Posledná pevnosť

Úlisný tu mal byť vynikajúci Gandolfiny, ale príbeh sám ho v tomto snažení prevalcoval a tak som tomu sviniarovi nakoniec držal palce. Keby som len tušil, že toľko očakávaná smrť Roberta Redforda bude až taká debilná (a teda vôbec nie uspokojujúca), tak tento grcanec o hre na vojenskú česť ani nedopozerám. Čo vám šibe, psychopati?! (25.07.2005)

Má to spád, je to akční, pár scén je dobrých. Ale něco tomu zkrátka chybí a předem je to čitelné. Už jsem to asi jinde zmínil. Mám rád filmy z vězeňského prostředí. Ten uzavřený prostor, omezená svoboda, hierarchie vězňů i ne vždy spravedliví dozorci, to vše tvoří koktejl možných dramat jednotlivých odsouzených. Redford coby generál, kterému to v jedné akci nevyšlo a zařvalo mu příliš mnoho chlapů je umístěn do běžné věznice (no už toto trochu skřípe). Zde hned od prvopočátku sledujeme obavu ředitele věznice (skvělý Gandolfini) z možných problémů z nástupu nového vězně typu - generál. Eugen Irwin totiž sálá charismem, nepoddajností a tvrdostí a ředitel už při přijímacím pohovoru ze sebe před ním udělá pitomce ač se mu snaží dokázat, kdo tu teď bude velet. Obavy se projeví ihned, protože Redford si okamžitě získá skoro všechny vězně...... Potud by to šlo, dále nebudu spoilerovat - další akce strácejí na reálnosti a závěrečná bojová vřava, kde chybělo jen odpálení atomovky mne přesvědčila, že je to max na tři hvězdy. Amíci jsou zkrátka prdlí a salutování vlajce prostě milují. Robert Redford se tu trochu umázl, toto není film jeho formátu. Nicméně na neděli večer proč ne. * * * (10.12.2011)

Není nic víc, než zemřít se svou hrdostí a ctí pod vlajicí americkou vlajkou. Holt se budeme muset smířit s tím, že se podobné filmy s vojenskou tématikou budou dál využívat spojení národní vlajka + hrdé projevy, ale mě to v určité míře nevadí - prostě to k tomu tématu patří. Filmu dominuje dvojice Redford - Gandolfini díky níž se nakonec dostanu někam k 70%, ale několik nelogičností a scénáristických mezírek jsem prostě přehlédnout nemohl. (15.09.2007)

Je pravdou, že se dalo ze snímku vykřesat více. Mít na place Redforda a v ruce scénář o charismatickém důstojníkovi, který si podmaní půlku krimu, a neudělat z toho film století, hned za proklamovaným Šošenkem, to chce nervy z ocele. A to jistý Rod Lurie asi setsakramenstky má. Navíc měl k dispozici Toma Waitse, ale že to má vejce, se prokázat nepodařilo. (14.06.2012)

Takto si kvôli vztýčenej vlajke dodrbať dôchodok. No ale dobre. To sú americkí profesionálni vojaci, tí majú ideologicky inak napumpované myslenie. Do ktorého nevidím. Tiež salutovanie, stavanie múru a prenášanie žulvákov, ako symbolov vzdoru je riadne uletené. Ale zase obdobne typicky military vyšinuté, ako posadnutosť zástavou. Napriek tomu je klasický väzenský spor medzi tyranskou a prirodzenou autoritou rozohraný vcelku solídne. Poznámka: Zaujímavý postreh má v komentári k filmu dobytek, ktorého prekvapil rozpor medzi tyranským vylíčením dozorcov a sympaticky podanými väzňami. Ono sa to v amerických väzenských filmoch objavuje opakovane. Ide však o typický ideový zámer - schválne sa ukazuje paradox nahrávajúci zotrvávaniu tohto neľudského chovania sa dozorcov podprahovou myšlienkou: síce sa k väzňom správame násilne a kruto, ale pozrite akých sympatických baránkov tým účinne vychovávame z násilníkov, vrahov a lupičov. (13.12.2020)