Smrtiaca nenávi2ť

Že to bude špatné jsem čekal, ale že to bude až tak zoufalé.....Propletené příběhy zde opravdu nesvědčí nic dobrého,místo toho aby diváka udržovali v napětí a strachu ho spíše matou. Navíc nevím kdo se toho může bát, bílí obličej japonské dívky či kluka mi opravdu žádné vrásky nezpůsobuje, natož zvuk který vydávají(podobá se spíše krkání). Scény u kterých se máte leknout poznáte tak 3 vteřiny dopředu podle nezvyklého úhlu kamery, která zrovna zabírá dotyčnou obět, takže se vlastně vůbec neleknete. Na první díl či originální japonské verze to skutečně nemá. (08.01.2007)

Mrazilo mě skoro celou stopáž - tihle bubáci na mě holt fungují. O příběh jde až v poslední řadě, ostatně finální rozuzlení ukáže, že rozdělení filmu do několika časových rovin bylo tentokrát bezúčelné. Vedle toho je tu hromada klišé (hlavní hrdinka je sestrou titulní postavy prvního dílu, pochroumané rodinné vztahy), takže stejně jako v případě první části celek zachraňuje pouze audiovizuální stránka. Tvůrci slušně pracují s atmosférou, lekačky jsou většinou i přes svou předvídatelnost dostatečně intenzivní a našlo by se i několik vcelku zajímavých nápadů (zmizení Miyuki v hotelovém pokoji - podpásová variace na podpásovou scénu z prvního dílu). 5/10 (20.11.2011)

Druhý díl americké verze The Grudge je považován za znatelně slabší než jednička, já k tomu ale nevidím jediný důvod. Po atmosférické stránce je dvojka stejně brilantní, přičemž děj je zajímavě „pojaponsku“ rozdělen do tří prolínajících se příběhů, které se ve finále uceleně spojí. Z technického hlediska myslím dvojka svého předchůdce dokonce v ledasčem překonává. Odmítavý postoj publika tak nejspíše vyvěrá ze stoupající únavy z „dlouhovlasých asijských duchařin“, s kterýmžto žánrem se v té době roztrhl pytel. Z mého pohledu se ale jedná o mimořádně povedenou atmosférickou záležitost, která nabízí vše, co dělá japonskou hororovou školu tak jedinečnou (byť v tomto případě hranou podle amerických not). Možná je ve filmu trošku „překayakováno“, možná je prostřední část poněkud unylá, přesto se divákovi dostane nanejvýš sugestivního zážitku. A pak taky – zatímco jednička víceméně jen kopíruje japonskou předlohu, druhý díl nabízí vlastní originální příběh. A to určitě není na škodu. (07.10.2012)

Je to mierne nadpriemerný horor, ktorý je nepriamym pokračovaním vydarenej americkej jednotky. Má iba priemerný príbeh o rôznych skupinách ľudí, ktorí sa dostanú do problémov s dvojicou duchov, syna a jej mamy, ktorá umrela s pocitom silnej nenávisti. Spracovanie je ale celkom slušné, každého, kto už má s akýmkoľvek dielom z týchto sérií nejakú skúsenosť tu už nemá vôbec čo prekvapiť, tvorcovia mohli prísť aspoň s nejakým nápadom, ktorý by to aspoň trochu ozvláštnil, ale aj tak sa na to stále celkom dobre pozerá, film sa venuje trom rôznym skupinám, sestre hlavnej hrdinky z predchádzajúceho dielu, ktorá sa spolu s novým priateľom snaží prísť na to, čo sa vlastne stalo, trom spolužiačkám, ktoré navštívia prekliaty dom, čo nebol najlepší nápad a jednej rodinke v paneláku, ktorí začnú pociťovať negatívny vplyv kvôli tajomnému susedovi, pričom tieto posledné dve skupinky sú celkom slušne prepojené. O napätí tu už nemôže byť ani reči a ani atmosféra nie je moc výrazná, aj keď jej občasné náznaky sa tu predsa len nájdu, ale aspoň stále potešia niektoré celkom dobre podané hororové scény, ako napríklad opäť s pozeraním videokazety. Herecké obsadenie je skôr sklamaním, postáv je tu plno, ale sú to hlavne takí typickí americkí teenageri, potešili ma iba Sarah Michelle Gellar a Edison Chen, ale nemajú až tak moc priestoru. Réžia nie je zlá, ale Takashi Shimizu už po toľkých dieloch na to evidentne nemá dostatok energie a technická stránka je bez problémov. Aj Smrtiaca nenávisť je stále bez problémov pozerateľný film, ale už len predsa z mojej strany prevláda silný pocit zbytočnosti. 58% (07.08.2007)

Po letech jsem se dostal k jedinému dílu série, který jsem ještě neviděl (když nepočítám už 3x nedokoukaný blábol Sadako vs. Kaiako který dokoukám asi za 20 let) a byla by to i možná škoda. Hned první scéna s pánvičkou je totálně boží a hlavně prvních 40 minut atmosféra šlape, včetně lekaček a já věřil, že to je celé zase nějaké nedoceněné, bohužel to strašným způsobem ztrácí dech až to skoro umře za živa. Hlavní hrdinka je otravná a necharismatická šmudla, děj bohužel strašně předvídatelný a konec neskutečně neukočírovaný. Začne to jako áčkový horor od Jamese Wana, změní se to v levnější dvd béčko od Flanagana a končí to jako příšerná céčková slátanina od Shaena Van Dyka pro Asylum. Takový sešup to je a to to mělo tak našlápnuto. Potkalo to stejný osud jako druhý americký Kruh, škoda, protože začátek byl opravdu moc dobrý a Teresa Palmer ve sprše je ehm..jak to říct slušně...kurefsky ňufíčkovatelná.50%. (01.05.2017)