Posledná pevnosť

Má soukromá vojenská/vězeňská guilty pleasure. Robert Redford v hyperpatetickém dramatu o lidské a vojenské cti za zdmi věznice. Óda na padlé anděly ve stínu hvězd a pruhů. Netuším, z jakého důvodu na tento film dostanu jednou za čas neskutečnou chuť a nechám se unášet na vlnách dobývání Poslední pevnosti. (22.03.2006)

Slabomyslný a neskutečně roztahaný vězeňský kýč, u kterého člověk neví, zda se smát, blít nebo brečet. Naprosto ploché a jednotvárné charaktery, snažící se díky triviálnímu scénáři o nějakou akci vyvolávající reakci, působí stejně směšně jako morální uvědomění a jasná orientace dobro/zlo všech zúčastněných. Dlouho jsem neviděl postavy, které by mi byly méně sympatické ať stojí na jakékoliv straně barikády. Herci odvádějí podprůměrné výkony, ale žádné strachy v naprosto unylé režii se ztratíte během několika minut a jediné co vás s postupem času začne čím dál více válcovat, bude letargie. Kéž by však snímek byl jen nudný, on je spíše otravný a agresivně humanisticky pumpující což je věc, která se mi příčí nejvíce. A s tou hereckou karikaturou Williama Holdena a jeho kšeftaře z nacistického lágru běžte někam... (01.05.2005)

v hlavních rolích: Robert Redford a americká vlajka... Když se dívám na filmy o vězení, tak to na mě vždycky působí dojmem, že většina vězňů jsou docela sympatický lidi, který se tam dostali nějakou blbou náhodou. V tomhle filmu je to ovšem dovedený úplně do krajnosti a je to spíš takový vězení naruby. Tam jsou snad úplně všichni vězni samý slušný lidi, který jsou tam nespravedlivě a naopak dozorci jsou jeden grázl vedle druhýho. No nad timhle jsem teda trochu kroutil hlavou, ale filmy z vězeňskýho prostředí mam rád, takže se mi to celkem líbilo až do tý chvíle, kdy vězni pod vedenim Redforda provedou vzpouru. U toho jsem si tu hlavu už málem ukroutil a hlavně jsem litoval Redforda, že v tom hrál hlavní roli. Nevim, jestli nečet scénář nebo co, ale na starý kolena hrát v takový béčkový kravině, to snad neměl zapotřebí... (02.05.2007)

Poslední pevnost je film, o kterém mi mluvilo hodně lidí. Mluvilo mi o něm s obrovským respektem. A to popravdě ani nevnímali ty herce jako takové, jako spíš film a příběh, jako takový. Pořád jsem ten film měl v povědomí, až se jednou naskytla příležitost a já se na něj konečně podíval. No a uznávám, že tenhle film je skvělej. Možná je to, co se týče realističnosti, zhovadilost. Ale v rámci scénáře je to asi nejlíp povedená práce, co se za ten rok povedla a jedna z nejlepších, co jsem kdy vůbec já viděl. Všechno je tu poctivý. Roberta Redforda si zamilujete hned. Zamilujete si i všechny ty zločince, co trpí tu hrůzu v tom vězení. Co naplat, že vězení jako takové je pro vrahy a bůhví co. Tady to nevnímáte. Tvůrci po Vás chtějí vyždímat emoce u věžnů a ono jim to prostě všechno neuvěřitelně snadno vyjde. Stačí Robert Redford a máte zaděláno. Po chvíli začnete naprosto bezhlavě věřit tomu, že i ten posranej bachař, co ho hraje Gandolfini, je fakt hrozně zmrd. A on určitě je. No a pak už máte víceméně jasno. Přiznám se, že film je spíš na čtyři hvězdy, ale když jsem viděl to zdejší hodnocení, musel jsem mu ještě jednu hvězdu přidat. Tady nehodnotím realističtnost, a ani že v tom filmu je hromada nesmyslů, jako spíš samotné filmové řemeslo a emoce, které film dokáže vyvolat. Pokud nic jinýho, tak tady by se dalo říct, že film rovná se emoce a právě zde to předvedl na sto dvacet procent. (05.01.2014)

Aj keď hodnotenie z mojej strany by k tomu mohlo navádzať, Posledná pevnosť určite nie je ten typ filmu, pri ktorom sa nudíte od začiatku až do samého konca a jedinou motiváciou pre dopozeranie je len dobrý pocit sprevádzajúci hodnotenie snímky v tu prítomnej databáze. Prvá polovica filmu je totiž viac než dobrá a hodnotiť celok len podľa nej by znamenalo navýšiť počet hviezd minimálne o dve. Avšak postupným vyhrocovaním celého deja a približovaním k veľkolepému finále (ktoré si po konečnom zúčtovaní takéto označenie nezaslúži ani náhodou) ide celý dobrý dojem "do kytek". Dôvody na to sú dva. Prvým z nich je príčina vzbury. Nech sa na mňa scenárista ani väzni, ktorí sa cítili tak ukrivdene, no postava veliteľa väznice je trebárs v porovnaní s jeho kolegom Nortonom zo Shawshanku len jeho slabým odvarom a celé povstanie bývalých šíriteľov demokracie v krajinách s nadmerným výskytom ropných ložísk tak nie je postavené na pevnejších základoch, čím pôsobí skrátka umelo. Ani to by však nevadilo, keby bola vzbura aspoň kvalitne spracovaná. Ale kdeže! Pán scenárista si najskôr asi povedal, načo sa snažiť objasniť aspoň prípravy vzbury, nech nevznikajú zbytočne nelogické pasáže (väzni spoza rohu odrazu vytiahnu obrí katapult, to ako vážne?), veď je to absolútne nepodstatné, hlavne že bude divák pri sledovaní úprimne hrdý na oddaných amerických vojakov salutujúcich aj počas vykonávania veľkej potreby. A tak na každom mieste, kde asi došli akékoľvek inteligentné nápady, bol scenár zaplátaný doslova smiešne vyznievajúcim americkým patriotizmom, ktorému korunu na záver dodáva dychberúci výkon Roberta Redforda, ktorý s rozstrieľaným hrudníkom z posledných síl vztýči americký zástavu (ospravedlňujem sa všetkým, ktorí ešte nemali tú česť uprieť zrak na toto dielo a môj komentár ich pripravil o prekvapenie na záver). Takže na záver už len trikrát hurá statočným americkým vojakom a neznámemu režisérovi (týmto sa chcem "veľmi" "pekne" "poďakovať" slovenským televíziám za strihanie záverečných titulkov za účelom obohatenia ich už beztak pestrej ponuky reklám) slovenského dabingu, ktorý sa nesnažil o žiadne absurdné kreácie a pri Redfordovi a Gandolfinim zachoval ich dvorných dabérov. (40%) (06.06.2014)