Na konci všetkých vojen

Most přes řeku Kwai, co nepřešel Tenkou červenou linii.. Že japonský zajatecký tábor není apartmá v hotelu Ritz, už asi není třeba zběhlému divákovi vysvětlovat, ale Cunningham, který dostal k dispozici docela kvalitní herecký materiál, dlouhou dobu nedokáže vykreslením duchovního i fyzického soužení vtáhnout diváka do hry. Bible, Platón a citování z Shakespeara probouzejí bez emočního náboje výší míru empatie ztěžka. Nutno však podotknout, že od mimořádně silné scény s ukřižováním („Do it!“) se snímek o naději a víře v nelidských podmínkách alespoň zdařile vyškrábe do výše kolen Davida Leana.. (08.06.2012)

Tak to zkrátka v japonských POW bylo. Japonci naprosto nechápali akt ,,vzdání se nepříteli" který byl v rozporu s jejich vyznávaným samurajským kodexem Bušidó. V jejich očích to byla slabost a zbabělost. Statečný bojovník by se nepříteli nikdy nevzdal - spáchal by sebevraždu. Proto jejich přístup k zajatým spojeneckým vojákům byl od prvopočátku brutální a pro Američany, Brity či Australany naprosto nepochopitelný. Ti to nechápali ani když se karta obrátila a nejen japonsští vojáci, ale i ženy s dětmi páchali hromadné sebevraždy.... I přes výborného Carlyle a Sutherlanda (kterého většinou až tak nemusím) a dost drsné momenty mi to ale na 4 hvězdičky nepřišlo. Tak za 3. (28.07.2011)

Hned od začátku jsem si říkal, že jde o realističtější Most přes řeku Kwai. Druhá půle je ale pak úplně jiná. Srovnávání kodexu japonských bojovníků bushido s přístupem spojeneckých vojáků ctícíh bibli. Každá část filmu je zajímavá a více než působivá, ale ve výsledku mi ten přechod přišel hrozně absurdní. Navíc mi nepřišlo, že by film nějak zvlášt podrželi herci. Zejména Carlyle, na kterého jsem se těšil, byl buď nevýrazný nebo naopak až přehnaný. Takže ve výsledku průměrný film z prostředí zajateckého tábora, ze kterého si můžete odnést asi hlavně několik lidumilských myšlenek. (23.07.2008)

Možná že jsem násilnými scénami přesycen,ale věřím že Japonci v zajateckých táborech konali ještě větší zvěrstva než v tomto filmu.Soudě podle dokumentů a článků co jsem viděl a četl.Možná za to mohla ne špatná,ale také ne příliš kvalitní režie,že násilné scény a týrání působily málo syrově a uvěřitelně.Nejvíc na mě zapůsobila scéna(víc než ta s ukřižováním),kdy japonský důstojník mlátí lopatou postavu,kterou ztvárnil K.Sutherland za ztrátu lopaty a poté co z něj skoro vymlátí duši zjistí,že se lopata našla a zmlátí hlídače který špatně hledal.Tento film není vůbec špatný!Jen mohl být lepší. (18.05.2008)

Tak hned ze začátku bych rád uvedl, že nemám rád filozofii a ty kecy kolem ní a film byl "filozofií" pěkně protkán. Dále bych rád upozornil, že nevěřím, že se děj v této podobě skutečně stál. Ne, že by byl film zas takový průšvih, ale ty filozofický žvásty mě nudily a neskutečně deptaly, celý film tím naprosto odrovnaly do prachprostého podprůměru. Myslím si, že každý by v dané situaci volil cestu odporu dle Roberta Carlyleho a 100% by se neuspokojil s kecama nějakého sofistikovaného řečníka. V tom vidím ten rozkol, ale jak jsem psal, chyba je na mé straně a proto na to upozorňuji. Herecké výkony jsou lahůdka a moc se mi líbily, hlavně teda Carlyle byl famózní. První půlka filmu se mi hodně líbila a dost mě překvapila, leč půlka druhá byla hrůza. Škoda škoda, protože film je super, ale vnitřně bojuji se scénářem, kterému bych s chutí dal hodnocení odpad! kdyby ovšem nebyl dle skutečné události. Tak musím věřit tvůrcům, že jde o skutečný námět a hodnotit film jinak. Takže jak jsem psal kdyby byl scénář vymyšlený film jde okamžitě mezi 1 až 2 hvězdy, ale že je námět dle skutečné události hodnotím film jinak a to hlavně kvůli hercům a začátečnímu napětí a tlaku. (09.01.2006)