Lincoln

Tak co hoši, zrušíme to otroctví? Yay or Nay? Lincoln zadumaně hledí. Zákonodárci vyjednávají. Lincoln zadumaně promlouvá. Zákonodárci diskutují. Lincoln zadumaně mlčí. Zákonodárci se hádají. Lincoln zadumaně diktuje dopis. Zákonodárci hlasují. Lincoln zadumaně odchází v dáli. Zákonodárci se radují. Lincoln umírá, tentokrát bez známky zadumání. Řeknu to takhle, pro cílovou diváckou skupinu životopisného historického konverzačního (do prostředí válečného pole se film podívá pouze jednou - hned v úvodu) filmu o slavném americkém prezidentovi a procesu schvalování 13. dodatku americké Ústavy to asi bude dokonalé. Spielberg je mistr svého řemesla, Daniel Day-Lewis mistr svého oboru a oba dva to tady dokazují. Ale upřímně ... koho to u nás /vyjma dejme tomu uměnovědců/ zajímá? Zkrátka pravděpodobně další suchý oscarový vítěz, kterého nebudu mít rád. K dobru nicméně budiž připočteno, že mě to ani chvíli neštvalo aktivně jako Spielbergův předchozí počin. PS: A člověk se celou dobu těší aspoň na ten atentát ... a ono prd. PS2: Stevene, teď už prosím konečně ty roboty. (27.12.2012)

Nuda, nuda, nuda....dost jsem litoval, že jsem při výběru filmu vybral zrovna tento. Tak nezáživný film, plný zajímavých herců, výpravy...... jsem dlouho neviděl. Raději bych shlédl dokument, který by se snažil přiblížit okolnosti podepsání 13. článku ústavy. Dle mého názoru to chtělo rozbít nějakou vedlejší linií, např. retrospektivou života Lincolna, jeho mládí, dospívání, proč se tak zaobíral otázkou otroctví, co ho k tomu vedlo, jaké měl zážitky, jací byli jeho rodiče apod. Ve filmu vidíme Lincolna už ve stáří, víme o co se snaží, ale abychom znali jeho motivaci a dozvěděli se o této velké postavě historie víc - to mi chybělo hodně. (27.01.2013)

Přiznám se, že Spielbergovu "biografii památné politické chvíle" - zákulisní boj o prosazení 13. dodatku v Ústavě - plně cením až teď na druhou projekci. Za nádherný komorní vizuál, prvotřídní herectví, skvělý vhled do machinací ve sněmovně, situace za války a osudové hodinky demokracie, tj. nezměrných nároků kladených na jednu velikánskou postavu historie - ve snaze oddálit mír ve prospěch konce otroctví, nehledě na výkřiky o "znegření Ameriky". Látka to není nejlehčí a slušela by regulerní intermise, film je pochopitelně podhodnocen, vyžaduje zájem o téma a stoprocentní pozornost, ale ve vší vážnosti zvládá být zároveň mile humorný (taktika funkce za hlasy, historky, urážky a hašteření poslanců), v součtu top filmařina a Day-Lewis nad zlato. (30.01.2019)

Tak jsem krátce po sobě shlédl dva filmy hájící práva barevných na pojem "občan tmavé barvy pleti" a ne lakonicky "negr" (Tarantinův Django a Lincoln). Škoda, že tyhle dva filmy nevznikly dřív, určitě by jednou dostaly Nobelovku. Takže až v roce 2012 Špilberk zfilmoval své vlhké sny. Ale tak bezkrevně a nezáživně, až jsem si připadal jako na akademické přednášce, hlava i víčka mi vypověděly službu a plnily zákony gravitace. Dvou a půlhodinová konverzačka, v níž zprvu exceluje Day-Lewis, ale po 50minutách stále stejného výrazu začně nudit. Ačkoli jsem měl dojem, že vidím vizážově skutečného Lincolna! Úžasná podoba. Neznaje historii, asi by se mi na film dívalo líp. (13.01.2013)

Tak jsem zase jednou zbytečně nutil ty ubohé trpajzlíky, co do úmoru běhají v těch kabelech s batůžky plnými dat, aby mi tímhle zasrali hardisk. Dokonce jsem po nich požadoval, aby běhali místy až čtyřicítkou, abych to tam měl rychle! Chudáci malí, musím je teď aspoň pár dní nechat tu dřinu vydýchat v odpojeném RJ konektoru! A přitom stačilo pustit si po půlnoci ČT2 a tři hodiny sledovat zasedání poslanecké sněmovny, kde by byl zrovna na programu Zákon o povinnosti sběru psích hoven se strhujícím závěrem, kdy by předseda četl přes hodinu jména všech těch nefachčenků a parazitů a oni odpovídali ano nebo ne! Tato zabijácky nudná, patriotistická óda na huhňavého dědka a jeho diskutabilní denegrizaci mě akorát tak přinutila nesnášet pana Boothe za to, že si nešel do Fordova divadla zastřílet tou bambitkou o pár let dříve! Nepochybuji, že si u toho nejeden hrdý, americký dějepisář poprcá prostěradlo s hvězdami a pruhy, nicméně jinak mi to připadá naprosto analogické k tomu, jako bychom my vypustili do světové distribuce strhující, několikahodinové drama o tom, kterak Dobrovský v maďarštině opravuje Jungmannovi chyby v Česko-Německém slovníku a nutili se na to dívat zejména všechny ty asiaty, černochy a araby . Už se na to opravdu vyser, Štefane! (05.01.2013)