Purpurové rieky

"Začneme na hřbitově. Jsem dnes v dobrý náladě." Mám rád, když je to zamotané, napínavé, vtipné a ještě mě to do sebe vtáhne atmosférou. Přesně takové jsou pro mě Purpurové řeky a přestože jsem se v nich již několikrát koupal, tak stačí letmý záběr na Alpy, na první mrtvolu, na nevrhlého komisaře Niemanse a už mě zase mají. A já zase s napětím čekám, jak to tentokrát dopadne, i když po několika reprízách už mám jisté tušení. (04.02.2017)

Takhle má vypadat dobře odvedená práce s francouzským podpisem. Dva výborní herci v rolích, které jim padnou a příběh temný jak si divák přeje. Docela je překvapivý i příběh, kterému pomáhají nepříliš ukecané postavy, což skvěle dotváří atmosféru... I po letech si na Purpurové řeky vzpomenu, na tělo na zemi s hmyzem stejně jako na závěr na ledovci. (03.06.2004)

Co napsat o filmu, kde měl být mystikou ozvláštněný příběh hlavním hřebem napínavosti děje, který působí po zhlédnutí tak rozpačitě. A není bez zajímavosti, že francouzští filmaři po řemeslné stránce ve své tvorbě dovedou nejednou překvapit, ale zde se žádný zázrak nekonal. Následně chudá výstavba logiky přehluší v průběhu veškerou napínavost. Je třeba připomenout, že herci hráli, co mohli, ale závěr filmu potvrdil můj dojem. (28.08.2010)

Zajímavá detektivka, která pro mě má něco do sebe. Sympatičtí herci a dobrá atmosféra dodává snímku "šťávu", takže se rozhodně nejedná o průměrný snímek, který by nebyla škoda nevidět. Poměrně nečekané vyloženě akční scény byly pro mě příjemným osvěžením, naproti tomu konec byl takový nedotažený. Ale jinak dobrá detektivka na večer. (8/10) (23.05.2006)

Neí to zlé... Mathieu Kassovitz dokázal podle mého názoru velmi slušně naředit klasický akční styl slušivého amerického střihu a klasickou francouzskou konverzační detektivku, přičemž nepůsobí při snaze evokovat temnou atmosféru tak legračně upjatě jako režisér dvojky Olivier Dahan. Dost prostoru dostává Jean Reno i jeho parťák Vincent Cassel, který mě zklamal jediným... není tak sympaticky rasta jako jeho knižní protějšek. A to je vlastně problém celých Purpurových řek. Oproti knižní předloze nemají ani polovinu napětí a tajemství, na fígl s vraždami se přijde až příliš brzo a celou dedukci na vás postavy naprosto zmateně vychrlí uprostřed automobilové honičky. Inu, film není kniha, to všichni víme, ale adaptace do scénáře má prostě dost much... a "velkolepé" a diletantsky působící finále je toho důkazem. V knize se ta křečovitost ještě jakž takž ztratí, ale tady udeří do očí hlavně díky naprostému přehrávání Nadii Farés... Prostě pokud neznáte knižní předlohu, tak se vám Purpurové řeky budou hodně líbit, pokud ano, neubráníte se jistému zklamání. Ale formálně je vše naprosto v cajku. (08.02.2006)