Stopy zločinu: Alibi jako řemen

Průměrná detektivka, kterých v osmdesátých letech vznikla celá řada. Překvapí nanejvýš prostředí Brna z vrcholu socialismu, což je zajímavé pro člověka, který místa natáčení zná. Napínavost děje by mělo podtrhovat třísknutí do kláves klavíru, které je brzy otravné a i pro průměrného diváka není potřeba. Každopádně, děj napínavý není a závěrečná akce budí přinejmenším rozpaky. Zhlédnout se ale rozhodně v klidu dá, herci jsou sympatičtí. (05.12.2011)

Běžná dobová detektivka. Poctiví vyšetřovatelé, nehorázní gauneři, a dobře spolupracující uvědomělí občané. Tu a tam to jakoby zadrhne, aby se ukázalo, že vše nejde tak hladce, ale jinak je směr k hledání pachatelů jistý. A tak zločinci jdou za mříže, policie v klidu dořeší případ, a divák by měl být spokojený, že žije ve společnosti, kde je tolik správných občanů na všech možných postech. Pro diváky z Brna je zajímavé nakouknout do dobové kulisy města. (27.06.2013)

Záhadné mordy v brněnských ulicích. Barťák má k jihomoravské metropoli vztah díky svému studiu herectví v místní "marmeládovně", divačky z něj v té éře padaly do mdlob, což stačilo k tomu, aby se z něj stal vyšetřovatel, který má k ruce asistenci Oldy Navrátila a Vlastimila Haška. Jejich detektivní premiéra by se vlastně ani ničím nevymykala ze zaběhaného standardu osmdesátkového Pitavalu, který celkem v té době udával tón tehdejší televizní tvorbě, jen byl přece jen divácky chytlavější. Pachatel (zlo)činů se dá odhalit velice snadno, vyšetřovatelé se ovšem pohybují v méně zažitých kulisách Brna, což už je slušný bizár, navíc v těch nefilmově působících končinách vznikaly mírně nevýrazné až zapomenutelné kusy, což je i případ tohoto kriminálního pátrání. Stanislav Strnad drží jistou autentičnost, nepůsobí to vyloženě stupidně, jen to nemá silné tvůrčí aspekty. Ovšem stále to předčí současné televizní krimi bláboly. A rozhodně dám šanci dalším případům z tohoto méně známého kriminálního cyklu. 6/10 (14.08.2020)

První případ brněnského Cowleyho Brouska a jeho soudruhů profesionálů. Bartoška a Navrátil korzují v rámci vyšetřování po svědcích jak Mikuláš s čertem, aby na konci lstivě zaklekli na pachatele jako kdyby to byl něžný obr Floyd. Z monotónního užvaněného obsahu a patřičně šedé socialistické formy na mě vysvitly dva nepodstatné detaily. Sexuální apatie Bartoškovy postavy, když mu ex chystá koupel a on vytuhne na křesle (není se co divit, když vypadala jako jeho matka) a modrá nástěnka v policejní kanceláři hned vedle mapy Brna v měřítku 1 : 15 000. Verbal Kint by u ní byl naprosto bezradný.. (14.10.2020)

Seriál Stopy zločinu je takový "Malý pitaval z brněnského města". Místo Prahy se zločiny odehrávají v Brně a sympatičtí vyšetřovatelé Bartoška, Hašek a Navrátil případy řeší se vší vervou. V tomto příběhu jsou na stopě zlodějovi klenotů a zároveň i vrahovi v jedné osobě. Zejména svérázný a drsný poručík Borecký v roli Oldy Navrátila se s nikým moc nemaže :). Škoda jen špatně namluvených postsynchronů, kdy hlasy všude znějí jako z nějaké místnosti. Potěšila rolička mého prastrýce Václava Kyzlinka, který si zahrál kádrováka Paloučka. (15.08.2020)