Na konci všetkých vojen

Neurazí a bohužel ani nikterak zvlášť nenadchne... Nějak mě filmnedokázal přesvědčit o krutostech zajateckých táborů. Jo, taky se tady s nima moc nemazlili, ale myslím, že ve skutečnosti to bylo ještě mnohem horší. Tohle je celkem dost nenápadnej film a nenápadnej rejža. Našel sem si to jen díky Marku Strongovi, kterej mě i tady přesvědčil o tom, že je to obrovský formát. Ještě se tady k mému úžasu objevil i cholerik z Trainspottingu - Robert Carlyle, kterej prostě umí neskutečně dobře zahrát psychycky narušený role :o). Nabízí se pochopitelně srovnání s legendárním Mostem přes řeku Kwai. Ale to mi přijde podobný jako srovnávat pořádný dudy s nebem :o). (17.01.2015)

Na konci filmu Na konci všech válek jsem si oddechl,že jsem se konečně prokousal na konec :).Překvapivě mě zklamalo obsazení,kdy tak nějak ušel jen Keifer Sutherland,Carlyle už je s tou svou maniakální držtičkou trapnej a představitel hlavní role je naprostá herecká nula.Děj je celkově nudný,bez spádu,málo se zde za celý film vůbec stane.Dramatické chvíle se tu sice objeví,ale vesměs vyjdou nezáživně,bez napětí či jakéhokoliv zaujmutí.Navíc všechny charaktery jsou prokouknutelné už od začátku a vyvrcholení,že ti zlí nejsou vlastně až tak zlí ,je už jenom zoufalým vyústěním toho,kam celá tato rádobydrsná blamáž spěla od začátku.Život v zajateckém táboře nemohla být žádná idylka,tohle je ale fakt šílený výsměch.Žádná drsnost,neučesanost,špína a strach,vlastně tu vydíme takovej táborák s přísnějším vedoucím.Hloupost a nuda!!! (07.10.2009)

Kdyby to nebylo inspirovaný skutečnými vzpomínkami, tak bych dal asi jen 3*. Protože mi to přišlo trochu neuvěřitelný. Teda aspoň nějaké aspekty toho soužití v zajateckém táboře (např. promoce). Ale nakonec všechno dává smysl. Vadilo mi zpočátku strašně polopatické vysvětlování poměrů v táboře a taky to, že Ernie byl hroznej klaďas. Myslím si, že není od věci, když hlavní hrdina má aspoň nějaký malý škraloup. (23.08.2012)

Velmi působivý a pravdivý příběh z japonského zajateckého tábora za 2.světové války. Z normálních spojeneckých vojáků se za rok pobytu v táboře staly nemocné živé trosky, které zápasily o holé přežití. Krutost Japonců je dána vojenským kodexem, čím krutější zacházení se zajatci, tím více dozorce prokazuje věrnost japonskému císaři. Pravdivý příběh sepsal přeživší anglický kapitán Gordon, který poskytoval svým spolutrpitelům duševní pomoc tím, že založil v táboře jakousi pomyslnou "universitu vědy", kde se zajatci školili ke snášenlivosti, pokoře, trpělivosti a odpuštění. Díky tomu, se situace v táboře dosti zlepšila a "zahanbila" i kruté japonské vojáky. To se projevilo ke konci války, kdy do tábora přijede nákladní auto se spousty zraněných japonských vojáků a hlavní dozorce je vyhání a nechce poskytnout pomoc. Angličtí zajatci za vedení kapit.Gordona těmto zraněným poskytnou pomoc, protože Gordon prohlásí, že : " To nejsou nepřátelé, jsou to jen nemocné a zraněné lidské bytosti, které potřebují pomoc." Nádherný film, hluboce lidský. Nějaké stavění železnice je zde jenom podpůrnou záležitosti, aby se vůbec něco dělo. Nechce se věřit, že takové peklo může člověk přežít. (29.05.2008)

Hned od začátku jsem si říkal, že jde o realističtější Most přes řeku Kwai. Druhá půle je ale pak úplně jiná. Srovnávání kodexu japonských bojovníků bushido s přístupem spojeneckých vojáků ctícíh bibli. Každá část filmu je zajímavá a více než působivá, ale ve výsledku mi ten přechod přišel hrozně absurdní. Navíc mi nepřišlo, že by film nějak zvlášt podrželi herci. Zejména Carlyle, na kterého jsem se těšil, byl buď nevýrazný nebo naopak až přehnaný. Takže ve výsledku průměrný film z prostředí zajateckého tábora, ze kterého si můžete odnést asi hlavně několik lidumilských myšlenek. (23.07.2008)