Sekretárka

Lee (Maggie Gyllenhaal) má sklony k sebepoškozování, nepomůže ani psychiatr. Najde si místo sekretářky u bohatého právníka (James Spader), který je tak trochu sadista. Zdá se, že Lee se má na co těšit. Nevím přesně, co chtěl režisér Steven Shainberg tímto opusem říct, ale vím jistě, že jeho sdělovací prostředky příliš nefungovaly. Kdo film viděl, mně dá jistě za pravdu, že to bylo celkem obyčejné a onu pověstnou kontroverzi jsem v těch nemnoha rádoby kontroverzních scénách hledal marně. Plusem je herecké obsazení, ale celkově je to tak nějak mnoho povyku pro sadistické a masochistické nic. (10.10.2010)

Takovéto neotřelé romaňtiky jsou svým způsobem velmi fajn a Sekretářka je bezesporu kvalitní film. S úctyhodnou hbitostí se vyhýbá zajetým žánrovým kolejím a už v prvních minutách se začíná ohánět bravurní sekvencí různorodých ksichtů Maggie Gyllenhaal. Vlastně hérectvo jako komplet jiskří příkladnými výkony a nejeden ostřílený filmový kritik může uznale pokývat hlavou. Ale to by to nebyl váš lišácký strejda Zeebonk, kdyby neměl v rukávu zastrčené nějako to důmyslné "ale". Tak tedy... Kašli, kašli... Ale ten film mě nudil a sral s takovou intenzitou, že jsem si málem uhryzal první tři články prstů pravé ruky. Navíc jakkoli je ta Maggie fajnová hérečka, tak faktem zůstává, že její postava je krajně nesympatická, hysterická, polodementní, nevyprcaná čubka, kterou je peklo sledovat. Takže lepší tři ať nežeru. (31.12.2013)

V době, kdy sexuální harašení zaměstnává na plný úvazek právníky i žurnalisty, přišli nezávislí filmaři s touto chytře načasovanou provokací. V jádru je to totiž romantická komedie, jen má více netradiční rozložení rolí. Do vztahu nadřízený – podřízená ještě přibylo trochu lehčího S/M. Maggie Gyllenhaal tu o sobě dala opravdu nepřehlédnutelně vědět a James Spader zase jednou dokázal, že umí hrát (když má zrovna co). Není to žádný trhák, ale zase mi nepřijde, že bych to nadhodnotil tak moc. (11.11.2008)

Začátek s koncem v opačném pořadí je špatná strategie. Kromě výrazné role nepříliš hezké Maggie (povislá prsa v 25 letech??) to byl jeden velký stupid. Na první výprask jsem čekala víc jak půl filmu, ve zbytku to šlo jen dál z kopce. Scéna zarputilosti, ve stylu americké show, jako důkaz opravdovosti svých citů, byla vrcholem nevkusu! Nechápu jak může někdo zaměnit vážné psychonarušení-sebepoškozování s masochismem, to je totální neznalost problematiky. Ale co víc čekat, než šňůru zmatků, chyb a trapných pokusů o boj s potlačováním vlastní sexuality. (10.10.2010)

Po velmi dlouhou dobu musela americká studia dodržovat tzv. morální kodex a zejména tvorba velkých studií se vyznačovala neuvěřitelným šosáctvím. Pak přišlo uvolnění, které přineslo spoustu nahoty, vulgarity a zbytečných filmů, které sázely na co nejlacinější podbízivost. Sekretářka není erotický film, je to spíš úsměvný příběh o hledání sexuální identity a vyrovnávání se s ní. Zatímco homosexualita je už víckrát úspěšně zpracovaná a jako téma určitě nepřekvapí, sexuální odchylka, která hraje v příběhu sekretářky důležitou roli, má stále nádech něčeho neobvyklého, v hraných filmech jen zřídkakdy viděného. Maggie Gyllenhaal i James Spader hrají s nadhledem a Sekretářku lze považovat za příjemný snímek ve stylu americké nezávislé scény. Jde o film, který sice opatrně a mírně (ve skutečnosti se přes tragikomické a dramatické prvky pohybuje na půdorysu klasických romantických komedií) ale přece jen posunuje hranice stylu a tématu. Celkový dojem: 80 %. Je to mimo jiné snímek o toleranci a ocení ho nejspíš ti, co už dávno pochopili, že hranice tzv. normality se pohybují jinde než v předminulém století a láska má mnoho podob... (13.06.2006)