9. rota

Válka v Afgoši nikdy nebyla žádné peříčko, jediný, kdo kdy dokázal Persii porazit byl Saša Veliký a po něm už nikdo. Syrový příběh se začátkem, který jsme už viděli například v Četě. Tvrdý výcvik mladých absolventů, jejich postupné spřátelení a hybaj do války. Film je opravdu velice syrový, akce je nadupaná, nejvíce mě bavila přátelská chemie mezi jednotlivými postavami. Osobně považuji tento film za jeden z nejlepších válečných snímků, opravdu výborný a strhující film, který vás donutí si vážit svých přátel. (05.11.2015)

V komentářích k Bratrstvu (2019) se objevila zmínka, že 9. rotě to nesahá ani po kotníky, takže jsem přirozeně hned musela běžet a podívat se, co je na tom pravdy. Kromě toho, že to pojednává o stejné válce, nevidím žádnou podobnost a už vůbec žádný důvod srovnávat. Bratrstvo je dospělá autorská reflexe, tohle je jenom standardní nevyzrálý kýčovitý výkřik o skvělosti sovětských chlapců a jejich vůdců a jejich záměrů. A teď už jenom nevyhnutelně čekám, kdy mi do zpráv napíše takový ten jeden pán, který mi nadává vždycky, když dám nízké hodnocení nějakému ruskému válečnému filmu, a speciálně pro něj bych ráda dodala, že podobně nízce hodnotím i všechny fanatické americké válečné filmy, takže ať mi klidně nadává, ale prosím pěkně ne za to, že bych stranila Amíkům. (24.04.2020)

Ruský válečný velkofilm, což na první pohled vypadá nedůvěryhodně, ale opak je pravdou a musím uznat, že jsem byl velice překvapen a jako správný voják také potěšen. Příběh začíná nenápadně, stejně jako v Marinákovi nebo Olověné vestě, takže na cvičišti. Zažívají nejlepší část výcviku a ani si to neuvědomují. Po hodině filmu, ale začíná ten správný terror na území Afghánistánu a právě parádní akční scény dělají tento film tak skvělý. 9-ya rota na mě silně zapůsobila a opravdu hodně překvapila, v poslední době jsem viděl dost novodobých ruských filmů, ale tento se mezi nima rozhodně vyjímá a mohl by se klidně srovnávat i s Hollywoodskými. -- Po delší odmlce a druhém shlédnutí snižuji jednu hvězdičku, hlavně kvůli dlouhotáhnoucím a ubíjejícím začátku, který se nakonec zvrhne v neskutečná jatka, první půlka je ale úmorná. --- Nejhnusnější zkurvená mina. Naše. Duchové takovou nemají. Sami sejeme, sami se vyhazujeme do vzduchu. Šlápneš, nohu ti to utrhne po kotník. (02.06.2007)

Výborný válečný film, 1 z nejlepších co jsem měl tu možnost vidět. Perfektní technická stránka (jedinou výtku mám k hudbě, která byla taková zbytečně nenápadná a mnohý záběr nepodpořila tak, jak by mohla) a stejně tak obsahová (trošku zvláštní pasáž se Sněhurkou mě zase tolik nevadila). Ze začátku jsem měl trochu obavy, abych si vůbec našel někoho, komu bych mohl po celou dobu fandit (v amerických žánrovkách většinou herce znám, zatímco ohledně ruské herecké scény jsem dost neznalý), ale nakonec se těch několik hrdinů překvapivě rychle našlo a já s nimi mohl jejich boj prožívat do samotného konce (bohužel v mnohých případech doslova). Co se týče závěrečné zhruba 10 minutové ultimátní válečné řeže, zamyslel jsem se nad příspěvkem gudaulina a vůbec tehdejšími reáliemi, ale víte co, mně je tentokrát historická (detailní!) přesnost docela putna (navíc jsem dostal to, co mi někdy u amerických protějšků dost chybí), ten konec jsem si naprosto "užil" a jen mě utvrdil v mém pocitu z celého snímku, takže po Jdi a dívej se a Brestské pevnosti je 9. rota třetí ruský/sovětský válečný film, kterému s čistým svědomím dávám 5*. "V celých dějinách lidstva se ještě nikdy nikomu nepodařilo Afghánistán dobýt. Nikdy...nikomu." (14.06.2012)

Výcvik v armáde Sovietskeho zväzu bol jedným z najtvrdších, šikana bola jedna z najhorších a vojnové ťaženia patrili k najtragickejším. To, čo si ruské matky museli kvôli svojim synom a dcéram vytrpieť je ťažko popísateľné. O otcoch sa skoro nikdy nehovorí, lebo boli bu´d mŕtvy alebo často alkoholici, ten zbytok si však tiež vytrpel. Tento film síce dáva ukážku tejto atmosféry a diania, ale je v skutočnosti len slabým odvarom skutočnosti. Naviac, záverečná scéna je skôr nereálna ako reálna, lebo domáci nemali taký štýl boja. Avšak chýbajú tomu aspekty okolo zabíjanie v civilnej sfére, naopak nebojí sa to ukázať, aké straty mali Rusi, že to nešlo ako sa vraví, po masle. Tak, ako povedali vo filme a možno je to aj pravda, neviem, že tú krajinu nikdy nikto naozaj nedobyl, tak to bolo aj v takmer 10 ročnom ťažení Sovietov, kde takmer skoro zbytočne vyhasli životy mnohých ľudí a dala iskru pre vznik Al-Kájdy, hnevu Bin Ládina, vyzbrojovaniu Afgáncov Američanmi, vzniku Tora Bora a následnej vláde Talibanu a vojne s Američanmi, ktorá zatiaľ tiež vedie do záhuby a to sú tam už tiež skoro 12 rokov. Záverečné slová sú silné a vo filme by ich chcelo viac, hlavne preto, že ruské dejiny sú veľmi smutné, hľadať v nich kúsok radosti a normálnosti je dosť ťažké. Takéto filmy patria na obrazovky televízii, naviac, keď je to vlastne v konečnom dôsledku ruský protivojnový film. (27.12.2012)