Černé zrcadlo

Lepší 4*, 5* a 4*. Konfrontační kladení otázek, na které pravděpodobně nechceme znát odpovědi, ledva však můžeme předstírat, že se nás netýkají. Každý ze tří příběhů je postaven na dilematu, jaké lidstvo ZATÍM řešit nemuselo a každý z nich zároveň řeší, nakolik jsme ještě schopni uchovat si tváří tvář „černému zrcadlu“ zdravý úsudek. Navenek není důvod, aby obsah médií podléhal jiným morálním kritériím než žitá skutečnost. Média, zejména televize, jsou ale na prezentaci vzdálených světů, jež se nás netýkají a jichž se zřejmě nikdy nedotkneme (někdy bohužel, jindy bohudík), založená. Dávka syrové reality, obrazů, které nejenže se nás bezprostředně dotýkají, ale na jejichž vzniku máme podíl (byť jenom ten, že jsme nedokázali říct „ne“), drsným, bohužel jen krátkodobým nahlédnutím do světa za zrcadlem, do světa, který přece neubližuje. Druhá povídka ve svém vrcholném okamžiku zároveň poukazuje na postmoderní znevažování veškerých hodnot. Náznak závažného musí být v zárodku proměněn v součást hry, jejíž pravidla jsou široce akceptována. Pohlcení opozičního hlasu jednolitým televizním tokem tak znemožňuje skutečnou a trvalejší změnu. Všechno je legrace a kdo to tak nebere, nepochopil, jak má hrát. Třetí epizodu hodnotím jako nejslabší, přesto stále nadprůměrnou, pro její komorní měřítko (díky němuž má ale šanci zarýt se hloub pod kůži) a podobnost technologie záznamu prožívaného s hračkou ze Zvláštních dnů, kde šlo právě o onen prostředek dalekosáhlejších společenských změn. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, fmash, r3plicator (16.07.2012)

Black Mirror je nadčasová britská miniséria, pozostávajúca zo šiestich od seba nezávislých príbehov. Každý z nich ponúka veľkú dávku emócií a podnetov na zamyslenie, a každý ma v sebe ukryté nejaké posolstvo. Rozoberajú vždy závažné otázky ohľadom morálky v spoločnosti, ktorá sa výrazne mení pod vplyvom veľkého technologického pokroku a vývoja nových IT hračiek, ktoré sa nakoniec vždy obrátia proti nám. Nebudem používať žiadne spoilery, ale najlepšie urobíte ak nebudete o jednotlivých dieloch vedieť vôbec nič, len si ich pozrite, popremýšľajte a vyvoďte si svoj vlastný záver. The National Anthem: Ako prvý je tu tento desivo reálny príbeh, v ktorom mi chýbalo akurát nejaké šokujúcejšie zistenie na konci, ktoré by to celé podčiarklo. Okamžitá celosvetová informovanosť nie je vždy na úžitok. 95 %. Fifteen Million Merits: Začalo sa to miernym šokom z nezvyčajného prostredia a deja, keď sa dosť dlho nič zaujímavé nestane, no vyústilo v môj najobľúbenejší diel prvej série. Geniálne vykreslenie stále pohodlnejšieho a prázdnejšieho života v súčasnosti a zároveň varovanie toho čo ešte horšie nás môže čakať v budúcnosti. Vynikajúci výkon Daniela Kaluuyu. Jeho záverečný monológ je jeden z naj momentov celého seriálu. 100 %. The Entire History of You: O veľmi aktuálnej téme. S príchodom Google Glass to nemusí byť až také sci-fi. Ako mínus sa mi zdal príliš priamočiary dej. 90 %. Be Right Back: Technika nikdy nenahradí pravé emócie, ale inak bol toto pre mňa ten menej zaujímavý diel. 85 %. White Bear: Dokonalosť sama. Jednoznačne najsilnejšia zo všetkých častí. Celý čas len pozeráte čo sa tam deje, snažíte sa v tom nájsť nejakú logiku, aby vás potom záver totálne položil. 100 %. The Waldo Moment: Verím, že niečo také nie je úplne nereálne, vlastne sa to už deje. Takýchto Waldov vídame na našich obrazovkách stále častejšie. 90 %. Na záver snáď už len citát Carla Sagana. „We live in a society exquisitely dependent on science and technology, in which hardly anyone knows anything about science and technology.“ (03.07.2013)

Unikátny britský experiment, ktorý sa snaží názorne poukazovať na to, akým spôsobom môžu technológie na rôznych miestach a v rôznych časových obdobiach ovplyvňovať ľudský život. A že to väčšinou nie je príjemný pohľad. Seriál sa síce aj po presune na Netflix občas potýka s menšou nevyrovnanosťou jednotlivých epizód, ale i tak sa na neho nemôžem výraznejšie hnevať. San Junipero je navyše jedným z najlepších seriálových dielov, aké som kedy mohol vidieť. (07.11.2016)

Neobvyklý a nesmírně vtahující seriál, který Vás již od samotného začátku neodolatelně dráždí svými dilematy, morálními otázkami a především pouhým drobným nahlédnutím za oponu toho všeho. Záměr tvůrců je tedy jasný – nechat pracovat divákovu představivost, nechat ho tápat v tváří tvář nastavenému neúprosnému černému zrcadlu, které bez skrupulí a v celé své nahotě ukazuje všechny zjevné i skryté nedostatky lidské nátury, jež se zdají v kombinaci s futuristickými doplňky pro snadnější život a komunikaci ještě o kus hrozivější. Black Mirror se rovněž může pochlubit unikátním atributem kde je každá epizoda jiná co se příběhu, koncepce a stylizace týče, pročež se před Vámi rozevře rozmanitá, mnohdy přetechnizovaná blízká budoucnost se všemi svými originálními dějovými zákrutami a nečekanými rozuzleními. Za zmínku tedy stojí i atraktivní a vzhledem k povaze jednotlivých dílů i neustále se měnící herecké obsazení, v němž téměř vždy poznáte někoho známého z jiného seriálu či filmu. Co tedy dodat na závěr? Black Mirror je v podstatě soubor povídek, u nichž bych si zcela snadno dokázal představit jejich přetavení do celovečerní podoby. Jsou totiž nádherně chytlavé, dráždivé a strhující, zkrátka DOKONALÉ. Výborná práce! (Netflix) „Authenticity is in woefully short supply.” (08.09.2019)

Black Mirror je jiný a originální a nebojí se provokovat. A já to tvůrcům žeru. Nejenže vyprávějí skvělé příběhy (každý díl je samostatný), ale nastavují společnosti zrcadlo - temné zrcadlo. Vezmou nějaký fenomén dnešní doby - ať už to je posedlost veřejným míněním, honba za lajky, touha zaznamenat si každé uprdnutí atd. - a posunou ho o kousek dál. A takhle má fungovat společenská kritika, což je něco, čeho si spousta diváků vůbec nevšimne. Skvělý a důležitý seriál. 90 % (25.01.2017)