Vládkyňa zla

Šípková Růženka poamericku. U všech Václavů Vorlíčků a hetero bří Grimmů nám po těch letech poněkud po scenáristické stránce zdegenerovala, ale ještě že v této skvadře kope Angelina, bez níž by byl tým, respektive film, ani ne poloviční. Něco jako Real Madrid bez Ronalda. Hodná Angelina Jolie s humánním cítěním musí v sobě najít to své horší já a na diváky po 90. minut pouštět trochu síry. Jen klid. S tou temnotou to zase není tak horké. Užijeme si překvapivě i nevkusnou porci legrace, spoustu vymazlených speciálních efektů a comeback megahvězdy, která je největším lákadlem pro případnou návštěvu kina, protože animovaná postavička Zloriana je oproti zámoří u nás prakticky neznámým pojmem. Před divákem se tedy zprvu rozprostře klasický příběh o zhrzené víle - sudičce, v tomto případě Zlorianě, která kvůli nenaplněné lásce, a sprostém podrazu na ní, předpoví dceři novopečeného krále, že v den svých šestnáctých narozenin se píchne o vřeteno kolovratu (v tuzemských končinách to byl přece jen "šmrncovnější" trn) a navěky věků usne. Aby to nebyla tak hustě krutá kletba, tak ji zmírní tím, že ji z toho "šwarzenbergovského" spánku může probudit jen opravdová láska ve formě polibku. Jak píšu, pohádková klasika, ale debutující režisér Robert Stomberg si zřejmě řekl, že omletý příběh divákům stačit nebude, a do nijak objevného děje zakomponoval spoustu originálních scén zcela moderně pojatých, ale postavených mimo zvolený koncept vyprávění. Není výjimkou, že po čitelné scéně přijde něco, s čím divák nepočítal. Střídají se tak absurdní scény, dechberoucí scény i ty dynamické, nesmyslné scény, scény popírající logiku vyprávění a scény, ve kterých Angelina neví, zda má být právě teď hodná, anebo stráááááááááááááášlivě zlá. Zmatek na zmatek. Jednou kletbu na královskou dceru uvrhne, o pár scén ji neznámo proč ruší, ačkoliv zjistí, že kletbu nelze zvrátit zpátky, a o několik scén dál si jen tak s nenáviděnou "příšerkou" (tak ji ve filmu tituluje) přátelsky povídá a najde v ní, kdoví proč, zalíbení(!). Zpočátku má její lesní víla křídla, o která pak vlivem podrazu budoucího krále přijde. Nebylo však opět příliš jasné, jak k nim v závěru filmu znovu přišla. Scénář Lindy Woolverton plný děr (ovšem nevylučuji radikální přestříhání určitých fází filmu) se postaral také o pěknou řádku scén, které neměly právě nejplynulejší návaznost nebo ji zcela postrádaly, a Robert Stromberg není zrovna mimořádně zdatný vypravěč. Do děje se napatlaly také tři víly, které na příkaz krále měly ohroženou dcerku do inkriminovaných narozenin chránit v jakési chatrči. Tyhle víly měly dvě podoby: digitálně animovanou, ve které byly snesitelné, a hranou, ve které nikoliv, a do filmu se snažily vměstnat přetrapný (ne)humor. Elle Fanning v roli Aurory také nic extra nepředvedla. To nejhorší však teprve mělo následovat a sice princ Filip - fascinující jeliman neboli "zachránce" hrozným osudem stižené dcery, který "frčel" asi na nějakých houbičkách, protože neuvěříte, dokud ho neuvidíte. Určité problémy vznikly také s prostorovostí. Nejednou vznikl dojem nekonečné říše vřesoviště obývané lesní královnou a nejednou tento příznivý dojem pokazil dojem studia o rozloze několika čtverečních metrů. Jednalo se především o noční sekvence. Největším kladem zůstává mimořádně charismatická Angelina Jolie a krásná výtvarná a technická stránka filmu. Filmu rozhodně nelze přisuzovat hororové vyznění. Do toho má daleko. Vesměs je to nedomrlá pohádka vyžadující pevnější režijní vedení, která si něco z původní předlohy odkrojí a vzápětí to rozžvýká a vyplivne. Mnohem raději si komponuje po svém a ze svého pohádkového ranku invence, kterému ovšem chybí scenáristická důslednost a učesanost, a vše navíc snižuje nevyrovnaný až vadný střih. Když si totiž odmyslíte Angelinu, tak máte před sebou film, na kterém těch vrcholných (pohádkových) pozitiv, už tolik nenajdete. 60% (06.06.2014) (menej) (viac)