Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (237)
Nějak tak přemýšlím jaká hra od Cimrmanů se mi líbí nejvíce a jaká nejméně. Pro nejhorší hru mám jasného adepta. To je Afrika. Slyšel jsem jí dvakrát a vůbec mě nebavila. Ty co si pouštím nejčastěji budou asi Vyšetřování vraždy v saloním kupé, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Blaník, Švestka, Hospoda na mítince a právě Dlouhý, široký a bistrozraký. --- JÁ JSEM S OBREM HOVOŘIL. TADY SEDĚL, JAK SEDÍŠ TY. TY, TY A TY. tADY VŠUDE SEDĚL...JÁ JSEM MU TO SAMOZŘEJMĚ VYTKL, JÁ JSEM MU TO ŘEKL PŘÍMO. PODÍVEJ SE KOLODĚJI, JÁ TO VŠECHNO VÍM, ALE PROSÍMTĚ, NEDUPEJ. JSI SNAD KRÁLÍK KOLODĚJI? TAKHLE JSEM SE HO PŘÍMO ZEPTAL. JSI SNAD KRÁÁLIK? A ON ODPOVĚDĚL, ŽE NE. ... :)) --- ASI SI DĚTI ŘÍKÁTE, KDE MÁM DVA SVÉ DRUHY? KAMPAK SE ASI, TI ČERCHMANTI, PODĚLI? NIKAM SE NEPODĚLI, DĚTI, UMŘELI! --- 90% ()
Nejdříve jsem se snažil zavzpomínat na hru, že bych také svojí troškou hlášek přispěl do mlýna, ale jsou tu napsané snad všechny podstatné (ikdyž už ten gag na začátku: "Pohádka, která u dětí propadla"). Je obrovsky těžké psát něco, co bych vytkl, nebo naopak pochválil (všechno). Snad...lepší vtipnější pohádku jsem neviděl. ()
Naprostá krása!!!!takovou pohádku by nenapsal ani Erben,Myslim si že tahle hra je od Cimrmana v top 3-ce!Brukner jako pomatená zlatovláska je supr,Čepelka v 2roli princů jasoně a Drsoně též exceluje ale nejlepší je stejně Svěrák :-)))Myslím si že sem ho zatim zahrát líp neviděl.V pohádce najdeme nespočet nesmrtelných hlášek které nikdy nezevšední.Kdykoliv si tenhle počin pustím má nalada se opravdu mega zlepší ale to se podaří u většiny Cimrmanových her:-))) ()
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
Včera jsem se vrátil z divadelního představení, obsazení oproti původnímu - Petr Reidinger, Marek Šimon, Václav Kotek, Bořivoj Penc, Jan Kašpar a samozřejmě Zdeněk Svěrák. Zdeněk Svěrák je opravdu hlavním klíčem k úspěchu jak hry, tak přednášky. Během hry se mu navíc při zdůraznění přízvuku podařilo poflusat, možná posoplit první řadu, z čehož se do smíchu dali i samotní herci. Představení samo o sobě - nádherný zážitek! Byla by škoda nevyužít každé příležitosti navštívit Cimrmanovu hru. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (15)
- Když si vezmeme seznam všech představitelů Děda Vševěda, co se od premiéry vystřídali, mají jedno společné: křestní jméno začínající na J: Jan Klusák, Jaroslav Weigel, Jiří Menzel, Jan Kašpar a Jan Hraběta. (mnaucz)
- Jedná se o první hru, která byla natočena na desku. Natočena byla v roce 1975 v Braníku v obsazení L. Smoljak, M. Čepelka, O. Unger, P. Brukner, J. Weigel a J. Koudelka a následně v roce 1976 byla vydána. (mnaucz)
- Hlas obra Koloděje patří Zdeňku Svěrákovi. (mnaucz)
Reklama