Posledná pevnosť

Kdyby nebylo charismatu Redforda, zajímavosti Gandolfiniho a standrardní práce Goldsmithe bylo by to za míň. Tak zhovadilý a nechutně směšný scénář jsem už dlouho neviděl. Ovšem jestli je v amerických věznicích taková realita, tak to se pak omlouvám. Jak se na takovém scénáři mohl podílet Graham Yost, kterého jsem po Nebezpečné rychlosti a Povodni měl dost rád, tomu nerozumím. (13.08.2005)

Slabomyslný a neskutečně roztahaný vězeňský kýč, u kterého člověk neví, zda se smát, blít nebo brečet. Naprosto ploché a jednotvárné charaktery, snažící se díky triviálnímu scénáři o nějakou akci vyvolávající reakci, působí stejně směšně jako morální uvědomění a jasná orientace dobro/zlo všech zúčastněných. Dlouho jsem neviděl postavy, které by mi byly méně sympatické ať stojí na jakékoliv straně barikády. Herci odvádějí podprůměrné výkony, ale žádné strachy v naprosto unylé režii se ztratíte během několika minut a jediné co vás s postupem času začne čím dál více válcovat, bude letargie. Kéž by však snímek byl jen nudný, on je spíše otravný a agresivně humanisticky pumpující což je věc, která se mi příčí nejvíce. A s tou hereckou karikaturou Williama Holdena a jeho kšeftaře z nacistického lágru běžte někam... (01.05.2005)

Skvělý psychologický souboj odsouzeného generála s vojenským teoretikem, jenž řídí věznici, kam byl slavný generál poslán odpykat si svůj trest. Výborný Robert Redford v podle mě velmi podhodnoceném dramatu. Brubaker to sice není, ale pokud můžu, pokaždé se v televizi na Poslední pevnost rád podívám. (04.02.2024)

Takto si kvôli vztýčenej vlajke dodrbať dôchodok. No ale dobre. To sú americkí profesionálni vojaci, tí majú ideologicky inak napumpované myslenie. Do ktorého nevidím. Tiež salutovanie, stavanie múru a prenášanie žulvákov, ako symbolov vzdoru je riadne uletené. Ale zase obdobne typicky military vyšinuté, ako posadnutosť zástavou. Napriek tomu je klasický väzenský spor medzi tyranskou a prirodzenou autoritou rozohraný vcelku solídne. Poznámka: Zaujímavý postreh má v komentári k filmu dobytek, ktorého prekvapil rozpor medzi tyranským vylíčením dozorcov a sympaticky podanými väzňami. Ono sa to v amerických väzenských filmoch objavuje opakovane. Ide však o typický ideový zámer - schválne sa ukazuje paradox nahrávajúci zotrvávaniu tohto neľudského chovania sa dozorcov podprahovou myšlienkou: síce sa k väzňom správame násilne a kruto, ale pozrite akých sympatických baránkov tým účinne vychovávame z násilníkov, vrahov a lupičov. (13.12.2020)

Dlouhý předlouhý film o cti vojáka a zodpovědnosti velitele. A spousta kydů okolo toho. A pak ještě kupa naivního patriotismu a dost možná i jakási zvrácená armádní agitka. Obsazení slibovalo mnohé a ústřední dvojice to i částečně naplňuje, bohužel nedůstojný scénář sráží kvalitní práci dvou důstojníků kamsi k velmi těžko uvěřitelné frašce o výše uvedených věcech. Obrazovou stránku ještě ke všemu dost poznamenává naprosto nezvládnuté používání triku se zaostřováním na dva objekty současně - tedy vertikální split screen - dvě zaostřené postavy, které mají za sebou dvěma způsoby rozostřené pozadí, to opravdu nevypadá dobře. Jerry Goldsmith odvádí svůj (velmi vysoký) standard a jeho rukopis je jasně čitelný. Ale i Mistrova hudba je jaksi rutinní, takže pokud nejste nadšenými uctívači někoho z herců nebo nechcete studovat West Point, nemáte důvod přijít s tímto filmem o víc jak dvě hodiny života. Napadá mě spousta příjemnějších způsobů jak takovou dobu strávit - a aby bylo jasno, ne ve všech hraje roli sex či láska nebo podobné hlouposti;) Na Poslední Pevnost jsem se díval poprvé a naposledy - 40%. (20.09.2007)