Purpurové rieky

Jestli dáváte přednost složitějším zápletkám, pak jsou Purpurové řeky určené právě vám. Nejde zde o nepochopitelnost. Vše je ve filmu řečeno. Stačí pouze dávat dobrý pozor nebo se na film podívat minimálně dvakrát. Otázkou je, zda složitost považovat za plus či mínus. Určitě se ale můžete těšit na stylový temný thriller se standardně vynikajícím Jean Renem. (14.04.2003)

Francúzi sa zase hrali na temných filozofov. Je jasné, na aký typ trilerov sa snažia naviazať, tak preto mi nejde do hlavy, prečo je ten príbeh tak plytký a neoriginálny. Ani s tou atmosférou to nie je až tak žhavé, ak by mi niekto povedal, že sa jedná o televízny film, vôbec by som sa nehádal. Nechcem kopať do osieho hniezda, ale Reno, ako uznávaný herec, mi v týchto komerčných trileroch lezie poriadne na nervy. VIDENÉ ZNOVA 11/23: Po opätovnom pozretí veľmi nesmelo zdvíham hodnotenie. Tá atmosféra sa vydarila, v tom názor mením, dokonca aj Reno je fajn. Avšak je tu prítomných viacero skutočne hlúpych scén, ako napríklad bitka so skinmi či skoro každý dialóg medzi oboma detektívmi. 50% (25.10.2012)

Ponurá francouzská kriminálka o sadistickém, inteligentním sériovém vrahovi, v níž se sejdou tak těžké kalibry jako je Jean Reno a Vincent Cassel jednoduše nemůže dopadnout jinak, než výborně. A zvláště, když se ještě jedná o má nejoblíbenější francouzská herecká esa:) Pierre toho moc nenamluví. Max zato mluví rád a hodně. Pierre je zasloužilý komisař čestné povahy s letitými zkušenostmi. Max je místní, obyčejný polda v jakémsi zapadákově, kde se stejně vůbec nic neděje. Občas si rád hraje na machra a má rád výzvy. Když se tito dva odlišní poldové setkají a začnou pracovat na společném případu, má se divák na co těšit. O slovní přestřelky a vybroušené dialogy není nouze. Stejně jako se čím dál více začne případ zamotávat a vycházejí najevo děsivé skutečnosti. Napínavý, atmosférický film, který se hrdě může rovnat s těmi nejvymakanějšími americkými kriminálkami. A možná je i převyšuje. Především o ten evropský "feeling." (26.09.2007)

"Začneme na hřbitově. Jsem dnes v dobrý náladě." Mám rád, když je to zamotané, napínavé, vtipné a ještě mě to do sebe vtáhne atmosférou. Přesně takové jsou pro mě Purpurové řeky a přestože jsem se v nich již několikrát koupal, tak stačí letmý záběr na Alpy, na první mrtvolu, na nevrhlého komisaře Niemanse a už mě zase mají. A já zase s napětím čekám, jak to tentokrát dopadne, i když po několika reprízách už mám jisté tušení. (04.02.2017)

Výjezdová skupina v počtu jeden Reno se moc nesnaží a tak na sebe pozornost strhává Cassel, jenž má od natáčení fightu se skinheady nos podobný plachtě windsurfingového prkna. S etalonem v podobě Fincherova 7 to budou mít ostatní filmy vždycky těžké, zvlášť pokud se devalvují takovým pod lavinu patřícím vyvrcholením. Škoda jen, že když se v samém závěru Niemans chystal povyprávět o příčinách svého strachu ze psů, tak kameraman necitlivě odletěl helikoptérou.. (14.07.2009)