Sekretárka

Že je princip HRY obsažen v jakékoliv mezilidské interakci, to se lze dočíst v kterékoliv učebnici psychologie. Platí to samozřejmě i pro oblast erotiky a sexu. Sexuologové mají zase poučku, že za normalitu lze považovat všechno, s čím dobrovolně souhlasí a co se líbí oběma partnerům. Ideální je tedy (teoreticky!) skloubení například sadisty a masochistky (jsou ovšem různé druhy sadistů - viz pasáž po otištění inzerátu ,,masochistka hledá sadistu"...). Z tohoto příkladu vychází i tvůrci hodně nevšední romantické komedie Sekretářka. Hra má svá pravidla. Pokud na ně přistoupí i divák, dostane se mu vynikajícího filmu. Obohacujícího o nové, překvapivé úhly pohledu. Každý jsme jedinečný, každý jsme jiný, máme svoje specifika, úchylky, někdo je submisivní, někdo dominantní...a tenhle film je výborný... 80% (a pokud vyznáváte S/M praktiky, přidejte ještě jednu poslední * k absolutnímu hodnocení... :-) ) (13.07.2008)

Po velmi dlouhou dobu musela americká studia dodržovat tzv. morální kodex a zejména tvorba velkých studií se vyznačovala neuvěřitelným šosáctvím. Pak přišlo uvolnění, které přineslo spoustu nahoty, vulgarity a zbytečných filmů, které sázely na co nejlacinější podbízivost. Sekretářka není erotický film, je to spíš úsměvný příběh o hledání sexuální identity a vyrovnávání se s ní. Zatímco homosexualita je už víckrát úspěšně zpracovaná a jako téma určitě nepřekvapí, sexuální odchylka, která hraje v příběhu sekretářky důležitou roli, má stále nádech něčeho neobvyklého, v hraných filmech jen zřídkakdy viděného. Maggie Gyllenhaal i James Spader hrají s nadhledem a Sekretářku lze považovat za příjemný snímek ve stylu americké nezávislé scény. Jde o film, který sice opatrně a mírně (ve skutečnosti se přes tragikomické a dramatické prvky pohybuje na půdorysu klasických romantických komedií) ale přece jen posunuje hranice stylu a tématu. Celkový dojem: 80 %. Je to mimo jiné snímek o toleranci a ocení ho nejspíš ti, co už dávno pochopili, že hranice tzv. normality se pohybují jinde než v předminulém století a láska má mnoho podob... (13.06.2006)

Když už mne nějaký romantický film donutí dívat se na něj ne jednou, ale dokonce dvakrát, musí být něčím výjimečný, třeba obsazením, tím, že to není klasický pokus o vtip za každou cenu, nebo samotnýma postavama, tím, jak jsou živé a uvěřitelné. To vše "sekretářka" splňuje na výbornou, Jamese Spydera považuju za skvělého od dob, kdy jsem poprvé viděl hvězdnou bránu a Maggie... Maggie je skvělá snad v každé roli a její specifická krása je ozdobou pro plátno jakékoli velikosti. Humor je přítomen v obrovské míře, je skvělý, ale není to ten typ, který se snaží diváka permanentně tlemit, naopak je to ten, který k romantickým filmů sedí, ten, u kterého se nesmějete, ale jen usmíváte. Samotné téma je podáno velmi lidsky, kdy se nikdo nesnaží o nějaké tabuizování a film tak krásně plyne na vlně přirozenosti. Technická stránka věci je jenom třešničkou na dortu (03.03.2013)

Příjemný malý film s pár velice humornými situacemi. Zajímavé mi přišlo hlavně, že postava právníka kterou hraje James Spader je mnohem větší introvert než ta sekretářka a přitom je ve dvojici ten dominantní. Již zmiňovaný James Spader se role ujal fakt skvěle a byl asi nejkomičtější z celého filmu (pořád dělal takový urychlený pohyby, měl profesionální hlas a připomínal mi T-1000). Maggie Gyllenhaal také zahrála dobře a jakože jsem jí předtím moc nemusel teď jsem trochu změnil názor. Sekretářka je sice trochu netradiční film to ale vůbec neznamená že špatný, přesvědčete se sami. (11.07.2005)

Zajímavý a hlavně vizuálně hodně pohledný film, který odlehčenou formou zobrazuje všelijaké peripetie a tajná zákoutí D/s vztahu muže a ženy. Ale právě ta jeho odlehčená forma mi příliš nesedla, Spader se svou typickou legrační mimikou působil většinu času komicky, Gyllenhaal jakbysmet a mně tohle komediálně pojaté zpracování BDSM tématiky nijak neoslovilo. Děj filmu byl tím pádem pro mě atraktivní asi tak, jako kdyby ústřední dvojici hráli Vladyka se Štěpánovou, nebo nějací dva jiní podobní dementi. Vedle téhle cukrkandlové středoproudové hříčky ční pak zákonitě má oblíbená La Pianiste jako Burž Chalífa vedle vesnické dvoupatrové bytovky. (06.01.2014)