Smrtiaca nenávi2ť

Za každým,rohom sa niečo skrýva niečo paranormálne a nadprírodzené,niečo nehmotné ale viditeľné áno to zažívajú ľudia ktorý prekročili prah opusteného domu ktorý,má v sebe ukrytú kliatbu ktorá sa prenesie na človeka pri vstupe.Perfektná atmosféra ktorá dýcha každým miestom filmu,a to lepšie efekty a neuveriteľné scény ktoré som v dobrom horore naposledy videl pri zhliadnutý filmu Kruh,tento film je ako keby dvojník Kruh-u ale podľa mňa ponúka väčší výber scén a je o mnoho brutálnejší,môžem povedať že film ma statočne vydesil a skúšal,pevné nervy ktoré len tak-tak povolili musím s potešením skonštatovať že ide o skvelý kúsok ktorý si treba pozrieť,jednoznačne čistých pekných päť. (23.10.2009)

Druhý díl americké verze The Grudge je považován za znatelně slabší než jednička, já k tomu ale nevidím jediný důvod. Po atmosférické stránce je dvojka stejně brilantní, přičemž děj je zajímavě „pojaponsku“ rozdělen do tří prolínajících se příběhů, které se ve finále uceleně spojí. Z technického hlediska myslím dvojka svého předchůdce dokonce v ledasčem překonává. Odmítavý postoj publika tak nejspíše vyvěrá ze stoupající únavy z „dlouhovlasých asijských duchařin“, s kterýmžto žánrem se v té době roztrhl pytel. Z mého pohledu se ale jedná o mimořádně povedenou atmosférickou záležitost, která nabízí vše, co dělá japonskou hororovou školu tak jedinečnou (byť v tomto případě hranou podle amerických not). Možná je ve filmu trošku „překayakováno“, možná je prostřední část poněkud unylá, přesto se divákovi dostane nanejvýš sugestivního zážitku. A pak taky – zatímco jednička víceméně jen kopíruje japonskou předlohu, druhý díl nabízí vlastní originální příběh. A to určitě není na škodu. (07.10.2012)

Takashi Shimizu nenadchl, ani neurazil. Stvořil řemeslně dobře udělaný fajn horrůrek, který s Ju-On veterány nijak neotřese, ale v záplavě remaků asijských filmů patří k těm podařeným. Ke cti mu lze přičíst, že oproti jedničce není přeplácaný scénami s Kayako, snaží se budovat "po asijsku" plíživou atmosféru a budí větší pocit kompaktnosti. Též američtí herci se polepšili a vesměs podali aspoň průměrné výkony (svébytnou kapitolou je Sarah Michelle Gellar, jejíž obsazení jsem už u prvního dílu vnímal jako silný zásah vedle). Jako slabinu dvojky vidím fakt, že lekačky nemají údernost japonských originálů a některé z nich se až nepříjemně opakují. Shimizu už zkrátka z příběhu o smrtící kletbě (The Grudge 2 je celkově šesté zpracování) vytřískal snad všechen děsivý potenciál a v nových dílech vykrádá sám sebe. Jelikož tu jde o remake, výhradně určený americkému publiku, japonskými Ju-Ony pramálo zasaženému, lze nad tím přivřít oči. Stejně jako jednička The Grudge 2 nejvíce variuje scény z prvního televizního a celovečerního japonského dílu. Suma sumárum: sice to opět moc nevyděsí, ale pro fandy duchařin je to dobře stravitelné. (20.11.2006)

Tak tohle už byl opravdu jen zoufalý pokus vytřískat co možná nejvíc peněz. Nejhorší na tom bylo, že to tvůrci mysleli vážně a nejednalo se o žádnou parodii, i když to tak místy vypadalo. Některé efekty byly tak gumové, že jsem si vážně musel párkrát protřít oči jestli vidím dobře. Jakýkoliv náznak strašidelné – hororové atmosféry jsem tu nepostřehl ani jednou a myslím si, že tohle byl vážně provar. Jiné slovo než trapné to skutečně nevystihuje lépe. Pokud se u tohoto někdo snad bál, tak by se měl přestat na horory raději dívat. Mohlo by se stát, že by si u nějaké opravdu kvalitního kousku mohl přivodit infarkt. (15.07.2011)

Je to mierne nadpriemerný horor, ktorý je nepriamym pokračovaním vydarenej americkej jednotky. Má iba priemerný príbeh o rôznych skupinách ľudí, ktorí sa dostanú do problémov s dvojicou duchov, syna a jej mamy, ktorá umrela s pocitom silnej nenávisti. Spracovanie je ale celkom slušné, každého, kto už má s akýmkoľvek dielom z týchto sérií nejakú skúsenosť tu už nemá vôbec čo prekvapiť, tvorcovia mohli prísť aspoň s nejakým nápadom, ktorý by to aspoň trochu ozvláštnil, ale aj tak sa na to stále celkom dobre pozerá, film sa venuje trom rôznym skupinám, sestre hlavnej hrdinky z predchádzajúceho dielu, ktorá sa spolu s novým priateľom snaží prísť na to, čo sa vlastne stalo, trom spolužiačkám, ktoré navštívia prekliaty dom, čo nebol najlepší nápad a jednej rodinke v paneláku, ktorí začnú pociťovať negatívny vplyv kvôli tajomnému susedovi, pričom tieto posledné dve skupinky sú celkom slušne prepojené. O napätí tu už nemôže byť ani reči a ani atmosféra nie je moc výrazná, aj keď jej občasné náznaky sa tu predsa len nájdu, ale aspoň stále potešia niektoré celkom dobre podané hororové scény, ako napríklad opäť s pozeraním videokazety. Herecké obsadenie je skôr sklamaním, postáv je tu plno, ale sú to hlavne takí typickí americkí teenageri, potešili ma iba Sarah Michelle Gellar a Edison Chen, ale nemajú až tak moc priestoru. Réžia nie je zlá, ale Takashi Shimizu už po toľkých dieloch na to evidentne nemá dostatok energie a technická stránka je bez problémov. Aj Smrtiaca nenávisť je stále bez problémov pozerateľný film, ale už len predsa z mojej strany prevláda silný pocit zbytočnosti. 58% (07.08.2007)