V/H/S

Found footage in Found footage? To je jako by člověk v záchvatu padoucnice spolkl vysokorychlostního Big Johna v tělové barvě.. Epilog: slova fuck, shit, či Jesus rámují kreténské video, kterých přibude na YouTube za den veletucet. Strach ne, kozy ano. Tape No.1: to nejlepší na začátek, aneb sexuchtivím mladíkům bude sáno něco jiného, než by si představovali. Atmosférické, dobrý konec, s trochou skromnosti a fantazie kozy ano. Tape No.2: Video z dovolené, léčka na heterosexuála a bohužel i na diváka. Nuda, za kterou, se nechce věřit, stál Ti West. Kozy jen v podprsence. Tape No.3: Cravenův Shocker vraždí v lesích (vskutku originální lokace). Vše skončí dřív, než začne, což bylo nakonec dobře. Kozy jen v náznaku. Tape No.4: Pár lekaček, kdy spodky mají asi nejblíže k hnědavému zabarvení. Kozy ano a hned několikrát. Tape No.5: Strašidelný dům, létající kultisti, porušování dopravních předpisů na železničním přejezdu. Žádné kozy! Pokud bych měl najít nějaké společné jmenovatele, tak jsou to nevýrazné pointy a samozřejmě divácký pocit, že projíždí na zuřícím býku zlomem San Andreas zrovinka v okamžiku, kdy se Kalifornie rozhodla odtrhnout od Spojených Států. Nedá se říct, že bych žánr found footage nějak bytostně nesnášel, nicméně pokud by byla kompilace V/H/S jeho labutí písní, kapesník bych nehledal.. (31.10.2012)

Je rozdíl mezi příjemnou civilností a ryzím amatérismem. Bohužel VHS patří do té druhé kategorie, protože takhle debilní found footage jsem snad ještě neviděl. Jediné, co mě fakt zaujalo a kvůli čemu dávám nakonec tu jednu hvězdu je poslední "povídka", která konečně byla trochu zajímavá. Jinak jsou to vesměs nezáživné příběhy natočené člověkem trpícím posledním stádiem Parkinsona kamerou z minulého století. Místy z toho fakt až bolela hlava. Jako studentský snímek by se to dalo, ale jako regulérní film to ani omylem neobstojí. Plus za to, že mě hodně pobavila ta upírka v první epizodě, protože mi až nehorázně připomínala Lucku Bílou. (31.10.2012)

Sice jsem na to šel na rozdíl od některých od lesa a s vědomím, že se chystám na další nalezené-záběry výplod, jsem si strčil do prdele pružinu z Hyundaie, abych v nepravidelné frekvenci vibroval na gauči a trochu se dorovnalo to nervní klepání rukou amatérských kameramanů. Nebylo mi to nic platné, protože kamerová gymnastika byla tentokrát na samé hranici lidských i technických možností, takže jsem měl občas pocit, že se dívám z bubnu pračky s programem nastaveným na extra zadělané trenky. Stejně jsem se nějakého překvapení nedočkal a velmi rád bych nasrat na ruce krejčímu, co sešil trailer s takovým mistrovstvím, že vyzrazuje ty nejvíc nejstrašidelnější momenty z celého filmu. Jako pozitivum beru, že jednotlivé příběhy mají kolem čtvrthodiny, takže jsem se nestačil znudit do bezvědomí a ano, přiznávám, jednou jsem se lekl, až jsem vykuckal polovinu biokultury z jogurtu, protože jsem opravdu nečekal, že ten duch, který zrovna proběhl kolem dveří, poběží zase zpátky. (26.09.2012)

Nechcem to hodnotiť samostatne aj keď sa to žiada vďaka tomu, že to nemá ujasnenú zápletku. Ale písať to čo tu písali iný, sa mi akosi nechce, takže skôr idem opísať svoj dojem z tohto počinu. Nápad aj prevedenie znamenité. Ani jedného režiséra nepoznám podrobnejšie( horor nikdy nebol mojím žánrom), ale funguje tu niekoľko konceptuálne a dramaticky vyšperkovaných vecí. Teda až na scény, ktoré spájajú jednotlivé poviedky. Najviac oceňujem prvý nápad s párty - ten bol dramaticky najdokonalejší( aj čo sa týka napätia). A potom posledný príbeh, ktorý vzdával hold hádam všetkým klišé strašidelných domov. Páčilo sa mi, že postavy riešili veci a len hlúpo neutekali. Duchársky príbeh mal peknú zbierku pŕs a hlavnú hrdinku, ale v konečnom dôsledku si ducharčinu predstavujem inak. A slesher trestuhodne nevyužitý, rovnako ako manželský pár. Celkovo je to pekný experiment ktorý vyšiel. Nebál som sa možno tak ako som očakával, ale nebol som ani sklamaný. Bavilo ma to a niektoré veci som ocenil. Rozhodne som zvedavý na dvojku. (20.02.2014)

Absolútne nechápem prečo vzniklo x ďalších pokračovaní. Mne ručná kamera v hororoch nikdy nevadila, ale tu vyložene srala. Roztrasenie totiž dostalo rozmer hádzania o zem. Ako bonus nie len VHS patina, ale aj obrazová rozosranosť. Nebyť prvého príbehu, tak by som uvažoval nad odpadom. Čakal som, že tu bude nejaká červená niť naprieč príbehmi a hovno. A tým, že je tu viacero príbehov, tak som musel s každou partou absolvovať tú zbytočnú cestu z miesta A na miesto B, vypočuť si dialógy vyjadrujúce ich IQ a keď konečne zažvali, tak som dostal nový nášup tej istej zbytočnej výplne. (08.03.2024)