívá v celkovém výsledku skutečně výborně. Přesná a na nic nečekající dějová linie nastoluje klasickou drákulovskou situaci, kterou většina diváků dobře zná. Pochopitelně nelze zcela ignorovat některé úsměvné scény, jež mohou u někoho vyústit v lehké pohrdání snímkem. Ano, triky jako z inscenační pohádky a chvílemi i stejně laděná hudba. Tyto drobnosti ovšem vyvažují silné klady. Například opravdu perfektně podchycená temná a nelítostná atmosféra drsné, zasněžené krajiny (scéna s vlky, matka prosící o své dítě, nakládání rakví...), skvělé snímání interiéru zámku, dlouhé chodby i temné sklepní prostory a, navzdory chvilkovým výpadkům, i perfektní hudba, doprovázená vysokofrekvenčním, úzkostlivým tónem. V mém nadprůměru drží film pochopitelně především herci. Ilja jako Drakula a Sklenčka v roli Van Helsinga je pojetí vskutku jedinečné. Můžeme říci komorní, ovšem v kvalitě nejvyšší. Dvojice omámených žen brilantní. Lucy s dítětem v náručí - hodně silná scéna. Škoda, že uhrančivě krásné, staletími protřelé, vampýrky, nedostaly více prostoru, určitě by snímek ještě více okořenily. Zahajský taky velmi slušný a Jan Schánilec může mluvit o jedné ze svých nejlepších rolí. Československé pojetí karpatské legendy je přinejmenším rarita a pro československé fajnšmekry určitě skvělá perlička. (03.12.2014)

Staršia česká inscenácia Draculu, ktorá sa (úspešne) usiluje čo najviac držať svojej predlohy a v čiernobielom háve ponúka miestami výbornú atmosféru. Dracula, ktorého hrá Ilja Racek síce vyzerá trochu ako Robert De Niro v Angel Heart, no nie je to na škodu a jeho upír je značne démonický i uveriteľný. Je to zaujímavé, napínavé, no miestami aj dosť nudné, podivné a so slabším záverom. Verím však, že pozrieť sa to oplatí. (01.09.2011)

Jeden z minimálního počtu českých hororových pokusů. Přiměřeně televizní pojetí, které i tak dokáže nabudit správně nepříjemnou a ponurou atmosféru. Dobří herci, Ilja Racek coby Drákula je knižní podobě hraběte odpovídá velmi věrně a v jeho podání je upír charismatický i nepříjemný zároveň přesně tak jak působí v knize a Maciuchová coby Lucy byla takřka dokonalá. Černobílé provedení navíc dodává filmu na atmosféře. Maminka se u toho kdysi převelice bála. Pěkná doba, kdy se tvůrci snažili působit na diváka úspornými, ale chytrými prostředky, a nemuseli si vypomáhat lacinými postupy. (08.09.2009)

„Buďte vítán do mého domu. Vstupte svobodně a dobrovolně …“ Už jen z této jediné věty mrazí. Stejně jako z celého zpracování drakulovského příběhu. Ilja Racek. Dokonalý gentleman, jediný jeho kosý pohled přes límec kabátu, pohled temných, chladných očí, plných krutosti. To je Drakula, jaký má být. Mohu prohlásit, že jsem neviděla krutějšího, a tudíž lepšího. Bez slitování. Bez jediného úsměvu. Bez jediného kousku citu. Temného. Plného vášně a touhy, touhy po krvi. Ano, je pravda, že černobílá televizní inscenace působí dnes, v době neomezených trikových možností, v mnoha ohledech úsměvně, možná ploše, málo dramaticky, ve srovnání s jinými akčnějšími zpracováními je mnohem komornější. Ale s přihlédnutím k době a místu vzniku je to kvalitní záležitost, která by za použití prostředků dnešní doby, strčila většinu draculovských adaptací hravě do kapsy. (01.01.2015)