Plechová kavalerie

Tak pochcat kombajn, soudruzí čudlácí i kultůrtrégři... A můžete dnes - vy doživší se - všichni bryndat, jak jste takto tenkrát pochartisticky chacharsky podkopávali normalizaci a dnes lidu lizumilně fňukat, že "SE" ta televizácká kultůra >porevolučně< tak zkomercinalizovala a zhůvěřila... °-/ . . . Vlastně je dobře, že to ta novácká blbovize znovu zrecyklovala, je dobré si neustále připomínat, kdo je CO! Jak říkám, pochcat... - - - - - (Nahodile sledováno v tehdejší šašskosolvinské těleviďénii ve stavech na plech tehdy v oněch dobách normalizačních, hodnocení poplachové na vítězný únor 2006, komentář při znovuuvedení prvního dílu na >tvNoha< zde roznožmo znechucený jako čtyřiapadesátý - 12.7.2011) (12.07.2011)

Startujte kombajny, popadněte vidle a kupředu levou, soudruzi! Těžkotonážní pomaz pro všechny, kteří nezažili rudou sílu. Problémy brigádníků můžou být sebevíc banální, ale mají v sobě nepopsatelné kouzlo, díky kterému tento seriál vychází vítězně s většinou současné české tvorby. Tolik (nechtěně) hláškujících postav se jen tak nevidí. (26.07.2011)

Vozili jste se jako děti rádi kombajnem? Já ano, tady se musím přiznat k nadržování. Bohatě by stačilo o tři díly méně, ubylo by nejvíc do oka bijících vykonstruovaných problémů, které tahle parta řešila. Hartl mi připadá jako na drogách, celou dobu člověk marně čeká, kdy se probere. Vím, že jeho postava nebyla psaná jako někdo, kdo to nakonec všechno zvládne, ale takové vykreslení neschopnosti u hlavní postavy bylo do očí bijící. Natěšení kombajnéři očekávající, jak se o nich bude psát v Rudém právu, na mě taky byla trochu silná káva, ale při pohledu na ty krásné stroje a nekonečné lány obilí člověk leccos odpustí. A Jaroslav Moučka? Pánové, ten nás dostat do parády, tak by nás vlídným slovem přesvědčil ke vstupu do strany všechny. (14.02.2012)

Horovat na filmovou kvalitu seriálu lze těžko. Kamera je inovátorská, vlastně docela akční. Kameraman se nebrání prudkým nájezdům na detail ksichtů herců. Pak tu máme velký výskyt neherců. Ty ovšem tvořila banda jezeďáků, kterou klidně nechali tvůrci tlemit se bezostyšně do kamery. Pak tu máme Hanzlíka, kterému jdou monteráci a pasáčci krav naprosto skvěle. Mnoho dalších skvělých herců a komunistu Moučku. Vše odpovídá době vzniku, nemám s tím problém. Ideologicky je to ovšem jasně vyšitej seriál na míru smutné doby. Když celkem sympatický Hartl odmítl lehároš u moře, protože chce raději s brigádou JZD a hloupé mamičce, která jeho nadšení nerozumí odpověděl hned v úvodu seriálu vzdorovitým mlčením, věděl jsem, že je zaděláno na průser. Když se pak jézeďáci nakýblovali do hospody se slovy, že mají nějakou brigádu u prdele, bylo ještě veselo, ale jak se do toho vložili komunisti, bylo po srandě a šlo se s křečovitým úsměvem připomínající Jokerův odporný škleb makat. To vše během "pilotního" dílu. Jsem rád, že ta doba je pryč a s ní i tyto nesmyslně vychovávající seriály, které lidi milovali jako osinu v prdeli. Jednu hvězdu za to, že je to celé s odstupem let tak trochu vtipné a člověk si oddychne, že jeho děti nemusejí žít v něčem takovém. (13.07.2011)

Další z řady hovadských normalizačních seriálů z pera nejpřeceňovanějšího scénáristy světa J. Dietla, který píše takřka hodinové žvásty, v nichž se bojuje proti pribiňákům nebo řeší, kdo si od koho omylem půjčil pyžamo. Ale on se ten Dietl opravdu snaží, takže nám představuje hluboká lidská dramata s převráceným kombajnem, soudružské hádky dirigované samotným arcisoudruhem Moučkou a banální romance vycucané z prstu. Vypněte mozek a užijte si partu kombajnérů, je to levnější než lobotomie. (07.08.2019)