Na konci všetkých vojen

Příběh dle skutečné události. Skupina anglických (ehm. skotských) vojáků je během druhé světové války zajata a odvelena do japonského zajateckého tábora. Zde, ať chtějí nebo nechtějí částečně přebírají základy bušidó, japonského kodexu rytířství, kde trest je poctou. Velmi zajímavý válečný film, který se podobně jako např. Tenká červená linie více než válce věnuje vnitřním pocitům zajatců a jejich věznitelů... Ač obsazení nehýří hereckými hvězdami (až na Kiefera Sutherlanda a Roberta Carlyle) všichni podávají skvělé herecké výkony, jejich strádání cítíte na vlastní kůži. Velmi mě svým výkonem překvapil Robert Carlyle, který si střihl skvěle roli majora Campbella, odpůrce japonského režimu do poslední minuty. I jeho postava prochází bouřlivým vývojem, zvlášť ke konci filmu je jeho výkon velice emotivní. Také Kiefer Sutherland a mladý Ciarán McMenamin skvěle stvárňují "přijímání" kodexu cti ... (02.06.2004)

Pro mě znovu další překvapení mezi válečnými dramaty. Zajímavé, že se někdy tak kvalitní filmy nikdy nedostanou na výsluní. Zajímá mě proč. Chtěl bych vědět, co tomuhle snímku chybí k tomu, aby se o něm vědělo. Aby byl filmem uznávaným. Asi tomu chybí ta okázalost, se kterou některé někdy mnohem horší filmy přicházejí na trh. Je smutné, že může film tak jednoduše zapadnout. Ale já jsem rád, že si podobných filmů čím dál tím víc častěji všímám. 85% (31.01.2012)

Tak to bol emotívne, obsahovo a naturalisticky bohatý film. Otriasol mnou silnejšie ako niektoré podobné filmy tohto druhu. Nikdy som si nemyslel, že Japonci boli až taký šialený a ten kódex bušidó ich zaväzoval k takým šialenostiam aké robili. Boli tu fakt otrasné zábery, ktoré našťastie neboli samoúčelné a každá viedla k posunutiu psychológie príbehu. A ten nádherný koniec zo súčasnosti mi vlial slzy do očí. Krásny, silný, humanistický a hlboko ľudský príbeh o schopnosti odpustiť a pomôcť. Osobne ja keby som bol v ich situácií, veľmi rád by som bol žiakom Ernesta Gordona. Je mi jeho myslenie veľmi blízke a snažím sa to prejavovať aj vo svojom živote. A to čo spravil na konci vojny ma presvedčilo, že ľudskosť vždy zvíťazí. Inak k hercom - Robert Carlyle sa mi doteraz v každom filme, ktorý som s ním videl veľmi páčil, ale tu podal až nadherecký výkon, Kiefer Sutherland bol výborný, ale herecký koncert podal pre mňa neznámy Ciarán McMenamin. To bol úžas. (13.11.2011)

Chvílemi velmi drsný film o životě spojeneckých vojáků v japonském vězení. Jen jsem se chvílemi nemohla zbavit pocitu dejavu - "Tohle jsem už někde viděla... Nebo snad četla?" Vraceli se mi straří známí - Rudolf Vrba, Král Krysa, Most přes řeku Kwai- ve velmi kompaktním balení vztahů mezi strážemi a vězní, o implikaci dvou kultur (Obzvláště scéna ukřižování vyznívá velmi... VELMI silně a filosoficky.) V rámci možností velmi dobří herci a konec roztomile řízlý dokumentem. Sice jsem od toho čekala trochu víc, ale zklamaná jsem rozhodně nebyla. Svět je tak krutý:( (26.06.2007)

Možná že jsem násilnými scénami přesycen,ale věřím že Japonci v zajateckých táborech konali ještě větší zvěrstva než v tomto filmu.Soudě podle dokumentů a článků co jsem viděl a četl.Možná za to mohla ne špatná,ale také ne příliš kvalitní režie,že násilné scény a týrání působily málo syrově a uvěřitelně.Nejvíc na mě zapůsobila scéna(víc než ta s ukřižováním),kdy japonský důstojník mlátí lopatou postavu,kterou ztvárnil K.Sutherland za ztrátu lopaty a poté co z něj skoro vymlátí duši zjistí,že se lopata našla a zmlátí hlídače který špatně hledal.Tento film není vůbec špatný!Jen mohl být lepší. (18.05.2008)