Černé zrcadlo

Black mirror, ostatně jako každá správná dystopická záležitost, bere budoucnost pouze jako imaginární optiku, lupu, jež je kriticky zaměřena na současné trendy. Zatímco optimističtěji laděné sci-fi doplňují otázku „co kdyby...“ dodatkem „...lidé vymysleli, tohle a tohle“, či „podnikli to a to“, Black Mirror větu „co kdyby...“ dokončí „...jsme pokračovali v tom, co děláme špatně i nadále.“ Proto mám mimochodem raději dystopie, než utopie - protože v nich mohou tvůrci často zabít dvě mouchy jednou ranou – na jednu stranu upustit uzdu fantazii, na stranu druhou se jadrně vyjádřit k realitě, jež nás obklopuje. A tak možná i donutit společnost k zamyšlení se nad tím, jaké následky mohou mít věci, jimž dnes jen málokdo přikládá skutečnou váhu. (26.11.2016)

Mimořádně znepokojivý seriál, který snad bude pokračovat minimálně tou slíbenou třetí řadou. Díl White Bear je jak vystřiženej z Danteho Pekla. Vánoční speciál pak nasazenou laťku možná i přeskakuje. Nápadů je evidentně stále spousta, takže se těšim na další pokračování, protože i tady se opět dostavila poctivá porce strašidelně vizionářské deprese. (31.10.2014)

Co se tak bavím s kamarády, tak je zajímavé, jak se liší názory na to, jaké epizody jsou geniální a jaké slabší. Mně osobně připadá cca každý šestý díl jako opravdu vypiplaný geniální kousek (talentová reality show, lesbická retro romance, seznamovaní přes appku...) a každý šestý díl jako slušná kravina, která si hraje na něco, co není (lovná zvěř, psí robot...). Mezi tím je vysoký nadprůměr. Všem dílům ale musím přiznat výbornou produkci, luxusní herecké výkony a dobře vybudovanou atmosféru. Bohužel kvůli těm slabším dílům nemůžu dát plnou palbu, ale i tak se jedná o významný hororový seriál 21. století, který vřele doporučuju všem s trochu silnějším žaludkem. (8/10) (15.09.2018)

Už dlouho jsem neviděl něco tak jednoduše účelný, srozumitelný, předvedený na minimálním prostoru. Seriál o úpadku člověka vzbuzuje hodně pocitů a emocí. Hodně zajímavě vyjádřený myšlenky s útokem na vaši šedou kůru (mozkovou). /// EPIZODA č.1 ,,NEBUDEŠ JEN ZNEMOŽNĚNÝ POLITIK, BUDEŠ NECHTĚNÝ OSOBNĚ“..... /// aneb JAK ZACHRÁNIT PRINCEZNU. U nás upřednostňuje s drakem bojovat, v Británii na to jdou přes píchání. LIDÉ MILUJÍ PONÍŽENÍ (což myslím platí i u nás...). Dokonalejší ,,Bakaláři“, kapku k zblití a je jasný, že TA otázka se neustále dere do popředí.... (soráč, není to ve tvých rukách....) /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * /// EPIZODA č.2 ,,VŠICHNI, TAM VENKU, PRÁVĚ TEĎ ... ONI BY DALI COKOLIV. UDĚLALI COKOLIV, ABY BYLI TAM, KDE JSI TEĎ TY“..... /// aneb ŽIVOT JAKO REALITY ŠOU. Technicky dokonalý, ,,vědátorsky“ zajímavý, ,,civilizačně“ nakažlivý. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * /// EPIZODA č.3 ,,VÍŠ, KDYŽ MÁŠ NA NĚCO PODEZŘENÍ, JE VŽDYCKY LEPŠÍ, KDYŽ SE UKÁŽE, ŽE TO JE PRAVDA“..... /// aneb PŘÍBĚH O ŠUKÁNÍ. Milovníci ,,vztahovek“ (s příchutí sci-fi), dialogů a záznamů pro ,,honící“ složky – stejně jako chroničtí žárlivci (s technickejma dovednostma) budou nadšeni. Vrátit čas? Na co, stačí smáznout vzpomínky! /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * /// EPIZODA č.4: ,,ČÍM VÍC TOMU DÁŠ, TÍM VÍC TO BUDE ON“...... /// Možný scénář, jak se jednou budeme vyrovnávat se smrtí milované osoby. Ale abych pravdu řekl – celkem nuda. Nevidím tu žádný poselství…(že by šla kybernetika mimo mě?) /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne /// EPIZODA č.5: ,,A TEĎ TO PŘEDSTAVENÍ ROZJEDEM!“...... /// Lidský bytosti jako svině (nic novýho pod Sluncem). Parádní příběh, kde su 85% času za debila, abych nakonec uznal, že vyznění je famózní – teda v rámci mýho (ne)humánního přesvědčení. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * /// EPIZODA č.6: ,,VOLTE WALDA“...... /// Politická paranoia. A možnej návod pro všechny, kteří jsou nasraní na současnou politickou situaci. Je to vůbec možný? Já tvrdím, že v pohodě….. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.01.2012)

Lepší 4*, 5* a 4*. Konfrontační kladení otázek, na které pravděpodobně nechceme znát odpovědi, ledva však můžeme předstírat, že se nás netýkají. Každý ze tří příběhů je postaven na dilematu, jaké lidstvo ZATÍM řešit nemuselo a každý z nich zároveň řeší, nakolik jsme ještě schopni uchovat si tváří tvář „černému zrcadlu“ zdravý úsudek. Navenek není důvod, aby obsah médií podléhal jiným morálním kritériím než žitá skutečnost. Média, zejména televize, jsou ale na prezentaci vzdálených světů, jež se nás netýkají a jichž se zřejmě nikdy nedotkneme (někdy bohužel, jindy bohudík), založená. Dávka syrové reality, obrazů, které nejenže se nás bezprostředně dotýkají, ale na jejichž vzniku máme podíl (byť jenom ten, že jsme nedokázali říct „ne“), drsným, bohužel jen krátkodobým nahlédnutím do světa za zrcadlem, do světa, který přece neubližuje. Druhá povídka ve svém vrcholném okamžiku zároveň poukazuje na postmoderní znevažování veškerých hodnot. Náznak závažného musí být v zárodku proměněn v součást hry, jejíž pravidla jsou široce akceptována. Pohlcení opozičního hlasu jednolitým televizním tokem tak znemožňuje skutečnou a trvalejší změnu. Všechno je legrace a kdo to tak nebere, nepochopil, jak má hrát. Třetí epizodu hodnotím jako nejslabší, přesto stále nadprůměrnou, pro její komorní měřítko (díky němuž má ale šanci zarýt se hloub pod kůži) a podobnost technologie záznamu prožívaného s hračkou ze Zvláštních dnů, kde šlo právě o onen prostředek dalekosáhlejších společenských změn. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, fmash, r3plicator (16.07.2012)