Noroi

Uff, co k tomuto filmu dodat? Dlouho jsem se rozhodovala jak hodnotit. Byl to celkem zajímavý kousek, o tom žádná, ale chybělo tomu cosi "spešl", až na pár lekavých a děsivých scén to nevidím na víc než na průměr, očekávala jsem něco hrůzyplnějšího od found footage hororu, navíc od Kódžiho Širaišie, viděli jsme to u Grotesque, to byl maximálně až přehnaně brutální příběh, tentokrát však mě docela zklamal, a že si na takové druhy hororu potrpím, jen co je pravda. (10.01.2014)

Mam rad horory, ale Kodzi Siraisiho aj nadalej povazujem za japonskeho chlivaka ako Takasi Miike. A tato japonska obdoba Blair Witchu isla uspesne mimo mna. Na minutaz 115 min sa tam dohromady nic nedeje a film ma v sebe priserne vela nudy. Herecke vykony Rio Kana su podla mna hrozne a rezia je amaterska. Cosi zachranil koniec filmu, ale poprekladat japonsku mytologiu s dokumentarnymi zabermi a la kultovy Blair Witch je na mna prilis a hlavne u mna nefunguje. Takze Kodzi Siraisimu asi v zivote nepridem na meno, a nebudem ho istoiste uznavat : 10 % (04.01.2015)

Kombinace dokumentárního hororu s duchařským subžánrem nezní špatně. Obzvlášt v japonském provedení. Faktem ovšem zůstává, že režisér Koji Shiraishi klade důraz na umělé vyvolání autenticity, což je v polodokumentárním hororu pozitivní, ale už to není tolik efektivní, pokud to klade na diváka falešnými tv pořady, několikrát se opakující zprávou, že hlavní hrdina skutečně zmizel a podobnými věcmi. Kdyby Noroi vznikl před Záhadou BlairWitch, nejspíš bych se z toho posadil na zadek, takhle se jen škodolibě usmívám, ačkoliv přiznávám, že v pár momentech měl japonský film opravdu slušnou atmosféru. Navíc velkou neznámou mi je postava Horiho, jehož chování a především závěr filmu mi trochu unikl. Chápu, že v duchařském subžánru s mysteriozními prvky nemusí být divákovi vše jasné, ani to neočekávám, ale zrovna závěr filmu byl dost zásadní moment. Přesto je to lepší, než série Paranormal activity nebo spousta jiných pokusů o spojení duchařiny s blair witch konceptem, což zde relativně funguje, ale působí to spíš vtipně a nadsázku podobnou té z Lovců trollů jsem ve filmu také nezaregistroval. Mírný nadprůměr. (07.01.2012)

Je to dosť dobrý japonský horor. Má výborný príbeh o uznávanom dokumentaristovi paranormálnych javov, ktorý spolu s herečkou a zvláštnym jasnovidcom pátrajú po objasnení rôznych záhad, ktoré sú vzájomne prepojené a všetky cesty vedú na jedno miesto. Spracovanie sa mi páči, ale aj tak sa nezbavím mierne rozporuplných pocitov. Film ma zaujal už od začiatku, tých slabších častí je tu minimum, možno len bez nejakých dvoch, troch scén by som sa zaobišiel, ale zaujímavých situácií je tu množstvo, ale na druhú stranu mi mierne kazí dojem práve táto rozmanitosť situácií nasledujúcich po sebe a to by som označil za hlavný zápor tohto filmu. Jednoducho jedna situácia si postupne buduje atmosféru a pôsobí skvelým dojmom, aby to všetko pokazil rýchly prestrih na inú situáciu, ktorá je síce tiež zaujímavá, ale pokazí všetko, čo vybudovala tá predchádzajúca. A to platí hlavne o tých rôznych situáciách z televízneho štúdia. Pozerá sa na ne dobre, ale zničia vysoko nastavenú atmosféru z predchádzajúcej situácie. Ale aj tak celý čas sa na to dobre pozerá a slušne to vygraduje v záverečnej polhodine, ktorá je miestami až dychberúca, ale aj tu platí to, čo som spomínal pred tým, to najlepšie zničí zle zvolený prestrih. Čo sa týka klasických hororových prvkov, tak som mimoriadne spokojný, atmosféra je takmer dokonalá, jedna z najhustších, na aké si spomínam a napätie už za ňou o niečo zaostáva, ale niektoré scény uspokoja aj po tejto stránke. A tie rôzne hororové situácie sú tiež vydarené, hlavne, keď sa práve dej odohráva v noci, tak sa je na čo pozerať a preto ma mrzí, že jedna z najatmosférickejších a najnapínavejších scén, aké som kedy videl, nočný beh cez les je strihnutý práve v tom najlepšom. Herecké obsadenie je bez problémov, síce postava jasnovidca celkový dojem trochu kazí, ale aj on dokáže zaujať a zvyšné postavy sú už dobré. Réžia a technická stránka sú perfektné, tu nemám čo vytknúť, jeden zo žánrových vrcholov. Škoda, Noroi mal potenciál byť jedným z najlepších hororov vôbec, hlavne tá atmosféra je vynikajúca, ale práve ten jeden spomínaný zápor ho zhodil len do výrazného nadpriemeru. Takže som dosť spokojný, film ma baví aj po viacerých pozretiach, ale toho pocitu menej využitého potenciálu sa nezbavím. 77% (09.07.2012)

Ty Japonci vážně potěší a občas ještě dost překvapí. Už se skoro stává tradicí, že moderní horror, který mě dokáže vyděsit, zpravidla pochází z Asie. Spousta lidí to asi určitě bude přirovnávat k Blair Witch, ale aby bylo jasno – takhle měla Blair Witch působit, měla, jenže, dobře čistě subjektivně na mně, nepůsobila ani za mák a tomuhle nesahá ani po kolena. Ale Noroi mě rozválcovalo. Skvělá atmosféra, jsem rád, že jsem si to nepouštěl na noční. To bych se asi pokakal. Také je to první film co jsem viděl, kde tzv. hand cam styl snímání (a že ho zrovna nemusím) má své opodstatnění a kde byl uveden v dokonalost. V Noroi vůbec nepůsobí jako rušivý element, naopak, na budování atmosféry se podílí obrovskou měrou. Příběh a zápletka sice „typicky“ asijská, ale ten civilní způsob vyprávění, žádná triková a digitální onanie, tomu dodávají opravdu mrazivou atmosféru. Vyzdvihnout musím ještě hudbu, která v naprostém duchu minimalismu Johna Carpentera válcuje a děsí jako prase. Brrr, ještě teď mám husí kůži. (07.09.2011)