Paha maa
Réžia:
Aku LouhimiesKamera:
Rauno RonkainenHrajú:
Jasper Pääkkönen, Mikko Leppilampi, Pamela Tola, Petteri Summanen, Matleena Kuusniemi, Sulevi Peltola, Mikko Kouki, Pertti Sveholm, Samuli Edelmann (viac)Obsahy(1)
Nejdiskutovanější severský film tohoto roku odvážně popisuje moderní život a lidskou zranitelnost v současném Finsku. Silná témata, jako odvaha a nalézání těžké cesty k odpuštění, hrají ústřední roli ve vzájemně se prolínajících epizodách o nezaměstnanosti, alkoholismu, depresi a drogové závislosti. Podobně jako v krátké povídce Lva Tolstého Faux billet, která inspirovala klasický film Roberta Bressona LALRGENT (1983), film Paha maa sleduje cestu, na jejímž počátku je nespravedlnost. Ačkoliv je na počátku řetězce událostí padělaná bankovka, důležitější propojení mezi postavami a okolnostmi pramení z jejich práce (či z jejího nedostatku) a ze stresových situací, které v práci zažívají. Podobně jako jeho krajan Aki Kaurismäki zkoumá režisér Aku Louhimies lidský rozměr práce v mnoha jejích podobách. Kombinací psychologické jasnosti s citlivým pohledem na sociální problémy Paha maa v mnoha ohledech odkazuje na film Ulricha Seidla PSÍ DNY. (MFF Karlovy Vary) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (86)
Aký je zmysel života, keď náš pozemský život je peklo? Ale musíme veriť, že nakoniec sa veci zlepšia. Inak nič nedáva zmysel... A tak som si spravil fínsky depresívny večer! Ďalší z fínskych filmov, kde si rozhodne servítku neberú pred ničím - o to viac dopredu vystupuje realizmus, a za to som vždy rád. Čo sa týka formátu, tak to bolo niečo na spôsob prelínacích filmov ako Magnolia alebo Babel, aj keď ani tu nemôžem vyjadriť dokonalú spokojnosť. Spočiatku sa to šplhalo k 5 hviezdičkám a v istej chvíli to začalo upadať. Niektoré dejové vetvy sa prestali vyvíjať a druhá polovica filmu už bola namierená akoby len na ústredný dej, ktorý akoby vyklíčal z jednej resp. dvoch prvotných línií. Takže práve toto ma dosť sklamalo, a spôsobilo pokles hodnotenia niekde na hranicu 3 a 4 hviezd. Čo však treba určite vyzdvihnúť je veľmi dobré vyjadrenie sociálno-spoločenských problémov a medziľudských vzťahov - aj keď často smutné, no reálne. ()
Chladná smrť pod kolami vlaku , chladné srdce opilcovo , chladný charakter mrdajúci kámošovu holku , chladná miestnosť s truhlou , chladné sviece a chladné staničné podchody . Všetko chladné v chladnej krajine . ()
"Efekt motýlích křídel tak trochu jinak": tohle propojování osudů těmi zdánlivými náhodami je pro mě skutečně vždy filmovým počinem naprosto bezkonkurečním a na jeho začátku musel stát někdo, kdo je vážně dobrý. Spojit scénáristicky či již v samotném námětu osudy lidí více generací, sociálních poměrů a dostat je skoro všechny na stejný level taky nebylo zajisté bez nějakého přemýšlivého mozku. Takže, snímek si rozhodně nepouštějte, když nebudete moci usnout, to už pak totiž neusnete vůbec. Ledaže byste se chtěli přesvědčit, že se jiní mohou mít ještě hůř. Další obrovskou výhodou je ta samozřejmost, s jakou tu herci hrají, jakoby jim prostředí bylo téměř vlastní a vás to nenechá na pochybách. V neposlední řadě obdivuji oddělené sekvence, které vás šoupnou v ději a donutí vás přemýšlet nad tou či onou ještě trochu v jiném světle, než se celý snímek nese. Já nemohu jinak. ()
Vypointování většiny příběhů bylo pro mé vidění a vnímání světa jednoduše k zblití. Pozérský nesmysl, který většinu postav úmyslně vede na porážku, aniž by se snažil přijmout nabízené možnosti k řešení. A podobné pokrytecké vedení filmu nemusím, nikdy nic není pouze černé. Motivace k činům u většiny byly velmi nepravděpodobné a hlavně nedotažené (což logika nabízela) a některé postavy samoúčelně odporné. Navíc nemusím alkohol a opovrhuji alkoholikama, takže část nazvaná "chlast" byla pro mě za hranou sledovatelnosti. Při pohledu na Mikka Koukiho jsem musel odvracet zrak od obrazovky a podobné znechucení jsem naposledy u filmu cítil při sledování polského Dom zly. Další důkaz toho, že severská filmová deprese není nic pro mě. Uvěřitelnost celku prakticky nulová. Když už film na téma řešení aktuálních a zásadních společenských témat (nezaměstnanost, kriminalita, alkoholismus, prostituce, násilí, deprese či smrt) tak raději rakouský Import/Export. Ten film má narozdíl od Paha Maa kvalitní formu a hlavně duši. ()
Ocenění: MFF Athény - scénář Bergen International Film Festival - cena poroty Göteborg Film Festival - cena FIPRESCI, cena Nordic Film, cena Nordic Vision Jussi Awards - kostýmy, režie, střih, film, scénář, zvuk, vedlejší herec (S. Peltola), vedlejší herečka (M. Kuusniemi) Leeds International Film Festival - Zlatá sova MFF Moskva - zvláštní cena poroty ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (2)
- Filmovalo sa na viacerých miestach v okolí fínskych Helsínk. (MikaelSVK)
- Během střihu konečné verze došlo k neshodě, protože režisér Aku Louhimies neschválil verzi, kterou připravilo studio Solar Films. 2. prosince 2004 podal Aku Louhimies žalobu u městského soudu v Helsinkách, kde žádal, aby Solar Films nevydalo verzi filmu, kterou neschválil, pod pokutou 300 000 euro. O pár dní později se spor vyřešil, když Louhimies a producent Markus Selin vytvořili verzi, se kterou souhlasili oba. (Cheeker)
Reklama